Bez jádra to nepůjde. Většina států v USA počítá s novými reaktory

Ve Spojených státech panuje víceméně shoda na tom, že jaderná energetika musí v zemi, jež je podle HDP největší na světě, i nadále pokračovat. Ostatně není divu, prezident Joe Biden a demokraté totiž rozhodli dramaticky omezovat využívání fosilních zdrojů.

Také v jednotlivých amerických státech guvernéři připouští, že spoléhání pouze na solární, větrné a další obnovitelné zdroje nebude stačit. Tento přístup kontrastuje s plány vlád v Evropě. Zejména Německa a Rakouska, které tvrdí, že bez jádra přechod na bezuhlíkovou energetiku zvládnou.

Američany k odklonu od ropy, uhlí a plynu vedou také projevy extrémního počasí, které trápí americké regiony. Řada států ve svých plánech počítá s tím, že se do několika let podaří na trhu prorazit s malými modulárními reaktory.

GRAF: Počet jaderných reaktorů ve vybraných zemích (k říjnu 2021)

Zdroj: Statista

I přes rizika, jako je nevyřešené uskladnění radioaktivního odpadu, považuje změnu klimatu většina politiků za větší risk, než je uložení vyhořelého paliva.

Dobře plánovaný zdroj

Ve prospěch jaderných elektráren naopak hovoří to, že lze dodávky elektřiny dobře plánovat a platí za spolehlivý zdroj, který dokáže stabilizovat energetickou síť.

„V tuto chvíli nevidím jinou cestu, než je zachování současných jaderných elektráren a postavení nových,“ zdůraznil šéf Tennessee Valley Authority (TVA) Jeff Lyash k závazku snižovat při výrobě elektřiny emise uhlíku.

TVA je energetickou firmou, kterou vlastní americká vláda. Elektřinu dodává do sedmi amerických států a je třetím největším producentem elektřiny v zemi. Využívá k produkci elektřiny také jaderné zdroje v Tennessee a Alabamě.

I když chce do roku 2035 postavit solární parky o instalovaném výkonu deset tisíc megawattů, bez rozvoje jaderných technologií vidí šéf TVA budoucnost černě. I proto už plánuje také otestovat malý reaktor v Oak Ridge v Tennessee.

Dvě třetiny států USA podporují jádro

Z průzkumu agentury Associated Press vyplývá, že dvě třetiny z padesátky amerických států v nějaké formě počítají s tím, že jádro sehraje úlohu při odklonu od fosilních zdrojů v energetice. V USA by tak po třech dekádách mohlo dojít ke stavbě nových atomových bloků.

Zbývající třetina států, většinou ovládaná demokraty, nicméně chce dosáhnout zelených cílů. Především chce jít cestou masivní podpory obnovitelných zdrojů a ukládání energie do akumulátorů. Zastávají tak stejnou politiku jako zmíněné Německo nebo Rakousko.

Americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová ale explicitně uvedla jádro jako jeden ze zdrojů pro další budoucnost. Bílý dům navíc již uvedl, že bude tyto zdroje nadále podporovat, aby americká ekonomika dosáhla v produkci elektřiny uhlíkové neutrality.

Podporu ale také dostanou i solární a větrné parky, hydroelektrárny a geotermální zdroje. „Chceme využít všechny možnosti,“ zdůraznila ministryně.

Budoucnost s jádrem

Z vládního infrastrukturního balíčku ve výši jednoho bilionu dolarů má jít jen na podporu nových jaderných projektů – zejména demonstračních malých reaktorů – 2,5 miliardy dolarů.

Podle ministerstva energetiky je jaderná energie nezbytná pro bezuhlíkovou budoucnost, což podpírá mimo jiné studií Princetonské univerzity a iniciativy Decarb America Research Initiative.

Výkonná ředitelka Nuclear Energy Institute Maria Korsnicková, jež zastupuje americký jaderný průmysl, zdůraznila, že elektrárny v USA fungují spolehlivě mnoho dekád (první komerční elektrárna byla v USA spuštěna v roce 1957).

Současná debata o ochraně klimatu pak jejich význam a výhody zvyšuje. Jádro by mělo zůstat americkou páteří elektrické sítě, dodala.

VÍCE K TÉMATU:

Koho bude víc bolet rusko-ukrajinský konflikt?

Jan Palaščák (Amper): Myslím, že náš svět zažívá energetickou krizi

Raději jádro než plyn „od Putina“. V Evropě sílí proatomové hlasy

Kritické hlasy

V americké společnosti zaznívají rovněž kritické názory na jádro. Edwin Lyman, který se dlouhodobě věnuje bezpečnosti provozu jaderných elektráren v organizaci Union of Concerned Scientists, namítá, že i malé modulární reaktory přinášejí značná rizika pro bezpečný provoz.

