Dnešní dvojice tématických článků je postavena na jednoduché premise – chudoba, v důsledku války na Ukrajině zaklepala na dveře českých domácností. To komunikuje dnes jak byznys, tak papaláši politikáři.
Jeden by řekl, že když je stejný společný závěr. Bude společné i uvažování. Hlubokoký omyl, vážení, nemůže být hlubší. Byznys si nedovolí propagandu. Byznysu myslí kriticky, prakticky a účelově. Demagogii a nějaké klamání sama sebe si nedovolí. Ne když chce přežít. Něco, co je speciálně českým politikářům na hony vzdáleno!!!
V tomto článku si ukážeme, jak ukrajinskou krizi, její dlouhodobé dopady na Českou republiku i Evropu, narušené globální vztahy i minulou politiku Evropské unie vnímá jeden ze špičkových českých byznysmenů.O kterém se dosud spíše nevědělo, ale který jednoznačně udává tón a to celosvětově, ve svém specifickém oboru podnikání.
Jde o Pavla Brůžka, šéfa skupiny Draslovka, jež má továrnu v Česku i Spojených státech. Seznam.cz s ním vedl mimořádně zajímavý rozhovor. Nedám jej celý, nýbrž vybrané části, popisující to, co vám dnes nabídla Kosa jako leitmotiv pro dnešní den. Zájemci si ti snadno na Seznamu.cz dočtou celé.
Šéf Draslovky: Proti tomu, co přijde, byl covid-19 jen slabý odvar
Skupina byznysmenů sdružená v BPD Partners, která vlastní i kolínského výrobce kyanidů Draslovka, výrazně utlumuje v Česku výrobu. Drahé vstupy, hlavně zemní plyn, jí smazaly veškeré marže hlavně u výroby kyanidu sodného. (Ten se používá k získávání čistých kovů, především zlata a stříbra, a je součástí lázní pro galvanotechniku).
Naopak posilují výrobu ve své továrně v americkém Memphisu ve státě Tennessee, kterou koupili minulý rok za 521 milionů dolarů (12 miliard korun). „V Americe nás zemní plyn stojí jednu dvanáctinu toho, co platíme v Evropě, čpavek je v USA o desítky procent levnější a elektrická energie nás tam také stojí jen zlomek toho, co v EU,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf skupiny Draslovka Pavel Brůžek.
…..
Jste ve výrobě kyanidu sodného největší na světě, takže můžete diktovat ceny?
Takto bych to určitě neřekl, ale ano, máme velikou sílu a jsme největší hráč v kyanidu sodném na světě. My jsme někde na zhruba 20 procentech světové produkční kapacity, takže jsme opravdu obrovští a výroba v Česku tvoří asi patnáct procent z naší celkové produkční kapacity.
Proto se chováme jako lídr a proto jsme otevřeně komunikovali, že k přerušení výroby dojde. Trhy musí transparentně vědět, jaká je situace a s čím se evropští výrobci musí potýkat a jaké to může mít konsekvence, a to i včetně možného nedostatku klíčové suroviny pro těžbu zlata. Pokud to v Evropské unii nákladově nevychází nám, a to máme nejefektivnější výrobní technologii na světe, tak jak to asi musí vycházet ostatním výrobcům?
…..
Cena zlata překonává rekordy. Poptávka po kyanidu sodném je dobrá?
V poptávce není problém, právě naopak. Při ceně kolem 2 000 dolarů za unci dělá drtivá většina producentů skvělé marže a jejich operace jsou velice profitabilní.
Když to zjednoduším, tak budeme vyrábět co možná nejvíc kyanidu sodného v naší továrně ve Spojených státech (Draslovka na sklonku roku převzala amerického konkurenta za téměř 12 miliard korun, pozn. red.) a budeme až do té doby, dokud ceny nebudou odpovídat evropským nákladům, minimalizovat výrobu kyanidu sodného v Evropě.
Tvrdíte, že vám náklady na suroviny a energie vyskočily o 270 procent. Nemáte na plyn a další suroviny dlouhodobé kontrakty?
