Gabon
Základní informace
Hlavní město: Libreville
Počet obyvatel: 2 284 912 (2021 – odhad)
Rozloha: 267 667 km2
Úřední jazyk: francouzština; mluví se též hlavními místními jazyky (zvažuje se také zavedení angličtiny)
Měna: CFA frank (XAF)
Čas: Praha + 1 h
Administrativní uspořádání: 9 provincií – Estuaire, Haut-Ogooue, Moyen-Ogooue, Ngounie, Nyanga, Ogooue-Ivindo, Ogooue-Lolo, Ogooue-Maritime, Woleu-Ntem
Délka hranic: 3 261 km
Sousední státy: Kamerun, Konžská republika, Rovníková Guinea
Klima: rovníkové a tropické – horké a vlhké
Reliéf: na pobřeží je úzká nížina, která přechází ve vnitrozemní vysočiny.
Vegetace: na pobřeží je tropický prales a savana se rozprostírá na východě a jihu.
Nejvyšší bod: Mont Bengoué 1 070 m n. m.
Nejnižší bod: Atlantské pobřeží 0 m n.m.
Hrubý národní důchod/obyv.: 7 030 USD (2020)
Hrubý domácí produkt/obyv.: 14 400 USD (2020 – odhad)
Inflace: 28 % (2015 – odhad)
Směnný kurz: 1 USD = 605,3 XAF (2017)
Nezaměstnanost: 17,5 % (2012 – odhad)
Nerostné zdroje: těžba a rafinace ropy; mangan, dřevo, zlato a vápenec
Využití půdy: orná půda 1,2%, louky a pastviny 17,2%, trvalé kultury 0,6 %, lesy 81 %, ostatní 0%
Zemědělství: zeleninový banán (tzv. plantain; Musa × paradisiaca), maniok, cukrová třtina, jamy, taro, zelenina, kukuřice, podzemnice olejná, zvěřina, kaučuk
Průmysl: Většina průmyslu je orientována na těžbu a rafinaci ropy, těžbu manganu, dále výroba chemikálií, oprava lodí, potraviny a nápoje, textilní průmysl, dřevorubectví a výroba překližky a cementu.
Národnostní složení: Fangové 23.2%, Shira-Punu/Vili 18.9%, Nzabi-Duma 11.3%, Mbede-Teke 6.9%, Myene 5%, Kota-Kele 4.9%, Okande-Tsogo 2.1%, Pygmejové 0.3% a ostatní 7.5%
Náboženství: římsko-katolické (42,3% populace), protestanté (12,3%), ostatní křesťanské církve (27,4%), islám (9,8%), tradiční náboženství (0,6%) a ostatní 7,6%
Věková struktura: 0-14 let: 36,45%; 15-24: 21,9%; 25-54: 32,48%; 55-64: 5,19%; 65 + let: 3,98%
Porodnost: 26,14 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 5,76 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 2,41% (2020)
Střední délka života při narození: 69,37 let
Prezident: Ali BONGO Ondimba (od 16. října 2009)
Premiér: Rose Christiane Ossouka RAPONDA (od 16. července 2020)
Úřední název: Gabonská republika; République gabonaise
Státní zřízení: prezidentská republika
Politické strany a jejich představitelé: Circle of Liberal Reformers též CLR [Gen. Jean-Boniface ASSELE]; Democratic and Republican Alliance též ADERE [DIDJOB Divungui di Ndinge]; Gabonese Democratic Party též PDG [Ali BONGO Ondimba]; Independent Center Party of Gabon též PGCI [Luccheri GAHILA]; Legacy and Modernity Party též RH&M; Rally for Gabon též RPG; Restoration of Republican Values též RV; Social Democratic Party též PSD [Pierre Claver MAGANGA-MOUSSAVOU]; Social Democrats of Gabon; The Democrats též LD; Union for the New Republic též UPRN [Louis Gaston MAYILA]; Union of Gabonese People též UPG [Richard MOULOMBA]; Union of Forces for Change též UFC [Jean PING]
Zemi od svého vzniku ovládá Parti Démocratique Gabonais (anglicky Gabonese Democratic Party), zkratka PDG.
Jsou zde silné vazby na Francii.
