Baterie se sírou by mohly mít dvojnásobnou kapacitu. Na jejich výrobu dostal chemik Otyepka prestižní grant
Do Česka opět opět míří prestižní grant Evropské výzkumné rady. V kategorii Proof of Concept na podporu zavedení výsledků výzkumu do praxe ho získal fyzikální chemik Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých materiálů CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Jde o nejtenčí izolant na světě, takzvaný fluorografen. Ten by se mohl využít ve výrobě lithiumsirných baterií, které by neobsahovaly těžké kovy jako ty dosavadní.
„Sírou modifikovaný grafen má šikovnou strukturu, která připomíná lasagne – je tam vrstva síry a vrstva uhlíku. A má to perfektní vlastnosti, protože tento materiál odbourává velký problém současných lithiových baterií. Tím je znehodnocování během nabíjecích a vybíjecích cyklů,“ vyzdvihuje možnosti svého výzkumu Otyepka.
V současných bateriích založených na lithiu se používají těžké kovy. Otyepkův výzkum usiluje o to nahradit je právě sírou, která je relativně levná a netoxická. „A baterie by mohly mít téměř dvojnásobnou kapacitu,“ věří.
Čtěte také
A právě s tím, jak fluorografen modifikovat a nabídnout ho investorům, pomůže Otyepkovi evropský grant.
„V laboratořích většinou pracujeme s několika miligramy těchto látek a to je velmi málo. A my musíme investorům ukázat, že toho jsme schopní vyrobit kilogramy a že to celé funguje i ve větším množství. Investoři se často obávají investovat do takových objevů, chtějí to mít celé připravené takzvaně v mašličkách,“ popisuje Otyepka.
„Samotný fluorografen i materiál, ze kterého se připravuje, jsou bílé prášky. Přirovnal bych to k teflonu, chemicky jsou si podobné, oba sestávají jen z atomů uhlíků a fluoru,“ přibližuje Otyepka. Fluorografen se od teflonu odlišuje tím, že je to reaktivní materiál.
„Díky grantu se nám podařilo tento materiál přetransformovat v pestrou paletu různých grafenových derivátů, které mají úžasné vlastnosti. A jedním z posledních, který je velmi slibný, je sírou modifikovaný grafen, který se může uplatnit v takzvaných litihumsirných bateriích,“ vysvětluje vědec.
Bude ovšem ještě nějakou dobu trvat, než se z materiálu vytvořeného v laboratoři začnou baterie skutečně vyrábět.
Poslechněte si celý rozhovor, s Michalem Otyepkou mluví Renata Kropáčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
