Připravila jste k nedávnému vydání 4CD s audiozáznamy dvou inscenací, které v Činoherním klubu režíroval Jaroslav Vostrý v letech 1967 a 1971. Jak jste k takovému vydavatelskému záměru dospěla a jaké publikum dnes mohou podle vašeho názoru tyto audiozáznamy inscenací Pinterových Narozenin a Voltairova Candida oslovit a proč? 
 


P. H.: Toto vydání jsme připravili s Radvanem Páclem k devadesátinám profesora Jaroslava Vostrého, spoluzakladatele Činoherního klubu, uměleckého šéfa v letech 1965–1972 a ředitele v období 1990–1993. K našemu záměru byl vstřícný Lubomír Houdek z nakladatelství Galén. Audiozáznamy vyšly v nevelkém nákladu, ale na hmatatelném nosiči a s obsáhlým bookletem, který obsahuje texty k oběma inscenacím, fotografie Miloně Novotného a náhledy plakátů Libora Fáry. Booklet by měl posluchačům, kteří tyto inscenace před lety neviděli a třeba ani nečetli Pinterovu hru nebo Voltairovu novelu, pomoci k doplnění představ o jejich scénickém provedení. Autorem grafického zpracování digipacku a bookletu je Martin Radimecký.

Jaroslav Vostrý inscenoval Pinterovy Narozeniny v překladu Milana Lukeše v roce 1967 v souvislosti s nebezpečím, které se tehdy snášelo nad naší krajinou. Když se pak Narozeniny v podání Činoherního klubu hrály v roce 1969 na zájezdu v Západním Berlíně, psalo se o nich jako o „velké parabole jedné okupace“. I to byl jeden z důvodů, proč jsme chtěli, aby se audiozáznamy obou inscenací, které zvukař Richard Bouška natočil při představeních s diváky, dostaly dnes na veřejnost. Jsou autentickými záznamy toho, jak naše společnost prožívala onu dramatickou dobu konce šedesátých let: v Pinterových Narozeninách se odráží srpnová okupace 1968 – její předtucha, úder a šok; a ve Voltairově Candidovi z roku 1971 se obtiskuje otřes ze ztracených nadějí a v krásně ironickém humoru i posmutnělé střízlivění do krutě nastupující normalizace.

V audiozáznamu Pinterových Narozenin zaznívá ve vrcholné formě mimořádné herecké umění Jiřiny Třebické, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Hrzána, a s nimi výborně debutující Táňa Fischerová a Leoš Suchařípa. Ve Voltairově Candidovi hrál titulní roli křehký a komedianstky okouzlující Jiří Hrzán, věčného optimistu Panglose inteligentní a něžný Jiří Hálek, skeptika Martina múzický Josef Somr, Kunigundu Evelyna Steimarová a Stařenu Věra Galatíková, v menších a překvapivých rolích vystupovali Josef Abrhám, Jiří Kodet, Pavel Landovský, Miloslav Štibich, Jana Břežková, Nina Divíšková, František Husák, Josef Vondráček a další. Obdivuhodná herecká generace šedesátých let… S jejich hlasy, z jejichž poslechu je možné snad úplně všechno podstatné, co se jevišti dělo, pocítit a pochopit, zní z CD také originální scénická hudba Petra Skoumala, tehdejšího skladatele Činoherního klubu.