Očkování: Ano – povinné proti žluté zimnici. Cestovatel by měl dát pozor na nemoci přenášené potravinami nebo vodou, časté jsou bakteriální průjmy a tyfová onemocnění; nebezpečí představuje hepatitida A, malárie, vzteklina a schistosomóza (dříve bilharzióza)
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): G
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: + 241
Internetová doména: .ga
Obecně
Gabon se dříve označovalo v našich atlasech jako Gabun. Pravidla českého jazyka však toto označení nyní nezná a používá se dnes pouze Gabon. Má to pravděpodobně původ ve skutečnosti, že dříve se zeměpisná označení přebírala z německého jazyka. Zemi obývá asi 40 etnických skupin. Gabon je jednou z nejvíce prosperujících a stabilních zemí ve střední Africe. Má velké zásoby uhlovodíků, manganu, železné rudy a rozsáhlé pralesy (nejstarší na naší palnetě).
Gabon leží o obou stranách rovníku na západním pobřeží střední Afriky. Území se zhruba shoduje s pánví řeky Ogové (Ogooué), která má plochu 223 856 km2. Na západě tvoří přirozenou hranici Atlantský oceán. Nejzápadnějším bodem je mys Lopez 8° 40′ v. z. d. Na severozápadě hraničí republika s Rovníkovou Guineou. Na severu sousedí s Kamerunem, kde hranice prochází zhruba po rovnoběžce 2° 20′ s. z. š.. Od východu k jihu má společnou hranici s Konžskou republikou (République du Congo – neplést si s bývalým Zairem, dnes Konžská demokratická republika (République Démocratique du Congo)). Nejvýchodnější bod země dosahuje 14° 30′ v. z. d. a nejjižnější 4° j. z. š..
Nejstaršími obyvateli této oblasti byly pygmejské národy, které byli z velké vytlačeni či asimilováni bantuskými kmeny. V tropických lesích žijí dosud pygmejské kmeny Babinga (Mbenga) jazykových skupin Baka, Kola a Bongo. V 15. století přišli první Evropané a v této době v části Gabonu leželo království Loango. O historii této oblasti víme málo, jelikož místní obyvatelstvo nepoužívalo písmo. V 18. století se v Gabonu vytvořilo myensky mluvící království známé jako Orungu (1700 do roku 1927). Království bylo svým politickým systém unikátní a stabilní. Hlavní obchodní komoditou byla slonovina a dřevo, ale v 18. a 19. století se dokázalo stát nejmocnějším obchodním otrokářským centrem s vazbami na vnitrozemí. Zajímavostí je, že se obchodu s otroky neúčastnili Fangové, což je nejpočetnější národ obývající severní třetinu dnešního Gabonu. V roce 1875 francouzský průzkumník Pierre Savorgnan de Brazza vedl svou první misi do oblasti Gabon-Kongo. Na jihovýchodě dnešního Gabonu založil město Franceville a později byl koloniálním guvernérem oblasti. Francie oficiálně obsadila Gabon v roce 1885. Gabon byl pro Francouze od počátku devatenáctého století branou do střední Afriky, i když ho objevili dávno předtím Portugalci. Francouzům se až v roce 1900 podařilo vojensky zlomit odpor obyvatelstva. V roce 1910 se Gabon stal jedním ze čtyř území Francouzské rovníkové Afriky. Tato federace přežila až do roku 1958. Během druhé světové války Spojenci napadli Gabon, aby svrhli pro-vichistickou francouzskou koloniální správu. Dne 28. listopadu 1958 se Gabon stal autonomní republikou v rámci Francouzského společenství, ale následující rok (17. srpna 1960) se stal plně nezávislou parlamentní zemí. Podle ústavy z roku 1961 je Gabon nezávislým státem a zároveň členem Francouzského společenství. S Francií měl a má četné vojenské, hospodářské a finanční smlouvy. Leon M’BA vyhrál první prezidentské volby v roce 1961.
Hlavní politickou silou v zemi od prvních voleb v roce 1961 je Gabonská demokratická strana (francouzsky: Parti Démocratique Gabonais, zkráceně PDG), která byla založena již v roce 1946 jako Gabonský demokratický blok. V letech 1968 až 1990 byla jedinou legální stranou v Gabonu. Tato strana měla vždy dobré vazby na Francii. Nadstandardním vztahům se bránila opozice, která požadovala plnou nezávislost na Francii. Vše vyvrcholilo v roce 1964 vojenským povstáním. Po vojenské intervenci francouzských vojsk však byl obnoven status quo. Pro Francii byl Gabon důležitý zejména dodávkami uranové rudy. Velkou postavou Gabonu byl prezident El Hadj Omar BONGO Ondimba, který zemi vládl od roku 1967 až do roku 2009. Jeho dlouhá vláda nebyla zas tak těžký úkol, jelikož do roku 1990 se voleb nesměla účastnit opozice. Opozice byla zprvu roztříštěná a PDG vždy volby ovládlo. Po smrti prezidenta BONGA v roce 2009 vynesly k moci nové volby jeho syna Aliho BONGO Ondimbu. Prezident Ali BONGO Ondimba byl znovu zvolen v roce 2016 v těsných volbách proti sjednocené opozici. Gabonský Ústavní soud přezkoumal sporné výsledky voleb a rozhodl v jeho prospěch. Členové Gabonských obranných sil se v lednu 2019 pokusili o neúspěšný převrat.