Zejména při tlaku na co nejnižší cenu, aby mohly konkurovat na trhu, by průmysl mohl bezpečnostní standardy omezit. „Nejsem příliš optimista v tom, že by požadavky na bezpečnost a zabezpečení odpovídali tomu, abych se cítil komfortně, pokud se takzvaně malé modulární reaktory budou rozšiřovat po celé zemi,“ obává se Lyman.

Spojené státy také stále nemají jasnou strategii pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, připomenul.

Úložiště je v plánu vystavět již od roku 1987 v Nevadě v Yucca Mountain. Z tohoto záměru ale loni Bidenova administrativa podle Wall Street Journal vycouvala, protože proti záměru vystupují místní politici.

Polovina zelené energie

Jádro už nyní poskytuje v zemi polovinu elektřiny, jež se vyrábí bez produkce uhlíku. Celkem tvoří pětinu na výrobě elektřiny v USA. Většina z 93 bloků je východně od řeky Mississippi.

Velké naděje vzbuzují plány na stavbu malých modulárních rektorů (SMR). Na jejich výrobu zatím získala licenci od regulátora firma NuScale Power, další tři společnosti chtějí o povolení požádat co nejdříve.

Nuclear Regulatory Commission oznámila, že očekává několik dalších návrhů na reaktory chlazené něčím jiným než vodou, jako je plyn, tekutý kov nebo roztavená sůl. S tím počítá Gatesova společnost TerraPower, jež chce reaktor postavit ve Wyomingu na místě bývalé uhelné elektrárny.

Dalším místem, kde se má zkoušet technologie TerraPower, je Idaho National Laboratory, kde se má postavit experimentální reaktor chlazený sodíkem.

Šéf energetického úřadu ve Wyomingu Glen Murrell je přesvědčen, že není možné spoléhat jen na energii z větru a slunce, a proto je potřeba podporovat i nové jaderné technologie a výrobu vodíku.

Jaderná Georgia

Kladně se staví k jádru i ve státě Georgia, kde se již dlouhá léta dokončuje dostavba jaderné elektrárny Vogtle. Nové dva reaktory mají státu poskytnout „dostatek čisté energie“ na dalších 60 až 80 let, tvrdí vedení státu, které vede republikán Brian Kemp.

Projekt dvou bloků se nicméně neustále zpožďuje a prodražuje, což připomínají odpůrci jádra. Výstavba nových jaderných zdrojů je podle nich neekonomická. Náklady už se dostaly na dvojnásobek z původních 14 miliard dolarů.

S modulárními reaktory počítá například i Aljaška na odlehlých těžařských a vojenských základnách. Také Maryland, kde stojí jaderná elektrárna Calvert Cliffs, kalkuluje i pro následující dekády, že bude využívat jádro ve formě malých modulárních reaktorů, aby byla zajištěna stabilita elektrické sítě.

Odpor Kalifornie a New Yorku

Naopak státy, které ovládají většinou demokraté, jádro ve svých energetických mixech odmítají. Prostředky chtějí investovat do rozšiřování kapacit obnovitelných zdrojů. Patří mezi ně i lidnaté státy Kalifornie a New York, ve kterých dohromady žije 60 milionů obyvatel.

New York patří mezi nejambicióznější státy, které chtějí „bojovat“ s klimatickými změnami. Ředitelka místního energetického úřadu Doreen Harrisová vysvětlila, že produkci elektřiny má dominovat větrná, solární a vodní energie.

Jádro má v mixu klesnout ze třiceti procent na pouhých pět. Úřady chtějí podporovat vodíkové technologie a pokročilé ukládání energie.

Spor o odstavení elektrárny

Kalifornie hodlá svou poslední jadernou elektrárnu Diablo Canyon odstavit v roce 2025. O 20 let později, tedy v roce 2045, už chce svou spotřebu elektřiny pokrývat výhradně z obnovitelných zdrojů.

To by ale znamenalo, že každým rokem musí postavit nové kapacity zelených zdrojů ve výši šesti gigawattů. Nejlidnatější stát v USA je nicméně závislý i na dovozu energií z ostatních států na západě Ameriky.

Odborníci ze Stanfordovy univerzity a Technologického institutu v Massachusetts dospěli k výpočtu, že prodloužení životnosti elektrárny Diablo Canyon do roku 2035 by Kalifornii ušetřilo 2,6 miliardy dolarů nákladů na udržování přenosové soustavy a snížilo i produkci skleníkových plynů.

Snížilo by se také riziko výpadků proudu. Pokud by se její životnost prodloužila až do roku 2045, úspory by činily 21 miliard dolarů.

V tomto kontextu bývalý ministr energetiky USA Steven Chu v administrativě Baracka Obamy, jenž už v roce 1997 získal Nobelovu cenu za fyziku, prohlásil, že americká ekonomika není zatím v pozici, aby přešla ze sta procent na obnovitelné zdroje.

V době, kdy nebude foukat ani svítit slunce, je potřeba mít v záloze stabilní a spolehlivý zdroj. Kromě fosilních paliv zbývá pouze atomová energie.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr