Celý týden můžeme slyšet různá prohlášení o tom, jak se bude nadále vyvíjet situace ve spolupráci ruské vesmírné agentury Roskosmos s evropskou ESA a americkou NASA. Kdo si již zvykl na silácká prohlášení šéfa ruské agentury Dimitrije Rogozina, toho nepřekvapily prvotní hrozby a prohlášení o rozvazování spolupráce a třeba i o rozpojení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na ruskou část a zbytek.
Minulý týden ve čtvrtek jsme se tak od něj mohli dozvědět, že by americký zákaz vývozu špičkových technologií do Ruska mohl zničit spolupráci na ISS, přičemž poukázal na to, že dosud drží stanici na oběžné dráze jen motory ruských lodí.
Konkrétnější bylo jeho vyhlášení ukončení spolupráce na evropském kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně a stažení svých technických zaměstnanců. Rusko tento kosmodrom využívalo po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky.
Také nové prohlášení představitele Roskosmosu bylo myšleno vážně.
Konec ruských motorů pro západní rakety
To přišlo tento čtvrtek a vyplývá z něj, že Rusko přestane dodávat do Spojených států raketové motory v odplatě za sankce, které Washington uvalil na Moskvu kvůli útoku na Ukrajinu. Rusko se také nebude starat o servis raketových motorů, které už dříve prodalo USA.
„V situaci, jaká panuje teď, nemůžeme dodávat Spojeným státům naše nejlepší raketové motory. Ať si létají s něčím jiným, třeba na koštěti,“ řekl Rogozin v ruské státní televizi.
Podle Rogozina Rusko dodalo do Spojených států od 90. let 122 dvoukomorových raketových motorů RD-180, z nichž 98 bylo použito pro rakety Atlas.
První zrušené lety
Přestože Roskosmos ukončil spolupráci v Kourou, neodmítal vypuštění dohodnutých nákladů z kazašského Bajkonuru, odkud létají ruské rakety Sojuz především. Ty měly vynést i nejnovější várku satelitů OneWeb, které jsou určeny k šíření internetu z vesmíru. A tady nastal další zádrhel.
Zatímco z Kourou se uskutečnil jeden start s družicemi OneWeb, další satelity vynesly ruské sojuzy z kosmodromu Vostočnyj v Rusku a z Bajkonuru v Kazachstánu. Nyní Rogozin podmínil plánované vypuštění dalších internetových satelitů britské společnosti OneWeb raketou Sojuz-2.1b v noci na sobotu poskytnutím speciálních záruk. Vedle nich požadoval, aby britská vláda opustila řady akcionářů společnosti. Podmínky měli podle agentury TASS Britové splnit do pátku.
Satelity OneWeb se budou pohybovat 1 200 kilometrů nad Zemí.
OneWeb sídlí v Londýně, ale odbočky má i ve Spojených státech. Cílem jejího projektu je zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu z kteréhokoli místa na světě, ať už na zemi, na moři nebo ve vzduchu, jako u Starlinku společnosti SpaceX a dalších vesmírných operátorů.
Start z Bajkonuru měl proběhnout v pátek ve 23:41 a ruská strana jej podmínila poskytnutím „právních záruk“, že družice nebudou využity k vojenským účelům a že nebudou ani žádná data armádě poskytována. Později dodal, že „v souvislosti s nepřátelským postojem Británie vůči Rusku je ještě jednou podmínkou... „odchod britské vlády z řad akcionářů OneWeb“.
Společnost však ve čtvrtek v prohlášení oznámila, že její rada si odhlasovala přerušení všech startů z Bajkonuru a to znamená, že se plánovaný let patrně neuskuteční.
1. února 2018 |
Otazníky nad letem k Marsu
Po mnoha odkladech měl být letos vyslán na svou mnohaměsíční cestu k Marsu evropský rover Rosalind, který měl příští rok přistát na jeho povrchu a začít jej zkoumat.
Rover Rosalind nese jméno po Rosalind Franklinové, která měla důležitý podíl na objevení struktury DNA. Jako první vozítko na Marsu by se měl být schopen dostat k vrstvám zhruba dva metry pod povrchem planety.
Evropská kosmická agentura, která zaštiťuje 22 států, vydala prohlášení, v němž předpokládá, že program ExoMars bude znovu opožděn, „Sankce a širší kontext činí start v roce 2022 velmi nepravděpodobným. Generální ředitel ESA zanalyzuje všechny možnosti a připraví formální rozhodnutí o dalším postupu členských států ESA,“ píše se v prohlášení.
„O budoucnosti mise ExoMars 2022, na které má být i český vědecký přístroj, se musí rozhodnout v průběhu března. Pokud by se měl stihnout letošní start, muselo by se začít počátkem dubna s přesunem vybavení a samotných částí na kosmodrom Bajkonur,“ myslí si Michal Václavík, který je národním zástupcem v této agentuře.
