TZ: Světy Jindřicha Chalupeckého v Galerii hlavního města Prahy

Natalja Abalakova, Jiří Balcar, Václav Bartovský, Eva Bednářová, Julie Béna, Zdeněk Beran, Galina Bitt, Vladimír Boudník, Ivan Čujkov, Jiří David, Michail Grobman, Jiřina Hauková, Anežka Hošková, František Hudeček, František Gross, Dalibor Chatrný, Francesco Infante, Vladimir Jakovlev, Vladimir Jankilevskij, František Janoušek, Věra Janoušková, Magdalena Jetelová, Ilja Kabakov, Olga Karlíková, Eva Kmentová, Jiří Kolář, Milan Knížák, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Alena Kučerová, Kamil Lhoták, Václav Magid, Mikuláš Medek, Jan Mlčoch, Alex Mlynárčik, Karel Nepraš, Ladislav Novák, Lev Nusberg, Petra Oriešková, Theodor Pištěk, Viktor Pivovarov, Naděžda Plíšková, Vlasta Prachatická, Milan Ressel, František Ronovský, Zdeněk Rykr, Zora (Járová) Smetanová, Ulo Sooster, Adriena Šimotová, Eduard Štejnberg, Petr Štembera, Michail Švarcman, Triple Candie (Shelly Bancroft & Peter Nesbett), Jitka Válová, Květa Válová, Jaroslav Vožniak, Ladislav Zívr, Jana Želibská, Anatolij Žigalov / Světy Jindřicha Chalupeckého / kurátor*ky projektu: Tereza Jindrová, Karina Kottová, Tomáš Pospiszyl, kurátor expozice ruského umění: Tomáš Glanc / Galerie hlavního města Prahy – Městská knihovna / Praha / 16. 3. – 19. 6. 2022 

Společnost Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy představuje jednu z hlavních výtvarných událostí tohoto roku – výstavu věnovanou dílu a životnímu odkazu uměleckého kritika, který ovlivnil české umění jako nikdo jiný. Jindřich Chalupecký (1910–1990) začal psát v době mezi dvěma světovými válkami, kdy byl novinkou surrealismus, a žil tak dlouho, aby stačil referovat o postmodernismu provázejícím konec 20. století. Jeho kritický záběr zahrnoval dění na české i mezinárodní scéně a jeho vliv je (nejen) na místní kulturní scéně možné vysledovat i dnes. Na výstavě se setkají díla více než šedesáti umělců a umělkyň několika generací, jejichž tvorbu Chalupecký přímo i nepřímo ovlivnil.

Rozmanitost a bohatost života a díla Jindřicha Chalupeckého určuje formát výstavy: prostory druhého patra Městské knihovny na Mariánském náměstí budou rozděleny do několika zdánlivě samostatných sekcí, odlišných nejen tematicky, ale i formálně. Najdeme zde pohled do Chalupeckého bytu ve Vršovicích, čítárnu s postřehy o dílech českého a slovenského výtvarného umění, site-specific pojaté sekce věnované ruskému umění a odkazu umělce Marcela Duchampa a tzv. „kabinety”, ve kterých se mísí historické a archivní materiály s reakcemi a intervencemi současných umělkyň a umělců. Na výstavě se setkávají díla více než šedesáti umělkyň a umělců několika generací: od zahraničních autorů jako je Ilja Kabakov přes práce autorek a autorů českého poválečného umění, například Adrieny Šimotové nebo Vladimíra Boudníka, až po reflexe současných umělkyň a umělců, jako je Anežka Hošková nebo Václav Magid.

„Záměrem tohoto projektu, který je výsledkem tříletého výzkumného a organizačního snažení Společnosti Jindřicha Chalupeckého, není vytvořit Chalupeckému symbolický pomník. Usiluje spíše skrze dialog historických děl a práci současných umělkyň a umělců, literátů, filozofek a dalších osobností reflektovat, co z Chalupeckého myšlenek a aktivit je relevantní pro současnost, a co nám může být nápomocné v umělecky, politicky, lidsky i ekologicky nelehkých dobách,“ říká k záměru výstavy historik umění Tomáš Pospiszyl, jeden z kurátorů výstavy.

„Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové umělecké směry a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti, a mnohé z jeho úvah a tezí zůstávají platné i pro současný svět a umění, které na něj reaguje,“ doplňují Karina Kottová a Tereza Jindrová, které výstavu připravují za Společnost Jindřicha Chalupeckého.