Aktuálně ovšem víc nehrajete, než hrajete. Od Nového roku Kynžvart odehrál pouhé dva zápasy. Jak to vnímáte?
Je to docela frustrující, když se celý týden připravujeme a těšíme na zápas a den, dva před zápasem přijde zpráva, že zase nemůžeme hrát. Teď tato situace je docela deprimující.
V sobotu byste měli jet do Písku. Převládá ve vás stále ještě těšení na zápas nebo spíš frustrace - co když nám zase řeknou: Nikam nejedete.
Doufáme, že pojedeme a nepřijde další karanténa nějakého týmu. Je potom těžké navázat další týden opět jen na trénink a nečeká nás odměna v podobě zápasu. Tato situace není úplně optimální.
Když se hraje, tak jste oporou týmu. S osmačtyřiceti góly jste mezi dvacítkou nejlepších kanonýrek celé Interligy a také třetí nejlepší střelkyní Kynžvartu. Pouze Dvořáková (70) a Weisenbilderová (59) nastřílely víc.
Cítím se suprově, jsem ráda, že i když jsem tak mladá, tak dostávám hodně prostoru v zápase, mám šanci získávat zkušenosti, vyhrát se. Hlavně jsem ráda, že máme poměrně mladý tým, to mi vyhovuje a cítím se skvěle. Nechci usnout na vavřínech, spokojená jsem, ale pořád je na čem pracovat.
Kynžvart vletěl do Interligy jako uragán, stále je na čtvrtém místě celkově a druhém mezi českými celky. To, při vší skromnosti, asi nebyl předsezonní plán.
Všichni bychom se nad tím pousmáli, mávli nad tím rukou, že je to „dobrý vtip“. Kladli jsme si za cíl být v polovině tabulky a to, že se nám povedlo takto uspět a i štěstí stálo na naší straně, z toho jsme hodně překvapené a určitě rády.
Doma neprohráváte. V čem je kouzlo sportovní haly Milana Prokeše?
Máme úžasnou fanouškovskou základnu, perfektní zázemí. Jakmile hrajeme doma, je hala plná k prasknutí a všichni nás tlačí, podporují a to dodává hodně sílu a celkově domácí prostředí hodně přispívá.
V prvních zápasech vám i tato euforie pomohla k výhrám, které byly vydřené a většinou pouze o gól. Nebyly jste přece jen nervózní?
Byly, velmi. První domácí zápas jsme se všechny klepaly v šatně z nervozity vyběhnout na hřiště před plnou halou. Byly jsme plné očekávání, obav, ale pořád se těšily.
Ještě dříve než klub jste sama hrála Interligu. Minulou sezonu jste hostovala v DHC Plzeň. Hrála tam 14 zápasů a dala 34 branek. Jak k tomu došlo?
Kvůli covidu se přestala hrát první liga a Plzeň přišla s nabídkou, že by byli rádi, kdybych já, Veronika Dvořáková a Annamaria Patrnčiaková za ně nastupovaly. Byla jsem tam moc spokojená, skvělý kolektiv, super zázemí, dostávala jsem hodně prostoru na hřišti.
Za sebou máte působení ve všech mládežnických výběrech, ale také už dva starty za ženský národní tým. Strávila jste s ním soustředění před mistrovstvím světa a během turnaje O štít města Cheb nastoupila do zápasů s Norskem a Islandem.
Před soustředěním jsem byla hodně nervózní, byla to velká věc pro mě a něco nového. Holky byly hrozně fajn, realizační tým skvělý a byla jsem hodně spokojená. Přineslo mi to hodně zkušeností, dostala jsem se i na hřiště v zápase. Byla jsem šťastná, nervózní, ale ráda.
Ve hře byla i nominace na MS. Nakonec to nevyšlo.
S tím jsem moc nepočítala. Byla jsem nohama na zemi, a i když zklamání trochu bylo, ale nic, z čeho bych se měla zhroutit. Byla jsem ráda, že jsem byla mezi našimi nejlepšími hráčkami.
K házené jste byla předurčena, vždyť jste dcerou trenéra a nyní majitele a jednatele klubu Házená Kynžvart Vladimíra Königa.
Táta mě k házené přivedl v pěti letech, ale proto, že rodiče chtěli, abych sportovala a v Kynžvartu je házená. Ovšem já si hned tento sport zamilovala a chtěla v něm pokračovat. V dorostenkách jsem dva roky působila v DHK Baník Most, kde jsem i studovala. A minulou sezonu v Plzni.
Navíc to z Kynžvartu není daleko do školy.
Studuji třetí ročník gymnázia v Mariánských Lázních. Někdy, obzvláště během reprezentačních akcí, je velmi těžké skloubit školu a házenou, ale mám dobrý individuální plán, kantoři se mi snaží vyjít vstříc, a tak to jde.
Kromě reprezentačních akcí, co je vaším největším úspěchem?
Jako další skvěly úspěch si velmi považuji to, že si se svým domácím klubem Házená Kynžvart můžu také zahrát nejvyšší československou soutěž.