Povrch. Směrem na jih od mysu Lopez je pobřeží ploché a málo členité. Pobřeží je od oceánu oddělené písečnými kosami, které uzavírají mělké laguny. Jejich poloha a tvar se často mění a znemožňují vznik přirozených přístavů. Naopak severní část pobřeží má vhodnější podmínky pro zakládání přístavů. Nalezneme zde četné zálivy a ústí (např. záliv Gabon, Corisco). Pobřežní roviny a sníženiny se táhnou daleko do vnitrozemí na vzdálenost 200 až 300 km. Geologickým podkladem jsou křídové, třetihorní usazeniny (zvláště vápence, slíny a pískovce) a čtvrtohorní náplavy. Vnitrozemí vyplňují horské masívy a Dolnoguinejská vrchovina, složená ze starých krystalických břidlic na západě a pískovců na východě. Reliéf Dolnoguinejské vrchoviny byl omlazen po geologicky nedávných zdvizích. Od dolního toku Ogové směrem na sever se příkře zvedají Křišťálové hory (Monts de Cristal) předkambrického stáří. Hory jsou velmi členité s výškami kolem 1000 m a pokryté původním pralesem, která chrání Národní park Mbe a Národní park Mt. Sene. Křišťálové hory se pozvolna sklání k východu do rozsáhlé sníženiny a dále na východ nadmořská výška roste. Leží zde nejvyšší hora Gabonu Mont Bengoué 1 070 m n. m.. Na jih od Ogové byl Dolnoguinejský práh vyklenut a vytvořil masív Chaillu složený z žul a rul. Leží zde hora Iboundji, některými považována za nejvyšší vrchol země. Jižní přechod mezi pobřežím a masívem vytváří několik pásem nevysokých hor (795 m) a plošin (kolem 600 m). Směrem na východ se masív svažuje do pískovcového plató (500-600 m), které vytváří rozvodí mezi přítoky řek Ogové a Konga.
Z půd jsou nejčastěji zastoupené náplavové půdy a červenožluté lateritové půdy – typické půdní typy tropického dešťového podnebí.
Podnebí je rovníkové teplé a vlhké, v jižní polovině země až tropické. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce dubna se pohybuje v rozmezí 24–25 °C ve výše položených místech vnitrozemí, na pobřeží dosahuje 27–28 °C. V nejchladnějším měsíci červenci klesá teplota na 22–20 °C ve vyvýšených místech vnitrozemí a na 24-23 °C na pobřeží. Výkyvy denních a ročních teplot jsou malé a nepřesahují 10 °C. Celkový roční úhrn srážek je v rozmezí 1750 mm – 2000 mm. V Křišťálových horách při pobřeží dosahují srážkové hodnoty až 3000 mm. V ročním chodu podnebí se střídají dvě období dešťů – jedno od února do poloviny května a druhé od začátku října do poloviny prosince a dvě období sucha. Delší období sucha – zimní – trvá od poloviny května do konce září a kratší letní od poloviny prosince do poloviny ledna. Zimní suché období je výrazné zvláště v jižní části pobřežní sníženiny, kde se pod vlivem chladného Benguelského proudu projevují znaky tropického pasátového podnebí.
Vodstvo je ovlivněno vlivem vydatného množství srážek rozložených celkem rovnoměrně do celého roku. Říční síť je hustá. Řeky jsou vodnaté, ale krátké, na horních tocích s velkým sklonem s mnoha peřejemi a vodopády. Díky tomu mohou být zdrojem vodní energie. Spodní toky jsou splavné, ale mají pouze lokální význam. Hlavní řekou je Ogové (Ogooué, délka 1 200 km). Do jejího povodí náleží téměř celé území státu. Hlavními přítoky jsou pravostranné přítoky Ivindo a Okano a levostranný Ngounie (Ngume), vlévající se do Ogové severně od města Lambaréné. Lambaréné je obchodní středisko se závody na zpracování dřeva, známou nemocnicí a rozsáhlým vědeckým střediskem pro výzkum a léčení tropických nemocí, které založil světoznámý vědec humanista dr. Albert Schweitzer. Na pobřeží oceánu vytváří tok Ogové rozsáhlou deltu o velikosti 100 x 100 km. Řeka je na dolním toku splavná a slouží k transportu dřeva do přístavu v Port Gentil. V povodí žije endemitický sumec Synodontis acanthoperca.
