Odešla zvukařská legenda. Vzpomínka na zvukového mága Michaela Tichého

Těšili jsme se, jak v září oslavíme jeho osmdesátiny, teď v únoru inženýr Michael Tichý zemřel. Mistr zvuku, zvukový mág, tedy kouzelník. Neměl rád, když mu říkali Michale, na Michaelovi si zakládal. Nakonec byl prostě Míša.

Jeho doménou byly přenosy z terénu, živá vysílání, jako doma byl ve slovních režiích, pravdaže se podílel i na pořadech hudební redakce. Jako začátečník musel projít obvyklým kolečkem pracovišť, i z hudební režie, slavné jedničky, má pár záznamů. Asi nejstarší je z 21. prosince 1960, to měl Míša něco přes osmnáct.

Michael Tichý počátkem 60. let

Míša vystudoval na inženýra, stal se vedoucím zvukové výroby, byl u všeho, co se v ostravském rozhlase dělo, jak jsme řekli, hlavně u přímých přenosů a živého vysílání vůbec. Čistě hudební produkcí se zabýval méně, u jeho jména za ty roky najdeme „jen" zhruba 1500 záznamů.

Mikrofony stavěl třeba ve Velkých Losinách na jaře roku 2002. Tam redaktor Zdeněk Tofel dlouhá léta spoluorganizoval a zaznamenával celostátní přehlídku amatérských Zpěváčků.

Psal se konec ledna roku 1999, kdy olomoucký Richard Pogoda, který tehdy měl v ostravském rozhlase svůj pořad, natočil pár písniček jen tak u klavíru, nikoli v hudební, ale slovní režii číslo 2. Pane vrchní, jeden koňak!, objednal si Ríša dle textu taky olomouckého Pavla Dostála, jeden čas i ministra kultury. Mistr zvuku: inženýr Míša Tichý.

Rok 1999 byl rokem 70. narozenin ostravského rozhlasu; jeho tehdejší vedení ovšem postrádalo byť jen základní povědomí o historii a společenské úloze našeho studia v oblasti regionální kultury. Takže i návštěvy osobností typu Ludvíka Vaculíka coby kamaráda Jana Rokyty, však oba byli Valaši, se dály ne snad v ovzduší kulturního disentu, ale hořkého vzdoru rozhodně. Míša Tichý v režii právě Jana Rokyty zachytil řadu Vaculíkových popěvků většinou na téma vývoje po srpnu 68, ale také – a v tom je ta hořkost – deset let po listopadu 89. Na kytaru a zpěvem doprovázel Petr Dutko.

Ing. Michael Tichý v roce 2020

Vzpomínky na mistra zvuku Míšu Tichého, který nás před několika dny opustil, by vydaly na Tóny několikadenní. Kdysi jsme spolu pro stanici Praha chystali pořad Šansony, songy, písničky se Sirmou Zidaro, zpěvačkou bulharsko-francouzského původu, žijící dodnes v Ostravě. V šedesátých letech natočila s Ostravským rozhlasovým orchestrem v čele s Pavlem Staňkem řadu francouzských šansonů, a výtečně! Leč naprostá většina původních nahrávek podlehla zběsilému mazání počátkem let sedmdesátých, protože byly v cizí řeči. Paní Sirma přinesla aspoň pár starých pásků, na které písničky amatérsky zachytil její bulharský bratranec. Z nich pak Míša Tichý zpětně vytvořil něco aspoň trochu vysílatelného.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.