Nedávno jste dokončili geologický průzkum. Narazili jste na nějaké problémy?
Geologický průzkum, který jsme provedli na čtyřech lokalitách v budoucí trase metra D, potvrdil geologickou složitost území. Naštěstí byl projekt stavby metra připravený podle již dříve prověřených inženýrských postupů a i na základě toho předpokládáme, že stavba bude probíhat bez problémů.
Praha Sobě představila plán na výstavbu okružní linky metra s 23 stanicemi |
Trasa metra povede pod hustě zastavěným územím. Jak zajistíte bezpečnou stavbu?
To je právě to, co bylo cílem geologického průzkumu. V první řadě se musí velmi důkladně udělat pasportizace všech objektů na povrchu (znázornění jednotlivých budov na daném území – pozn. red.). Účelem geologického monitoringu dále je mapovat jakékoliv pohyby terénu a okolní zástavby, které se při ražbě dějí. Na Pankráci kromě toho, že je tam spousta výškových budov, už vede trasa metra C. Při průzkumu jsme ji poddolovali a měřili jsme pohyby tunelu „céčka“. Zrovna v této oblasti odtékala při ražbě spodní voda z horních vrstev hornin do vytěženého prostoru výrazněji, než jsme očekávali. Docházelo tak k větším poklesům nadloží. Stavební firmy musely proto ve větší míře používat injektáže a speciální směsi pro zpevnění horních vrstev nadloží. Ukázalo se, že jsou velmi účinné. Metodu proto budeme používat ke zpevnění terénu i při samotné stavbě.
Vyskytly se i jiné potíže?
Na pankrácké pláni je velké množství inženýrských sítí včetně vodovodu ze Želivky, který zásobuje celou Prahu. Veškeré práce v tomto území jsou náročné, a i proto je výstavba prvního úseku naplánována na sedm a půl roku. Zbytek úseku, Olbrachtova – Nové Dvory, se bude stavět šest let.
Začne se na jaře stavět?
Stále nemáme pravomocné stavební povolení, ale pevně věřím, že ho na jaře dostaneme. Co se týká vlastního zahájení stavby, tak bychom mohli začít tři až čtyři týdny po obdržení povolení. Musíme předtím připravit a předat staveniště, znovu provést pasportizaci. Pak bychom mohli začít stavět.
Praha s příchodem omikronu připravovala krizové scénáře k zajištění chodu města. Podle nich by DPP mohl jezdit podle prázdninových nebo víkendových řádů. Jaká je covidová situace v DPP v současné době?
Stále jezdíme v poloprázdninovém provozu a budeme v něm jezdit nejdéle do konce jarních prázdnin v Praze. Pak bychom měli přejít do plného provozu, bude ale záležet na vývoji pandemie.
Petr Witowski
|
Kolik zaměstnanců máte v karanténě?
V tuto chvíli máme pozitivních 135 provozních zaměstnanců neboli řidičů, strojvedoucích, dozorčích a dispečerů. Věřím, že ministerstvo zdravotnictví má pravdu s ústupem omikronové vlny, a my v poloprázdninovém provozu vydržíme. Snad nebudeme muset přistupovat ke krizovějším scénářům.
Která z covidových vln byla pro DPP nejhorší?
Omikronová vlna k nám byla shovívavější. Největší problém jsme měli na začátku loňského roku. V její špičce bylo z provozu vyřazeno o několik set našich zaměstnanců více. Nyní nám významně pomáhá zkrácená doba karantény. Dříve trvala 14 dnů, takže zaměstnanci nemohli pracovat hodně dlouho. Kromě toho jsme opět přijali řadu preventivních opatření, která se nám u předchozích vln osvědčila, včetně zapáskování předních řad sedaček v autobusech. Také jsme oddělili dispečerské směny a omezili střídání řidičů na střídacích bodech.
Kvůli epidemii se vyprázdnily vozy pražské MHD, jezdilo méně lidí než obvykle. Vrátili se cestující zpátky do MHD?
Dneska už vozy tak prázdné nejsou. Prázdnotu v roce 2020 způsobilo i zavření škol. Spousta lidí byla doma například na home office. Dnes obyvatelé normálně chodí do školy a do práce, takže obsazenost vůči kapacitě je zhruba na 70 procentech oproti poslednímu, necovidovému roku 2019. Jezdí tedy asi o třetinu méně lidí.
Jak váš letošní rozpočet ovlivní inflace a rostoucí ceny energií? Počítáte se zdražením?
Plníme objednávku města. Praha si u nás za určitých podmínek objedná dopravní výkon, a ten následně také zaplatí. V současné době nám příjmy z jízdného pokrývají asi 15 procent z celkových nákladů na provoz. Zbytek dostáváme od města. Rozpočet nám letos bude stačit, protože energie na letošní rok již máme nakoupené.
Kolem stavby metra D panuje řada otázek, na které odpověděl náměstek Scheinherr |
Jak to?
Využíváme metodu postupných nákupů a zajišťujeme si energii dle vývoje cen až na dva roky dopředu. Na letošek jsme většinu elektrické energie nakoupili ještě před loňskou krizí. Současné vysoké ceny ale samozřejmě budou mít vliv do dalších let.
A co ceny ve stavebnictví a jejich dopad na výstavbu metra D?
To ukáže výběrové řízení na stavbu navazujícího úseku. Z dnešního pohledu jsme strašně rádi, že máme už nějaký čas vysoutěženou první část Pankrác–Olbrachtova. Kdybychom ji měli soutěžit teď, stálo by to mnohem více peněz.
Nedávno skončilo Milostivé léto. Vám dlužilo hodně lidí, převážně za jízdu načerno. O kolik se počet dlužníků snížil?
Milostivé léto považujeme za úspěšné. K polovině ledna se díky němu vyřešilo 5 702 případů. Akce trvala téměř do konce ledna, takže předpokládáme, že toto číslo o pár set vyřešených případů ještě stoupne.
Kolik vám Milostivé léto vyneslo peněz?
Částku i přesný počet případů budeme mít vyčíslené na konci února. Neumíme to teď říci, protože dluhy mají různé stáří a za tu dobu se několikrát měnila výše jízdného i pokut. Zásadní vliv na naše hospodaření to však mít nebude.
Praha začala s výměnou přístřešků MHD. Nyní je mají ve správě Technologie hlavního města Prahy (THMP), město však chce, aby je převzal DPP...
V momentě, kdy je nějaký problém s přístřeškem, tak se všichni lidé logicky obracejí na DPP, protože si všichni myslí, že jsou naše. Což platí jen u malého množství, většina z nich v naší správě není. Za mě by to byl logický krok, abychom se o ně starali. Musí se ale dořešit spousta otevřených otázek, jak ve vztahu k městu a k THMP, tak i ke způsobu, jakým by se DPP o přístřešky staral. V současné době jednáme o tom, jak by to v budoucnu mohlo vypadat, a hledáme nové systémové řešení, co se týče správy městského mobiliáře.
