Dva týdny před premiérou filmu Příběh kmotra se na jeho tvůrce obrátila rodina zavražděného podnikatele Františka Mrázka. A žádá je, aby v titulcích filmu bylo napsáno, že se „nejedná o pravdivý životní příběh Františka Mrázka, ale o fikci“. Jinak prý nechají film zastavit. Rodině vadí, že i když ve filmu hraje hlavní roli kmotr s fiktivním jménem František Vedral, všichni odtuší, že jde ve skutečnosti o Františka Mrázka.
Tento opravdu žijící a v roce 2006 zastřelený podnikatel měl navíc u policie krycí jméno Vedral, takže podobnost s filmovou postavou není náhodná. Rodinu rozčílilo, že z filmu vychází postava kmotra, jejímž předobrazem byl František Mrázek, téměř jako masový vrah. V upoutávkách filmu zaznělo, že filmový kmotr má na svědomí třicet vražd. V samotném filmu jich je vyobrazeno šest.
Máte rádi seriál Devadesátky? Podívejte se na film Příběh kmotra o bossovi Mrázkovi zdarma |
„Zesnulý nebyl nikdy za žádné ublížení na zdraví, zabití či vraždu odsouzen,“ uvedl advokát Mrázkovy rodiny Milan Hulík. Rodina má pravdu. Buď se záhadné vraždy lidí z jeho okolí nebo z konkurenčního prostředí (celkem jich policie eviduje skutečně 30) nikdy nevyšetřily, nebo důkazy nebyly tak silné, aby stačily na obžalobu. Až teprve po Mrázkově vraždě policie objasnila dvě kauzy. Vraždu Václava Dvořáka (z roku 1992) a popravu Antonína Běly, jehož rozstříleli samopalem v roce 1996. U obou figuruje Mrázek jako podezřelý z objednání.
Film pracuje s novinovými články a s knižní trilogií Kmotr Mrázek. V ní jsou popsány Mrázkovy aktivity, ale hlavně je tam zachyceno dvacet let neschopnosti policie dostat Mrázka do vězení. Zatímco v knihách či v článcích bylo vždy uvedeno, co je podezření, co je domněnka nebo důkaz, film si šel svou uměleckou cestou. Byl natočen na motivy knihy, ale postavám dal fiktivní jména. A skutky, které se opravdu staly, ale neměly třeba soudní dohru, zjednodušil a rovnou bez důkazů (jak to u uměleckých licencí bývá) ukázal prstem na viníka.
Ve světě je taková licence běžná. Třeba v Itálii vyvolal podobné emoce film o premiérovi Giuliu Andreottim, který byl ve snímku Božský znázorněn jako spolupracovník mafie. Ani jemu nebyla nikdy prokázána přímá vina, ale filmová licence si to mohla dovolit. Co tedy bude ve filmu fikce a jak se to opravdu stalo?
1 Zátah na veksláky, jen Mrázek vyvázl
Hlavní hrdina filmu, kmotr František Vedral, stojí společně s dalšími veksláky před soudem za nelegální obchody. Všichni dostávají přísné tresty, jen Vedral vyvázne s podmínkou. Toto není fikce. Předobraz této scény je pravdivý. Skupina veksláků v čele s Jiřím Shrbeným a Miroslavem Provodem byla v polovině osmdesátých let zatčena při velkém policejním zátahu v akci „Skupina“. Dostali nepodmíněné tresty, třeba i pět let vězení. Jen František Mrázek dostal podmínku a mohl dál vekslovat
2 Byznys se žulou ze židovských hřbitovů
Scéna, jak veksláci ještě za socialismu rozebírají židovské hřbitovy a žulu pak výhodně rozprodávají, může vypadat jako přehnaná fikce. Podle dochovaných policejních spisů se však Mrázek podílel na obchodech s náhrobky ze židovských hřbitovů. Není jasné, kdo celou akci řídil, ale z odposlechů vyplynulo, že do byznysu byli zapojeni hodnostáři židovské obce a vysoce postavení funkcionáři z ÚV KSČ. Po roce 1990 se objevilo podezření, že část této žuly byla použita k dláždění chodníků v Praze.
