Proti Albrechtovi z Valdštejna se spikli lidé, kterým důvěřoval, popisuje historička

Albrecht z Valdštejna (1583–1634) je osobností, která stále poutá pozornost. Obdiv k tomu, co vybudoval a dokázal, výhrady k tomu, jak dokázal využívat – či spíš zneužívat – svého postavení. V současnosti bychom hovořili o střetu zájmů, který mohl vést až ke zradě. Stal obětí protivníků, spiklenců, nebo tato kola spekulací roztočil sám svým jednáním a chováním?

Historik Jaroslav Čechura o něm napsal: „Rozsah valdštejnské literatury je tak obrovský, že by se jen stěží našel badatel, který by ji byl schopen v úplnosti prostudovat“.

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

„Albrecht z Valdštejna vždy lidi dráždil. Byla to postava nesmírně úspěšná – ať už na poli vojenském, podnikatelském, ale i uměleckém. Také formoval celou krajinu Jičínska. Objevují se hlavně dva základní a protikladné proudy: Jeden, že to byl geniální vojevůdce. Ten druhý pohled říká, že zradil císaře,“ vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy historička Eva Doležalová.

Bude považován za samotáře, ba dokonce opovrženíhodného netvora.
Johannes Kepler

Dětství Albrechta z Valdštejna nebylo příliš radostné, protože už v útlém dětském věku osiřel a byl svěřen do péče poručníků. Ve svých 21 letech se ocitl na válečných polích, první vojenské zážitky měl v Uhrách roku 1604.

O několik let později mu astrolog, který působil na dvoře Rudolfa II. Johannes Kepler sestavil horoskop. Dozvěděl se, že je bystrý a inteligentní ale má asociální sklony.

Albrecht z Valdštejna

Historik Josef Janáček v knize Valdštejn a jeho doba píše: „Bude považován za samotáře, ba dokonce opovrženíhodného netvora. Bude lakotný, ukrutný k poddaným, vrtkavý a svárlivý. Nepozná manželskou, ani bratrskou lásku, k nikomu nenajde bližší vztah“.

„Hvězda“ Albrechta z Valdštejna postupem času stoupala. Stal se rytířem, později vévodou. Také byl hlavním císařským vojevůdcem a získal obrovský majetek.

Peníze získal nejprve výhodnými sňatky, kdy kolem roku 1619 rozehrál vysokou politickou hru. Po roce 1620 získal majetek konfiskáty a jeho rozsáhlé frýdlantské panství se stalo symbolem a ztělesněním úspěchu. Patřila mu také řada měst, vedle Jičína vlastnil Louny, Litoměřice, Žatec, Ústí, Most. Stal se úctyhodným podnikatelem, který své velkolepé projekty umístil i do Prahy. Právě v Praze je i Valdštejnský palác s proslulými sály a obklopený zahradou.

Cesty vzhůru, ale i pády

Jeho další životní peripetie zahrnují cesty vzhůru, také ale pády. Svět třicetileté války, kdy se o rozhodující vítězství nesoupeřilo jen na bitevních polích, ale také v zákulisí. I tam se Albrecht z Valdštejna dokázal pohybovat, získával spojence, stejně jako nepřátele. A on sám se pohyboval mezi loajalitou i zradou.

Čtěte také

Když se mu začalo zhoršovat zdraví, dnes víme, že to bylo v důsledku onemocnění syfilis ještě z dob prvního vojenského angažmá v Uhrách. Nemoc měla vliv i na jeho psychiku.

V lednu roku 1634 vydal císař patent, kterým zbavil Valdštejna velení nad armádou. V únoru stejného roku, když zrovna pobýval v Plzni, měl být zavražděn. Pokus o vraždu byl ale neúspěšný, takže uprchnul na hrad v Chebu. A tam ho jeho vrah dostihl, takže při večeři 25. února 1634 zemřel.

Na otázku, jestli se Albrecht z Valdštejna stal obětí spiknutí, historička Eva Doležalová odpovídá: „Pokud chceme jednoznačnou odpověď, pak ano. Spikli se proti němu lidé, kterým důvěřoval. Lidé, které sám k sobě přizval. Do své osobní blízkosti a kterým umožnil diplomatický i společenský vzestup“.  

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiu.

Spustit audio

Související