Proč kandidují lidé bez šance? O motivaci těch, kteří se (ne)chtějí dostat na Pražský hrad
„Záleží na tom, kdo jste, co už máte za sebou, nebo nakolik se to v kampani teprve učíte. Základní devíza, která je s tím spojena, je známost. Málokdo má možnost, aby po měsíce vstupoval do nejrůznějších médií, větších a ještě větších, a tam prezentoval svůj obličej, eventuální odpovědi na některé otázky nebo dokonce možná i své názory,“ uvažuje ústavní právník Jan Kysela nad otázkou, jestli je účast v boji o prezidentskou funkci dobrou průpravou pro výkon funkce zákonodárce.
Podle filozofky Terezy Matějčkové je totiž už jen kandidatura zajímavá disciplína. „Například Marka Hilšera jsem poznala, až když se chtěl stát prezidentem. To je zajímavý žánr, když někoho poznáte až v tomto momentě. Pro někoho to tedy asi může být odrazový můstek, který jsem nikdy nepochopila, ale zjevně to možné je.“
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
s ústavním právníkem Janem Kyselou,
s komentátorem Petrem Nováčkem a moderátorem Janem Pokorným.
„Jde pak o to, jaký typ politické kariéry si vybere – jestli stojí o jinou politickou kariéru, anebo jestli chtěl být prostě ,jen‘ prezidentem – a když už prezidentem nebude, tak tak nebude ničím,“ míní Kysela.
Využít se dá i prohra
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček podotýká, že nejvíc si „pomůže“ kandidát, který se dostane až do druhého kola přímé volby prezidenta.
„Nemůže mu uškodit, pokud se mu ve druhém kole podaří neprohrát takzvaně kontumačně. V našem případě to byla dvakrát těsná vítězství Miloše Zemana: Jednou, pokud se nepletu, to bylo 45:55 a podruhé jen asi o 3,5 procentního bodu, tedy strašně těsně.“
Čtěte také
„Už tehdy se pak říkalo, že například Jiří Drahoš bude mít zájem o kandidaturu do Senátu, protože mu ji jistě někdo nabídne a že se vlastně bude chystat na to, aby tu prezidentskou volbu za pět let zopakoval.“
Komentátor připomíná i dalšího prezidentského kandidáta a současného senátora Pavla Fischera, který také studoval ve Francii.
„Fischer mi říkal, že kdyby to náhodou vyhrál, tak příští týden přijede Emmanuel Macron, protože s ním studoval. Dnes je z něj významný senátor, který se stará o mezinárodní politiku, obranné záležitosti atd. Jinými slovy – je to určitě start do politiky. Tedy, když nedopadnete ,jako sedláci u Chlumce‘, samozřejmě,“ dodává Nováček.
Jak moc utrpělo ego expremiéra Mirka Topolánka, když nepostoupil do druhého kola přímé volby hlavy státu? Byl větší poražený Michal Horáček, nebo Petr Hannig? Jaký problém je viditelná absence stranických vazeb v českých prezidentských volbách?
Proč se komunistický režim s prezidentskými protikandidáty neobtěžoval? A jak jsme si na ně po listopadu 1989 zvykali? Masaryk si chtěl svého nástupce vybrat sám. Proč by nebyl dobrý nápad to zkoušet dnes? A proč Václavu Havlovi jeho tajné plány nevycházely?
Čekání na prezidenta můžete poslouchat na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu ho uslyšíte v neděli 6. března po 18. hodině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