Něco ano, ale delší kontrakty nejsou na našem trhu obvyklé. Plyn stál deset eur na megawatthodinu a teď vyskočil na vrcholu až na 345 eur za megawatthodinu.
Samozřejmě nekupovali jsme tolik forwardových kontraktů (kontrakty s budoucí dodávkou, pozn. red.), protože ta volatilita na trhu s plynem je už někdy od konce druhého kvartálu minulého roku obrovská. Ceny se zvyšovaly, takže jsme čekali, že se trh zkoriguje, plynu byl paradoxně dostatek, ale ceny tomu neodpovídaly.
….
Celou Evropu trápí cena plynu, protože ta se odráží v cenách čpavku a elektrické energie a tyto klíčové suroviny se pak promítají v podstatě do všeho. V Americe nás zemní plyn stojí jednu dvanáctinu toho, co platíme v Evropě, čpavek je v USA o desítky procent levnější a elektrická energie nás tam také stojí jen zlomek toho, co v EU.
….
Omezujeme v Evropě výrobu jednoho z hlavních produktů, a ačkoli jsme flexibilně přesměrovali výrobní kapacity jinam, tak nemůžeme a nechceme předstírat, že je všechno v pohodě, všechny výrobky jsou skvělé, nic neříkat a jen koukat na to, že tady Evropa má surovinovou základnu, která je nákladově úplně mimo Spojené státy, Austrálii a dnes už i Asii.
V jednu chvíli jsme měli v Americe náklady na zemní plyn jen asi jednu dvacetinu toho, co máme tady v Evropské unii. To je prostě úplně tragikomické…
….
Co podniknete, když situace vysokých cen bude trvat dlouho?
Pro nás to určitě likvidační není. Jsme opravdu velice stabilní. I z toho důvodu jsme dělali naše akvizice ve Spojených státech a Jihoafrické republice, protože jsme čekali, že v Evropě cena surovin nebude dlouhodobě optimální a některým výrobkům Draslovky, jako například právě kyanidu sodnému, nemusí přát.
V Evropě můžete vyrábět produkty, kde je vysoká míra přidané hodnoty, vysoká míra komplexnosti výrobního procesu a je tam nějaká unikátnost, která vám umožňuje dělat je i nadále tady v Evropě a pořád zůstat profitabilní.
Ale u výrobků, kde máte velkou míru vstupu a ceny energetických vstupů jsou vysoké, tam se prostě na rozumnou ziskovost a konkurenceschopnost jen tak nedostanete. U nás je takovým výrobkem například onen kyanid sodný. A to připomínám, že jsme v jeho výrobě jedni z nejefektivnějších.
U jeho výroby jsme dlouhodobě cítili, že to může být problém, a říkali jsme si: super, že máme nejlepší technologii tady v Evropě, ale je to trochu ve špatném místě, protože ze střednědobého i dlouhodobého hlediska Evropa s tím, kam míří, prostě a jednoduše bude mít vyšší vstupy cen základních surovin, které toto ovlivní. Dá se s tím žít, ale musíte změnit myšlení a uzpůsobit tomu strategii.
Některé produkty se tedy v Evropě dlouhodobě nevyplatí a v Kolíně takovéto výrobky utlumíte?
Takto bych to úplně neřekl, ale i když máte nejlepší technologií, tak se prostě v Evropské unii u některých výrobků nedostanete na marže, kterých můžete dosahovat v místech, kde jste blíž koncovému zákazníkovi, a v zemích, které mají velmi dobré ceny energetických vstupů, což je třeba právě Amerika či Jižní Afrika nebo potenciálně některé země Střední Ameriky a Blízkého východu.
….
Jak se promítne dočasné zastavení výroby kyanidu sodného do vašich výsledků?
