Tisíciletá tradice, nebo výhrůžky a málo vzorů? Proč Česko stále čeká na prezidentku
„Žena-prezidentka je citlivé téma. A pro mě proto, že jsem tady jediná žena,“ zahajuje debatu v podcastu Čekání na prezidenta nebo na prezidentku filozofka Tereza Matějčková. „Když mě učili na fakultě samí muži, tak jsem si říkala, jestli jako žena můžu být filozofka? Samozřejmě že můžu. Ale ta otázka, určitá obava tam byla. Proto jsem ráda za každou ženu, která je na veřejnosti vidět.“ Je ale proti tomu, aby se prezident vybíral hlavně podle pohlaví. Patří žena na Hrad?
„Čelíme tisícileté tradici. Politika byla od začátku hlavně mužským světem. Ať už to byla prvobytně pospolná společnost nebo třeba Indiáni. Když se podíváme na Vinnetoua, tak v radě starších byli samí muži. A když tam Nšo-či chtěla něco probrat, tak jí ukázali dveře. O středověku ani nemluvě,“ uvažuje rozhlasový novinář Jan Pokorný o dlouhodobém vykazování žen z veřejného prostoru.
Mohla by se českou prezidentkou stát žena? Nad tím se zamýšlejí ve čtvrté epizodě podcastu Čekání na prezidenta kromě filozofky Terezy Matějčkové a novináře Jana Pokorného také ústavní právník Jan Kysela a komentátor Petr Nováček.
„Nevím, jestli je to stereotyp, je to vzor, model. Někdo zajišťuje obživu, někdo se stará o rodinu. Pro někoho je tedy dominantní sférou činnosti vládnutí v tom širokém slova smyslu, do kterého se vejde i politika. Pro ty ženy ne. Ne že by toho nebyly schopny, ale prostě ten svět fungoval jiným způsobem,“ připomíná Jan Kysela a dodává, že to neznamená, že by ženy nehrály žádnou roli:
Nový podcast Českého rozhlasu Plus je inteligentní průvodce při hledání nové hlavy státu. Jméno nového prezidenta totiž budeme znát už za necelý rok. A celým tím rokem vás bude podcast provázet.
„Máme model Bohorodičky, ženy mimořádně významné pro celý křesťanský svět. Máme celou kulturu dvorských minnesängrů, která se točí kolem dámy, pro níž má smysl žít. V osmnáctém století vládne Marie Terezie. Máme milenky, které ovládají muže vládnoucího říši, jako byl Ludvík XV. Ženy mají zkrátka jinou roli a ve dvacátém století se posouváme do jiného světa, k emancipaci. A jde o to, co všechno z toho má vyplynout.“
„Já si žen neskonale vážím. Kdyby se objevila žena příjemná, rázná, schopná, něco jako Zuzana Čaputová, byl bych vážně rád. Ale bohužel přesně takovou dámu zatím nevidím,“ je líto Petru Nováčkovi.
Chodí mi zprávy, že jsem hnusná a blbá, to je ještě docela milé. Také výhrůžky a nabídky znásilnění. Tomu muži nečelí.
Tereza Matějčková
Tereza Matějčková připomíná, že ženy se ve veřejném prostoru setkávají s urážkami:
„Když někde učím, tak mi pak chodí zprávy nejen o tom, že jsem hnusná a blbá, to je ještě docela milé. Ale opravdu často mi chodí zprávy se sexuálním podtextem, výhrůžky a nabídky znásilnění. Tomu asi muži čelit v této podobě nebudou. Žena, která si půjde pro moc, bude zažívat ten tlak ještě větší než já.“
Proč je v politice málo žen? A proč jsme zatím neměli ženu prezidentku? Zvolíme si ji tentokrát? To je téma, kterému se bude podcast Čekání na prezidenta věnovat opakovaně a s různými účinkujícími.
Čekání na prezidenta můžete poslouchat na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu ho uslyšíte v neděli 20. února po 18. hodině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
