Útoky na zboží. Vzpomínková výstava fotografa Filipa Lába zkoumá vztah informace a umění

„Filip chodil tím svým charakteristickým houpavým krokem mezi FAMU a žurnalistikou. Na každé té škole fotografie znamená něco jiného a učí se jinak – a on byl schopen syntézy,“ vzpomíná hudební publicista Pavel Turek na loni předčasně zesnulého fotografa a pedagoga pražské žurnalistiky Filipa Lába. „Všechny vystavené práce tematizují vztah informace a umění,“ doplňuje kurátor výstavy Vojtěch Märc.

Vojtěch Märc v expozici Útoky na zboží: Masky, mikrofilm, časové osy v pražské Fotograf Gallery|foto:Tomáš Pacovský, Český rozhlas

V expozici jsou mimo jiné k vidění Lábovy snímky z antiglobalizačních protestů během pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000. „Je paradoxní, že vystavujeme tento úsek jeho práce. On se spíš věnoval překračování fotožurnalismu,“ popisuje Märc přístup, v rámci kterého Láb podporoval své studenty a studentky v experimentování. I díky tomu si mezi nimi vysloužil oblibu.

Barbora Mrázková v expozici Útoky na zboží: Masky, mikrofilm, časové osy v pražské Fotograf Gallery|foto:Tomáš Pacovský, Český rozhlas

S osobností Filipa Lába přímo i nepřímo souvisejí další vystavené soubory. Zesnulý pedagog a fotograf například pomáhal Barboře Mrázkové se sérií přefotografovaných novinových článků pojednávajících o anarchistickém hnutí Angry Brigade s názvem Daily Mirror. Oliver Ressler pak ve svém souboru pracoval s drony a digitální úpravou snímků.

Výstava, která je k vidění do 2. dubna, tak odkazuje na postdigitální fotografii, což je oblast fotografie zahrnující práci s novými technologiemi nebo třeba algoritmy. Je to zároveň fenomén, kterému Láb zasvětil svoji poslední vydanou knihu Postdigitální fotografie.

Jak přistupoval Filip Láb k fotografii? Jaký byl pedagog? A co má fotografova kniha společného s jeho osobností? Poslechněte si reportáž Tomáše Pacovského.