Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
TCL V Repre

Posuzoval tkaničku Hardingové a žaloval Pechsteinovou. Hry v Číně být neměly, říká Gerhardt Bubník

Miloval a stále miluje sport. A zároveň stál vždy na straně, která bojovala za fair play. Gerhardt Bubník prožil neobyčejný život. Ve dvaceti letech sám krasobruslil, o pár roků později získal jako první Čechoslovák právnický titul na Harvardu. Posuzoval tkaničky Tonyi Hardingové, žaloval Claudii Pechsteinovou, bojoval proti dopingu a nemůže se smířit s nedostatečným trestem pro Rusko. K olympiádě v Číně má rezervovaný postoj.

Je nám líto, video expirovalo.
Interview ČT24: Gerhardt Bubník o legendární tkaničce, dopingu i OH v Pekingu

Vzpomínka dnes už ne tak dramatická. Rok 1994. Olympijské hry v Lillehammeru. Na ledě proti sobě dvě americké rivalky. Nancy Kerriganová vs. Tonya Hardingová.

S odstupem let obrázek velké krasobruslařské války pobledl, ale jedna fotka zůstává stále barevná. Gerhardt Bubník se se svou kolegyní rozhodčí sklání a bedlivě zkoumá brusle Hardingové. Byla její tkanička přetržená nebo nebyla?

Dvanáct tisíc pískajících a jedna přetržená tkanička

Jen pár měsíců před Hrami v Norsku napadli neznámí útočníci Kerriganovou. "Podezření padlo na to, že s tím může mít něco společného její konkurentka Tonya Hardingová," vzpomínal v Interview ČT24 Bubník.

Hardingová působila sebevědomě, věřila, že když porazí Kerriganovou, porazí všechny. "Jediná ve světě tehdy skákala trojitého axela a myslela si, že tím získá tak vysoké známky, že vyhraje," popsal Bubník.

"Už po krátkém programu byla až osmá a pak nastoupila k volné jízdě. A až znovu neskočila trojitého axela, ještě chvíli jela, začala kulhat, přestala bruslit, začala plakat a pak jela k nám – dvojici vrchních rozhodčích."

Sen se rozplýval, ale Hardingová se pokusila rozfoukat poslední jiskru naděje. "Přišla s tím, že nemůže pokračovat, že se jí přetrhla tkanička a abychom jí povolili novou jízdu. Dodnes si pamatuji pravidlo číslo 367. Zkoumali jsme ho velmi podrobně. Hardingová byla strašně nepopulární a těch dvanáct tisíc lidí v hledišti na ni pískalo," přiblížil překvapivě bouřlivou atmosféru chladného Norska Bubník.

Hardingová se svým protestem uspěla, tkanička byla skutečně přetržená. "Když je vada na výstroji a není prokazatelně vinou závodníka, tak má právo na nový start. Tím jsme se řídili, protože jsme neměli žádný důkaz, že to zavinila."

Kdo by si dnes vzpomněl, kolikátá Hardingová skončila. Nicméně pravidlům bylo učiněno za dost. Když se později ukázalo, že útok na svou rivalku Hardingová skutečně organizovala, byla zbavena titulu americké šampionky a doživotně vyloučena ze všech krasobruslařských soutěží.

Kauza s Pechsteinovou jako test? Spravedlnost po deseti letech

O 15 let později se stal Bubník jednou z hlavních postav velké dopingové kauzy. Táhla se deset let.

Shodou okolností na Hrách v Číně se Claudie Pechsteinová stala historicky nejstarší olympioničkou, která kdy závodila na olympiádě. V roce 2009 patřila mezi největší konkurentky Martiny Sáblíkové, ale přišel velký zlom, kvůli kterému startuje v Pekingu "jen" na svých osmých, a nikoli devátých Hrách.Bubník se odvážil k něčemu, co v té době nebylo obvykle, hodlal usvědčit sportovce na základě nepřímých důkazů z užívání krevního dopingu.

"Já osobně jako právní poradce a žalobce Mezinárodní bruslařské legendy jsem 9. března 2009 podal první žalobu pro krevní doping na německou legendu Claudii Pechsteinovou," řekl i po letech s patřičnou hrdostí Bubník.

"Byl to test, nemohl jsem zaručit, jak to soudy přijmou," přiblížil neprobádanou právní krajinu.

Proces definitivně skončil až v roce 2019. "Měli jsme dvanáct rozhodnutí za deset let ve čtyřech jurisdikcích." Soudy proběhly ve Švýcarsku, v Německu v několika instancích, v Kanadě a nakonec přišly dva rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Pechsteinová kvůli tomu málem ukončila kariéru a nemohla starovat na olympijských hrách ve Vancouveru.

"Teprve potom jsem si mohl oddychnout. Mám v archivu své kanceláře 50 kilo spisů, které se k tomu vážou," dodal s lehkým úsměvem, ze kterého mohl být patrný pocit zadostiučinění.

Nesmrtelný doping. A co tresty?

V roce, kdy se proces s Pechsteinovou teprve rozjížděl, dostal Bubník od Mezinárodního olympijského výboru ocenění za boj proti dopingu.

Mezinárodně uznávaný právník si uvědomuje, že souboj s těmi, kteří se pokoušejí porušovat pravidla nedovolenými prostředky, je zrádný. "Čeho se bojím, je to, že by některé země a sportovci mohli vyvinout něco úplně nového. Jako byl krevní doping, o kterém se vědělo zhruba od roku 2000 od olympiády v Sydney, ale nebyly žádné analytické prostředky, jak to EPO dokázat."

Gerhardt Bubník:

"Ve vedení Mezinárodní bruslařské unie a v celé advokacii mám pověst toho, který se nemůže smířit s nečestností, porušováním etických pravidel a podvody."

Po olympijských hrách v Soči vygradoval jeden z největších dopingových skandálů celé sportovní historie: Rusko bylo obviněno ze státem organizovaného systému nedovolených látek.

Výsledkem dlouhých tahanic byl podle Bubníka nedostatečný. "Vytýkám to současnému MOV a myslím, že je to záležitost Thomase Bacha, že trest, který měl dopadnout na veškeré ruské sportovce, jako je zakázaná účast na olympiádě, změnili."

Podle Bubníka neuspěje argument, že by znemožnění soutěžit všem ruským sportovcům na vrcholných kláních splňovalo parametry uznání kolektivní viny.

"Kolektivní vina by byla, kdyby všichni ruští sportovci byli prohlášeni, že dopují. Ale ten trest vyloučení, a předtím byl vždy absolutní, je daný tím, že bylo suspendováno členství Ruského olympijského výboru v MOV. A když nemáte práva člena, tak nemůžete nominovat na olympiádu. Takhle to bylo v případě Jihoafrické republiky, kde byl apartheid," vysvětlil svůj neoblomný postoj Bubník.

Olympijské hry se v Pekingu konat neměly

Za svou dlouhou funkcionářskou i právní dráhu toho zažil hodně. Stál i u zásadní změny krasobruslařských pravidel po olympijských hrách v Salt Lake City. Na krasobruslení zdaleka nezanevřel, jen s jeho sledováním na olympijských hrách v Pekingu má drobný problém. I když účast v Číně podporuje.

"Mám trochu rezervovaný postoj k olympiádě v Číně. Osobně si myslím, že tam být neměla. Že ve chvíli, kdy o ní Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, o Číně věděl dost a měl zkušenosti z olympiády v Pekingu (v roce 2008)."

Zdroj
ČT24

Hlavní zprávy

Nejčtenější články