3 První miliony z bankovních podvodů
Filmový kmotr (hraje ho Ondřej Vetchý) počítá peníze z podvodných úvěrů. I tato scéna vychází ze skutečných událostí. Mrázek dokázal se svými společníky v letech 1991 až 1994 vytáhnout a nikdy nevrátit sedmi českým bankám přes miliardu korun. Využíval k tomu „bílé koně“, kteří úvěr získali na fiktivní přestavbu statku nebo mlýna. Šlo o podvod, protože rozpadlé nemovitosti neměly takovou hodnotu. Vyšetřování se táhlo řadu let. Až teprve po vraždě Mrázka skončila kauza před soudem.
4 První objasněná vražda celé kauzy
Nájemný vrah Zahrádka přiloží pistoli k hlavě novináře Smetany a zabije ho. Tahle scéna z roku 1992 je pravdivá, včetně místa a provedení. Jen se ve skutečnosti nejednalo o novináře, ale o opraváře televizí Václava Dvořáka z Kostelce nad Černými lesy. Ten se stal po roce 1990 významným dodavatelem informací pro několik novinářů, kteří pak o Mrázkovi a jeho společnících psali články. Dvořák to vše věděl, protože spolupracoval s StB. Tuto vraždu uzavřela policie v roce 2007 s tím, že si ji objednal Mrázek.
5 Záhadná smrt žalobkyně Kozubkové
Jedna z nejsilnějších scén: zabití prokurátorky Zoubkové. Jejím předobrazem je státní zástupkyně Stanislava Kozubková, kterou našli v roce 1997 mrtvou před domem. Ač abstinentka, v krvi měla 1,8 promile alkoholu. Udusila se zvratky. Tento případ nebyl nikdy řádně vyšetřen. Potud realita. Fikce je, že ve filmu si vraždu objednal kmotr Vedral. Ve skutečnosti na to nejsou důkazy. Jen bylo podezřelé, že takhle záhadně zemřela prokurátorka, která vyšetřovala podvody Mrázkovy skupiny.
6 Likvidace nepohodlného policisty
Kmotr Vedral ve filmu bojuje s policistou Cajthamlem (v podání Lukáše Vaculíka). Ten je mu v patách už od osmdesátých let. Později nechá Vedral policistu odstavit od práce. Vedralovi „přátelé“ ho obviní kvůli „maličkosti“, že se z domova napojoval na služební počítač v práci. Filmový Cajthaml v sobě skrývá pět skutečných postav z policie. V této sekvenci se nejvíce podobá řediteli protikorupční policie Evženu Šírkovi, který dopadl skutečně jako ve filmu.
7) Titul JUDr. na plzeňské fakultě
Tvůrci filmu se snažili co nejvíce vyhýbat zobrazování rodiny kmotra. A pokud už tak museli učinit, šlo o fikci. Skutečný Mrázek třeba neměl intimní poměr s dívkou jménem Zuzana (herečka Vica Kerekesová). Je to uměle vytvořená postava. Stejně tak Vedralova manželka ani jeho otec nejsou inspirováni skutečnými postavami. Výjimkou je jen scéna, kdy kmotrova rodina slaví titul JUDr. Syn i dcera Mrázka získali opravdu diplom na plzeňských právech, o který ve veřejně známé aféře v roce 2011 přišli.
8 Vražda kmotra. Konec bez konce?
Jak nakonec dopadne celý film, nemá cenu zastírat. Je to naznačené hned na začátku snímku. Navíc osud skutečného Františka Mrázka, jenž filmaře volně inspiroval, je notoricky známý z médií. Dosud neznámý vrah ho zabil jednou ranou z odstřelovací pušky 25. ledna 2006 před vchodem do sídla jeho firem na pražské Lhotce. (Filmaři oproti skutečnosti změnili jen místo činu). Kdo si popravu objednal, není dosud jasné. Film však vede diváky k zajímavému zamyšlení nad motivy vraždy...
