Alžbětinky o nemocnici v roce 1948 po znárodnění přišly. Zpátky se jim provoz podařilo získat až v roce 2019. Teď se snaží zařízení transformovat na moderní nemocnici.
„Na konci roku 2019 jsme přebírali budovu nemocnice ve velmi zanedbaném stavu. Část zdravotnických pracovišť nemocnice byla umístěna v zastaralých, technicky nevyhovujících objektech, která trpěla řadou nedostatků narušujících plynulý provoz,“ vysvětluje zástupce konventu alžbětinek Tomáš Petrůj.
Dostavba areálu i zahrad
V současné době řád s církví připravují koncept rozvoje nemocnice a klášterního areálu. Rekonstrukci chtějí alžbětinky začít zkvalitněním a navýšením počtu lůžek na odděleních následné péče.
Plánují také modernizovat prostor a zázemí pro ambulantní péči nebo dostavbu nové části nemocniční budovy situované do ulice Albertov a Na Slupi.
Nové křídlo bude sloužit magistrátu jako stanoviště záchranné služby a také pro specializované ambulance a poskytování komplexnější rehabilitační péče.
Jeptišky vyhrály boj o nemocnici, přeplatily i stíhaného podnikatele |
„V dalších krocích připravujeme postupnou revitalizaci klášterních zahrad. Chceme se vrátit ke kořenům jejich vzniku. Ty plnily nejen užitkovou funkci, jako je pěstování léčivých bylin, ale byly také místem odpočinku a rozjímání, místem ikonickým, odkazujícím k Bohu a víře v něj,“ dodává Petrůj.
Za následnou péčí
V současné době Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi poskytuje následnou lůžkovou péči pro pacienty přicházející k doléčení po akutních hospitalizacích, operacích či při zhoršení zdravotního stavu v domácím prostředí.
Nemocnice se stará o pacienty po náhradách kloubů nebo jiných ortopedických výkonech. O lidi po cévních mozkových příhodách nebo s neurologickými onemocněními, kteří potřebují dokončení léčby. Pomáhá i těm, kteří trpí komplikacemi po covidu19. Plicní ambulance nabízí komplexní vyšetření včetně postcovidového screeningu.
Pražské alžbětinky nemocnici Na Slupi spravují, ale na jejím každodenním provozu se přímo nepodílejí. Řád musel v roce 1948 přesídlit do Broumova a kvůli přerušení činnosti již nezbyly alžbětinkám žádné řádové sestry v aktivním věku a s potřebným zdravotnickým vzděláním.
S provozem pomáhají i sestry z jiných řádů
Sestry v současné době obývají jedno křídlo nemocnice, která sídlí v budově kláštera. Většina zdravotníků jsou civilní zaměstnanci, ale pomalu s provozem začínají pomáhat i sestry z jiných řádů. „V rámci restrukturalizace ženských řádů se plánuje, že by tento provoz v budoucnu zaštitovaly další ženské řády,“ vysvětluje Petrůj.
Dlouhodobě plánuje Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi rozšířit i odborné medicínské portfolio, zejména ambulantních služeb a lůžkové péče.
„Stále zůstaneme zdravotnickým zařízením následné péče, ale chceme posunout naše služby blíže směrem k sociálním potřebám našich pacientů a postupně obsáhnout většinu typů zdravotních služeb i v prostoru zdravotně sociálního pomezí,“ vysvětluje primářka nemocnice Ivana Doleželová.
Alžbětinky, zakladatelky nemocnice, se v péči o nemocné inspirovaly sv. Alžbětou, uherskou princeznou. Ta v Německu postavila špitál a sama denně ošetřovala nemocné. Princezna byla sestřenicí českého krále Václava I. a jeho sestry sv. Anežky České.
Autorem projektu kláštera s nemocnicí byl Kilián Ignác Dientzenhofer, významný představitel vrcholného baroka. Klášterní budova byla vystavěna v letech 1726 - 1732 s finanční podporou české šlechty. Stavba samotné nemocnice byla zahájena 8. dubna 1728. Nemocnice se pyšnila svého času největším a nejvyšším nemocničním sálem v Praze, který přesahoval dvě patra.