Při té naší diverzifikaci se toho konsolidovaně až tak moc nezmění. Když v Evropě máte výrobu 15 procent kyanidu sodného, restrukturalizujete evropské portfolio, zvýšíme výkonnost ve Spojených státech, kde vyrábíme čtyřikrát tolik než v EU, tak situaci, která se tu odehrává, zvládneme velice slušně. Diverzifikace na takovouto situaci funguje k nezaplacení.
A nyní klíčová pasáž, kvůli které tenhle text vydávám, čtěte prosím pozorně:
Když válečný konflikt bude trvat delší dobu, jaký to bude podle vás mít dopad na průmysl v Evropě?
My jsme připraveni rozhodně lépe než většina ostatních. Opravdu se to bude strašně lámat. Pokud Evropa něco neudělá, je možné, že to zahýbe kapacitami v Evropě v podstatě ve všech odvětvích, a tím pádem i s celým světem. Dopady do dodavatelských řetězců v jednotlivých odvětvích pak mohou být opravdu velice bolestivé.
Nejde jen o to, že si lidé nepřitopí, protože to bude drahé. Ne všichni si zatím uvědomují, že to je jen špička ledovce. Výrobní kapacita v průmyslových státech, které jsou zaměřeny na vysoce energeticky náročná odvětví a mají tak silnou expozici na ceny elektřiny a zemního plynu, bude ohrožená. Vezměte si jen zemědělský průmysl, kde většina velkých výrobců čpavku přerušila nebo zásadně snížila svou evropskou výrobu (čpavek a jeho sloučeniny patří v zemědělství k nejpoužívanějším hnojivům, pozn. red.)
Bude to mít velký dopad. Myslím si, že oproti tomu byl covid a jeho dopady jen slabý odvar.
Můžete být konkrétnější?
Nikdo nezůstane nepostižen. Většina komponent pro ruský trh se přece nedělala v Evropě a v Americe, ale především v Asii. A komponenty, meziprodukty a mnohdy i finální produkty putovaly do Ruska z trhů jako Jižní Korea a Čína a z dalších zemí Asie. I našeho průmyslu se to dotýká.
Shrnu to:
Firma, jež je špičkou ve svém oboru utíká z Česka a z celé Evropy. Protože došla k závěru, že jakýkoliv energeticky náročný byznys se zde prostě dělat nedá. A v budoucnu se to nezmění, spíše zhorší. Žádné předstírání ohledně green dealu – prostě Draslovka vyjádřila svůj názor nohama. A velmi zřetelně. Zůstanou zde po něm lidé, kteří ztratí práci a také další díra do příjmů státu!!! Nechť nikdo nepochybuje, že Draslovka zůstane osamocena! Volba mezi tím, jestli nechat svou firmu v Evropě/Česku zkrachovat kvůli drahým energiím, nedostatku surovin a věčné a stále se stupňující šikaně ze strany státu a Bruselu nebo ji udržet v chodu a vydělávat, tím, že produkce se přeloží někam jinam, kde naopak je surovin i levní energie dost a kde papaláši otravují, třeba i po poskytnutí bakšiše, minimálně, je triviálně lehká.
To, co nás čeká, díky politické idiocii evropských politikářských a zejména český špiček je okomentováno velmi stručně – covid byl proti evropskému budoucnu a já dodávám postoji k Ukrajině a tím i ukrajinské válce, slabým odvarem. A to, že si lidé v Česku/Evropě nezatopí je prý legrácky proti celkovým dopadům na evropskou/českou ekonomiku.
Podezřívat Pavla Brůžka, šéfa skupiny Draslovka, že je nějakým placeným nebo dementním proruským trollem se neodváží nejspíš ani Jakub Janda nebo Pavel Šafr.
Za sebe říkám, bez jeho současných byznysových zkušeností a informací, že to vidím úplně stejně. Dokonce snad o trochu méně černě než on. Ale jen o trochu. A také to zde na tomto malém blogu setrvale, řadu let, ventiluji.
Moc bych si přál, aby uvažováním Pavla Brůžka disponovali zdejší držitelé klíčů, zejména ten smutný kabaret ze Strakovky.
Ale o nich a jejich vidění téhož je druhý dnešní text.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 