STARÁ ŠUMAVA: Svatý Josef přináší první jarní svátek
Jeden spisovatel napsal, že mnozí světci zakusili víc příkoří od svých životopisců, než za života od svých pronásledovatelů. Svatému Josefovi vskutku ubližují jeho ctitelé nad míru. O jeho stáří, podobě a vzhledu se zprávy nezachovaly a zřejmě se nikdy nenajdou. Máme tu tedy volné pole pro svou představivost: můžeme si ho představovat, jak chceme.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou,“ říká stará pranostika. Svátek sv. Josefa byl považován za první skutečně jarní den. Lidé v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. K jaru patří láska, a proto na josefských poutích kupovali chlapci svým dívkám srdce z perníku na znamení věrnosti. Zamilované páry si na svátek patrona manželství slibovaly věrnost.
Jméno Josef je jedním z nejstarších křestních jmen vůbec, zmínky o něm najdeme už v nejstarších biblických příbězích a v hebrejštině znamená “Ať Hospodin přidá”. Pochopitelně se proto jméno stalo populárním u církevních hodnostářů a mučedníků, kteří byli následně svatořečeni a dnes na ně můžete v rámci boje za tradiční křesťanské hodnoty vzpomenout modlitbou.
Svatých Josefů je dost, takže si vybere každý. Lidé v tento den odhadovali, jaká bude úroda, zpívali a veselili se. K jaru patří láska, a proto na josefských poutích kupovali chlapci svým dívkám srdce z perníku na znamení věrnosti. Svátek svatého Josefa, snoubence Matky Boží a pěstouna Ježíše, který připadá na 19. března, je doložený poprvé ve 12. století. V roce 1870 vyhlásil papež svatého Josefa patronem celé církve. Kromě toto drží sv. Josef patronát také nad celou řadou řemesel spojených především se dřevem – nad tesařstvím, dřevorubectvím nebo truhlářstvím.
Tradice vychází z toho, že před svatojosefským svátkem (sv. Josef je patronem tesařů a truhlářů) uklízeli dělníci dílny a na dvorech zapalovali hobliny a odřezky dřeva. Je rovněž ochráncem dětí a mládeže, panenství, křesťanských rodin a umírajících. Svatý Josef je zobrazován s lilií, pastýřskou holí nebo tesařským nářadím v ruce. Pro naše předky byl tento den významným předělem v zemědělském roce.
Den svatého Josefa považovali za první jarní svátek, ve kterém odkládali zimní šaty a oblékali letní oděv. Pranostiky považují tento den za určující pro bohatost sklizně. Svátek svatého Josefa oslavovali především skláři, pro které končila práce při umělém osvětlení. Brusiči skla se vydali v sobotu po svátku s velkou lucernou k lesu. Tam ji zavěsili na větev, veselili se a popíjeli pod ní až do rána a nakonec ji zakopali do země. Říkalo se, že „pochovávají světlo“.
Zdroj: Jammes, Francis: Kniha o svatém Josefu, 1923
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora
(Z cyklu Stará Šumava)