Asi největším bohatstvím Gabonu jsou vlhké a stálezelené pralesy a tropické lesy, které pokrývají dvě třetiny území. Patří mezi nejstarší pralesy naší planety, což se odráží v druhové pestrosti vegetace. Poskytují vzácné a užitkové dřevo. Z dřevin jsou zde zastoupeny druhy: khaja senegalská (Khaya ivorensis), iroko (Chlorophora excelsa), křídlok ježatý známý jako africký týk (Pterocarpus erinaceus), ebenové stromy z rodů Diospyros, okumé (Aucoumea klaineana), vrcholák nádherný neboli afaru (Terminalia superba) a mnoho dalších. Zcela původní lesy se zachovaly hlavně v těžko dostupných horských masívech (Křišťálové hory, masív Chaillu). V ostatních částech Gabonu převládají na dříve vymýcených místech druhotné lesy. Stromy zde dosahují výšky okolo 10-25 m, ale podrost je zde velmi hustý. Na východě a v níže položených místech při pobřeží na západě se vyskytují ostrovy druhotných savan, které vznikly na místě vymýcených lesů. Na mořském pobřeží jsou mangrovové porosty. Živočišstvo se řadí do západoafrické podoblasti etiopské zoogeografické oblasti. V korunách stromů žijí početné druhy opic a primátů (gorila, šimpanz, kočkodan, pavián, mandril aj.). V podrostu žijí sloni, buvoli a různé druhy lesních antilop. Z šelem jsou zde zastoupeni leopardi, hyeny, hyenoví psi a cibetky. V řekách jsou hroši. V Gabunském zálivu, na dolním toku Ogové a v pobřežních lagunách žije siréna – kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis). Vlhké tropické lesy jsou bohaté na množství ptáků. V blízkosti řek jsou častí pelikáni, plameňáci a četné jiné druhy vodního ptactva. V řekách žijí všechny druhy afrických krokodýlů a množství jiných druhů plazů. Z hmyzu jsou zastoupeni četné druhy např. motýlů, komárů, včetně obávané bodavky tse-tse (Glossina palpalis) a muchničky Simulium.
Ekonomika země je soustředěna zejména na severozápadě Gabonu v městských centrech z nichž největším je hlavní město Libreville. Zbytek země je řídce zalidněn a populace je koncentrována do měst. Příjmy z ropy přinesly Gabonu jednu z nejvyšších úrovní příjmů na hlavu v subsaharské Africe. Bohatství země je však nerovnoměrně rozloženo a chudoba je rozšířená, asi jedna třetina lidí žije v chudobě. Časté jsou i výpadky proudu, nedostatek pitné vody i potravin. Zemi trápí také velká nezaměstnanost. Odhaduje se, že ve věkové kohortě mladších 25 let je nezaměstnanost až 60%! Populace je v zemi velmi mladá a nadále bude zemi trápit nesoulad mezi růstem populace mladých lidí a nabídkou pracovních míst s odpovídající kvalifikací. Bohatství země přitahuje migraci z okolních zemí. Migranti se snaží najít uplatnění v těžbě ropy, zemního plynu, dřeva a nerostů. V okolí Libreville jsou slumy plné lidí ze Senegalu, Nigérie, Kamerunu, Beninu, Toga a dalších zemí západní Afriky. V roce 2011 Gabon ukončil 9 500 lidem z Konga „statusu uprchlíka“, kterým udělil azyl během občanské války v Konžské republice v letech 1997 až 2003. Asi 5 400 uprchlíků dostalo povolení k pobytu v Gabonu.
Ekonomika byla dlouhá léta postavená jen na vývozu manganu, dřeva a překližky (dýhy). Vše se změnilo objevem ropy při pobřeží v roce 1970. Vývoz ropy dnes představuje cca 80 % vývozu Gabonu, tvoří 45 % HDP a 60 % příjmů státního rozpočtu. Příjmy z vývozu surovin ovlivňují ceny na světových trzích, při vysokých cenách komodit Gabon bohatne, pokud cena komodit klesá je i Gabon odkázán na pomoc od MMF, který na oplátku a poprávu požaduje zlepšení stavu zdravotnictví, výstavbu infrastruktury, privatizaci, zlepšení právního prostředí a elektronizaci obyvatel (2020). Ekonomiku dusí, kromě závislosti na ropě a nezaměstnanosti, korupce. Zemi postihla epidemie HIV i Covid-19.
