RECENZE: Avril Lavigne se na Love Sux vrací k punkovým kořenům

Vydáno 12.03.2022 | autor: redakce

Avril Lavigne byla nucena přesunout kvůli koronaviru své světové turné k desce Head Above Water. Mezitím pracovala na nových písních a zdá se tedy, že příští rok vyrazí na šňůru hned ke dvěma nahrávkám. Fanoušky totiž potěšila novinkou Love Sux, které svým zvukem připomíná zpěvaččinu starou tvorbu. Naštvanost, agresivní kytary, bubny, vulgarismy i řev protkaný emocemi – to je to, kvůli čemu Lavigne příznivci vždy milovali. A ačkoliv se s předchozím albem vydala do vod popu, novinkou se vrací ke starému dobrému punku.

RECENZE: Avril Lavigne se na Love Sux vrací k punkovým kořenům RECENZE: Avril Lavigne se na Love Sux vrací k punkovým kořenům

Avril Lavigne

Love Sux

Skladby:
Cannonball, Bois Lie, Bite Me, Love It When You Hate Me, Love Sux, Kiss Me Like The World Is Ending, Avalanche, Déja vu, F.U., All I Waned, Date To Love Me, Break Of a Heartache

12 skladeb / 33:36 min

Vydavatel: DTA Records

Ačkoliv je Avril Lavigne už sedmatřicet let, novinkou Love Sux dokazuje, že se stále dokáže vcítit do období, kdy byla o polovinu mladší punkerkou. Zvukem dává posluchačům pocit, že se nachází někde kolem roku 2007, kdy zpěvačka vydala alba Under My Skin a The Best Damn Thing, z nichž vzešly její největší hity. Nutno pak ocenit i interpretčinu práci s hlasem, jímž dokáže dokonale vystihnout atmosféru songu. Nosným tématem celé desky je pak láska – respektive vztahy a rozchody.

TOP 5 comebacků roku 2019: S novou hudbou se hlásí AC/DC, The Cure i Avril Lavigne

Album otevírá hardcore skladba Cannonball s agresivními kytarami a bicími, které dokážou posluchače okamžitě chytnout. Extrémně vášnivé Lavigniny vokály a texty odkazují na období, kdy bylo zpěvačce teprve dvacet. Tentokrát však zní mnohem vyspěleji, což se projevuje také na jejím hlase. Dokáže ho ovládat tak, aby zněl naštvaně a pro posluchače zároveň příjemně. Druhá Bois Lie je výrazně pomalejší, melodičtější a možná taky popovější. S nadsázkou v ní Lavigne zpívá o problémech randících puberťáků. Přestože jde o zbrusu nový song, čiší z něj nostalgický pocit a inspirace zpěvaččinou starší tvorbou. Hostuje v něm Machine Gun-Kelly, jehož účast je však spíše nadbytečná.

V Bite Me Lavigne poznává své vlastní hodnoty. Píseň je v pomalejším tempu, oproti předchozí Bois Lie má však o poznání drsnější zvuk. Obouvá se v ní do svého bývalého partnera. Do Love It When You Hate Me si pak muzikantka přizvala Blackbeara. Jde o další vztahovou skladbu, tentokrát v poprockovém stylu. Nese se ve vážnějším tónu a není tak vášnivá, melodie však společně s „pohodlně“ postavenými vokály Lavigne i jejího hosta chytne za srdce.

Titulní song Love Sux je jedním z nejsvižnějších na desce. Vyvolává v posluchači nostalgické pocity, kdy si procházel prvními láskami i rozchody. Svou náladou připomíná dřívější zpěvaččinu píseň He Wasn´t z desky Under My Skin. Následující Kiss Me Like The World Is Ending popisuje touhu s někým zůstat. Melodie vámi silně zarezonuje, stejně tak barvitost písně. Avalanche je pak vítanou změnou stylu. Balada pomalu nabírá na intenzitě a vrcholí energickým alternativním rockem. V songu Lavigne popisuje, jak utíká před lavinou. Pravděpodobně jím vzpomíná na svůj boj s boreliózou, který na několik let zastavil její činnost.

V Déjà vu se interpretka vrací ke své předchozí naštvanosti, jde o asi nejdrsnější skladbu na albu. V podobném duchu se nese i následující F.U. Lavigne se v tomto rozvodovém songu se slovy rozhodně nemazlí, po hudební stránce interpretka vsadila na povzbuzující melodii. V All I Wanted pak představuje dalšího hosta, tentokrát Blink-182. Mnozí fanoušci této dvojice po společném songu dlouho toužili, ve výsledku jde však o další „obyčejnou“ kolaboraci, s níř interpreti žebříčky hitparád bořit asi nebudou. Na druhou stranu nejde rozhodně o píseň, která by patřila do koše. Zpěváci v ní oprašují starý vztah, nostalgie ze songu přímo čpí.

Dare To Love Me je další odchylkou od žánru celé nahrávky. Jde o alternativní rockovou baladu, ploužák o milostném vztahu. A pravděpodobně také o nejslabší skladbu na Love Sux. Nemá v sobě pořádnou jiskru. Break of a Heartache je pak agresivní svižnou a krátkou tečkou za celou deskou.

 Co albu vytknout? Není toho příliš. Snad jen, že je novinka příliš jednotvárná a po několika posleších hudebního fanouška možná omrzí. Na druhou stranu se Lavigne drží aktuálního trendu a skladby na albu jen málokdy překračují tři minuty. Celková délka třiatřiceti minut je tak posluchačky únosná. Celkově tak album hodnotíme čtyřmi body z pěti.

Text: Matěj Černoch, foto: Bontonland
Témata: Avril Lavigne, Love Sux, recenze

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít