Nedostatek výsadbového materiálu přitom netrápí jen jihomoravské vinaře, ale prakticky celou Evropu. „I ve Francii, Německu nebo Itálii zaznamenali velký propad,“ potvrzuje výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.
Právě z těchto zemí a Rakouska se přitom sazenice do Česka nejčastěji dovážejí. Nicméně počasí posledních let, od sucha až po jarní mrazíky, jim dalo v révových školkách pořádně zabrat.
„Klimatické podmínky byly tak nepříznivé, že sazenice vůbec nezakořenily, případně nevyrostly. Propad je až kolem třiceti procent,“ vypočítává Půček.
Producenti tak i vinohradníkům, kteří u nich měli rostliny nasmlouvané, museli oznámit nepříjemnou zprávu - mladá réva není. A vinaře tím uvrhli do tristní situace.
Na novou, ale i opětovnou výsadbu jsou totiž vydaná povolení, která končí v roce 2022. Pokud je podniky nestihnou využít, nejenže propadnou, ale ve hře jsou i sankce. Jejich případné odpuštění už Svaz vinařů řešil s ministerstvem zemědělství, které hodlá orodovat u Evropské komise a požádá o prodloužení platnosti povolenek nejméně o rok.
Ostatně řídicí výbor v Bruselu už se problémem zabýval. Kdy rozhodne, ale jasné není. „Termín pro využití povolení už se posouval také v loňském a předloňském roce. Ovšem komise nařízení vždy vydala až v prosinci zpětně pro končící rok,“ vysvětluje šéf svazu.
A to se vinohradníkům nelíbí. Nechtějí totiž riskovat, že Brusel už „pardon“ nevydá, pole připravená na novou výsadbu zůstanou prázdná a ještě zaplatí pokuty. „Proto požadujeme, aby komise rozhodla co nejdříve,“ říká Půček.
Hrozí i propadnutí dotací
Nejde pouze o sankce. „Řada vinařů má na sazenice dotace a musí révu vysadit do určitého termínu,“ podotýká Erika Široká ze společnosti Pemag, která každoročně dodává až milion a půl kusů rostlin.
Přitom potvrzuje, že nedostatek řeší celá vinařská Evropa. A nemusí to být jen počasím. „Roli může hrát i obří poptávka po sazenicích nebo to, že se školky rozhodly z důvodu covidové i finanční krize produkovat méně než normálně,“ přemítá.
Největší poptávka je po rezistentních odrůdách, tedy těch odolnějších vůči chorobám. Souvislost to má i se zákonem, který má vstoupit v platnost v Německu a Švýcarsku. Ten do určitého data nařídí pokrýt rezistentními odrůdami konkrétní plochu vinic, aby nedocházelo k zatížení životního prostředí použitím chemických prvků na ochranu rostlin a podobně.
Nicméně ani běžné odrůdy, třeba nejpoptávanější Pálavu, nelze momentálně dodat ve velkém množství. „Když si někdo vzpomene až teď, bude to mít těžké,“ potvrzuje Široká neočekávané trable vinařů, kteří si sazenice nenasmlouvali předem.
Někde řeší jen stávající vinice
Například ve Znovínu Znojmo letos nové plochy vynechají a zaměří se jen na podsazení již existujících vinic. I tak si rostliny pro jistotu objednali dva roky dopředu.
„Tak se dá předejít právě problémům s jejich nedostatkem,“ říká vinohradník Lukáš Cholasta. „Kdo se rozhodne až teď a začne poptávat větší množství, má dost velký problém. Firmy, které sazenice dodávají, jich tolik nedokážou poskytnout,“ potvrzuje, že i za normálních okolností se sazenice objednávají dlouho předem, natož v letošním kritickém roce.
Podobně se problémům snaží předejít i Tomáš Vican z Mikulova. Vlašský ryzlink, Chardonnay a Pálavu letos vysadí na dvou hektarech.
„Myslím na to dlouho dopředu. S dodavateli řeším sazenice nejméně o rok dřív,“ podotýká s tím, že ve školce si navíc nechává množit vlastní materiál. Například zmíněný ryzlink se stane „dítětem“ už existující vinice pod Pálavou, Chardonnay pak vinař vezme od kvalitního dodavatele z Rakouska.
Jen prověřené zdroje
I když je po Evropě školek množících révu vícero, do „neznámých vod“ se dodavatelé bojí vstoupit. Ostatně i pro vinaře největší novodobý strašák - nemoc ESCA - se může šířit právě z napadeného výsadbového materiálu.
Například ve vinařství Château Valtice, kde letos chtějí vysadit až sedmnáct hektarů nových vinic třeba v okolí Pálavy, tak spoléhají na vlastní zdroje.
„Máme vlastní révovou školku, kde pěstujeme jak tradiční moravské odrůdy, tak i v poslední době stále častěji takzvané PIWI odrůdy, tedy odolné proti houbovým chorobám, které jsou ideální pro bio nebo ekologické vinohradnictví,“ vysvětluje ředitel vinařství David Šťastný.
Do školky vybírají ty nejlepší klony z daných odrůd. „Dlouhodobě spolupracujeme s nejlepšími německými a rakouskými šlechtiteli, protože zdravý vinohrad, to je základ a investice na desítky let pro každého vinaře,“ dodává.