Hlavní centrem zpracování dřeva je Port Gentil. Těžba manganu se odehrává v okolí města Franceville (Maoanda). Franceville je spojeno s hlavním městem od roku 1987 železnicí. Výstavba železnice byla velmi nákladná a málem přivedla zemi k bankrotu (konec minulého století). Manganová ruda představuje cca 20% vývozu Gabonu. Těžená manganová ruda má ryzost okolo 48%. V okolí města Franceville je též naleziště uranové rudy (Munana). Místní uran posloužil k výrobě první francouzské atomové bomby. Gabon má také jednu z největších a netěžených zásob železné rudy na světě (Mekambo, Tchibanga). V Gabunu se dále těží zinek, stříbro a zlato. Těžba diamantů byla v roce 1957 zastavena. Zpracovatelský průmysl v zemi je nepodstatný a zahrnuje hlavně pily a závody na zpracování překližek (Port Gentilu, Lambaréné). Závody na výrobu zemědělské produkce se orientují na kávu, rýži, kaučuk, palmu olejnou, kakao, masné a rybí výrobky.
Zemědělství zaměstnává valnou většinu obyvatelstva, převládají drobná polní hospodářství. Hlavními vývozními plodinami jsou káva, kakao, podzemnice olejná a pepř. Hlavními plodinami, které se pěstují k obživě obyvatelstva, jsou maniok jedlý (Manihot esculenta), zeleninové banány (plantain), batáty (povijnice batátová (Ipomoea batatas)), jamy (smldinec (Dioscorea)), taro (kolokázie jedlá (Colocasia esculenta)), kukuřice a rýže. Důležitou hospodářskou plodinou je palma olejná a kaučuk. Mořský rybolov hraje významnou roli v obživě obyvatel. Gabon se věnoval velrybářství (např. v roce 1959 uloveno 178 velryb) a přispíval k obživě domácího obyvatelstva. Dneska je členem Mezinárodní velrybářská komise a jeho postoj je … podporuje lov (pravděpodobně již neloví) a zároveň pro mořské savce vytvořil největší mořskou rezervaci v Africe. Velryby přitahují pozornost turistů.
Ačkoliv je zemědělství Gabonu vyspělé, tak produkcí potravin není soběstačný a značnou část jich musí dovážet. Vláda cenu potravin dotuje.
Služby se pomalu rozvíjejí, zejména v sektoru telekomunikací a internetu, zkouší se i 5G síť. Ohromný je potenciál v turismu, ale sektor brzdí špatná infrastruktura.
Dopravní síť země není dobrá. Gabun má železnici normálního rozchodu v délce 669 km spojující Libreville a Franceville. Železnice má 23 stanic a tvoří s řekou Ogové dopravní páteř státu. Silniční komunikace v zemi jsou nedostatečné. Dopravě slouží asi 8 500 km silnic. Významným námořním přístavem je Port Gentil. Gabon vlastní dvě obchodní lodě. V oblasti Guinejského zálivu hrozí pirátství. Zajímavostí je, že u mysu Lopez zahynul v námořní bitvě známý pirát Black Bart (Bartholomew Roberts), který přepadal lodě u Ameriky a západní Afriky v letech 1719 až 1722. V roce 1962 byla uvedena do provozu lanová dráha COMILOG, která vedla z Francevillu do Moandy (Konžská republika). Až do svého uzavření v roce 1986 byla jednou z nejdelších lanovek na světě (76 km). Přepravovala manganovou rudu k trati Brazzaville-Pointe Noire.
Gabon se velmi soustředí na ochranu životního prostředí, přesto je stále ohrožený nekontrolovanou těžbou dřeva a odlesňováním pro potřeby těžby surovin. Z těžby ropy hrozí úniky a znečištění vody. Pytláctví volně žijících živočichů je běžné, jelikož „bushmeat“ hraje významnou roli v obživě lidí. Země má třináct národních parků, které pokrývají 10% rozlohy země.
V politických otázkách nemá Gabon vyřešenou námořní hranici s Rovníkovou Guineou. Předmětem sporu jsou naleziště ropy v okolí ostrova Mbane. Zdravotnictví a zdraví populace Gabonu stále trápí vyšší kojenecká úmrtnost a nadměrná úmrtnost v důsledku AIDS.
