Podaří se uprchlickou krizi využít k změně sociální práce v ČR?

17. 3. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 8 minut

Světový den sociální práce dne 15. 3. 2022 patřil  nejvíce všem dobrovolníkům v sociální práci, „Iniciativě Hlavák“ a politiky zničené „ Klinice“ (jak by se dnes tyto prostory hodily pro běžence z Ukrajiny). Podaří se využít uprchlickou krizi ke změně  sociální práce?

Zdá se mi, že by bylo možné ukázat, že fronta není jen linií ohně, místem, kde korodují lidské masy, které na sebe útočí, ale v jistém smyslu i „čelem vlny“, jež unáší lidský svět k novým osudům…zdá se, že se tu člověk nalézá na nejzazší hranici toho, co se uskutečnilo, a toho, co se připravuje…

Pierre Teilhard de Chardin, Dopisy z války 1914 - 1919

„Věnováno dvěma statečným ženám této doby - paní Anežce Poláškové z „Iniciativy Hlavák“ a paní Tereze Virtové z dnes již neexistujícího „Autonomního sociálního centra Klinika“ zlikvidovaného zejména komunálními politiky Prahy 3 (udělali to tehdejší starostka Vladislava Hujová a místostarosta Alexander Bellu).

Každá společenská krize má v sobě ukrytu ohromnou možnost změny, nápravy, katarze. Najednou vidíme úplně jinak naší každodennost a zejména ve zdravotně/sociální oblasti je vždy toto „nasvícení“ systému šancí uvidět to, co dlouhodobě vytěsňujeme, popíráme, nechceme vidět pravdu, krizi praxe v mezní situaci a již vůbec nechceme měnit své naučené myšlení, chování, své tolik opotřebované jízdní řády na každou situaci, předem připravenou odpověď na každou otázku klienta, autocenzuru směrem k nadřízeným …

 

Bezprecedentní uprchlická krize obyvatel Ukrajiny a snad ještě více válečná agresivita až bestiálnost současného ruského režimu tvrdě odhaluje naše obrovské společenské chyby v posledních třiceti letech ve většině oblastí života.

Zde nabízím několik příkladů, které v době krize můžeme spatřit, pakliže máme odvahu k sundání růžových brýlí a skutečné kritičnosti k své osobě a svému oboru:

  • zmrzačený bytový fond ČR – privatizací většiny bytového fondu vlastně „uplácela“ skupina politiků kolem ODS, ČSSD, ODA, US, KDU – ČSL… jednu skupinu obyvatel (byty se rozdávaly téměř zadarmo). Tato privatizace byla motorem transformace Václava Klause na úkor budoucnosti všech ostatních generací.

  • preference myšlení, kdy bydlení je hlavně investice a dotování bankovního sektoru skrze hypotéky je považována za nejlepší a vlastně jedinou cestu  k získání bytu - ukázalo se, že tato cesta dlouhodobě znemožnila získání bytu pro celou střední třídu v ČR a naprosto vytlačila mimo systém nízkopříjmové obyvatele, zákon o sociálním bydlení je jen sen idealistů v sociální práci, kteří jsou stále dokola obelháváni politiky

  • tvrdý individualismus, bezmezná hamižnost, tolerance zlodějny od počátku devadesátých let umožnila etablovat se v této džungli lidem mravně velmi nízkým (zde došlo k nevídanému sociologickému jevu, tzv. navázání budování českého kapitalismu na normalizační sobeckost, servilitu k mocným a agresivitu k bezmocným u velké časti obyvatelstva a využití vzorce tohoto chování). Časem byl tolerován až fašistický způsob uvažování, kdy silnější požírá slabšího a veřejnost tomu vlastně fandí (jedná se přeci o přírodní zákon). Kdo v této hře neuspěje, je flákač, lempl, nepřizpůsobivý…Sociální práce odklonem od kritického vnímání společenských jevů v problematice života jednotlivce tzv. důrazem na individuální, případovou práci pomohla paradoxně ospravedlnit politickou nečinnost ohledně komplexní sociální politiky na všech úrovních

  • vzniklo tak obrovské bezpečnostní riziko, jehož plody dnes sklízíme dnes v tvrdé realitě této chvíle. Je nutné otevřeně říci, že česká společnost byla přímo uhranuta v posledních třiceti letech touto strategií vnímání sociální politiky a všechny politické strany (možná kromě „mladých“ Pirátů) pomáhaly k prosazení této strategie, která se odvíjela od normalizačního hesla malosti a ubohosti: „Kdo nekrade, okrádá svoji rodinu“ a dovedla v oligarchickém kapitalismu toto heslo k „ďábelské dokonalosti“

  • tzv. pravice i levice dokázala ve jménu finančních machinací při financování svých stran, privatizačních podvodů, tunelování a neustálého ponižování a negací občanské společnosti, svobodného tisku tak vytvořit cestu pro pátou kolonu „ruského fašismu“, který zde měl vždy velké zastoupení na těch nejvyšších místech. Současné mlčení z nejvyšších míst a neschopnost alespoň minimálně odstřihnout od majetku ruskou oligarchii, která žije v ČR je až děsivé…

  • nejen naprosto vlastizrádné chování např. KSČM nebo chování dvou posledních prezidentů a jejich napojení na „ruský kapitál“ po celou dobu minimálně posledních dvaceti let, ale stejně tak i nesmyslný a překonaný antikomunismus a neoliberální dogmatika, která neustále pranýřovala veškeré snahy o společenskou solidaritu a snahu nastavení životní úrovně obyvatel této země alespoň trochu spravedlivě s ohledem například na sousední Rakousko a Německo

  • dnes stojíme před úkolem zajistit pomoc, důstojný život a případnou integraci skvělých obyvatel Ukrajiny (do doby než se budou moci vrátit do své země) a zároveň dokázat využít veškeré lidské a občanské kapacity těchto hrdinných obyvatel Ukrajiny k budoucímu užitku pro tuto zemi. Tolik v ČR vysmívaná „Úkáčka“ (odporná česká nadutost maloměšťáckých „čecháčků“ za všech režimů) dnes ukazují celé Evropě nevídanou mravní velikost. Přitom tato armáda ukrajinských rukou vybudovala a opravila vlastně skoro každý dům v ČR za minimální plat. Je nutné dát zejména Hospodářské komoře najevo, že tito lidé nejsou ekonomičtí otroci českých „vychcánků“ a oligarchů spojených s mafií z domovských zemí

  • tato veliká humanitární krize je příležitost ke změně sociální politiky v ČR a zejména k přebudování a zjednodušení výplat dávek. Zbyrokratizovaný, nefunkční sociální systém zatlačený na jednu instituci (Úřady práce ČR) potřebuje razantní změnu a je nutné od nás, sociálních pracovníků dát politikům tvrdě najevo, že teď není čas na šetření v těchto oblastech, ale naopak nutit politiky napříč EU k vytvoření obrovského balíku peněz k modernizaci nejen budoucí Ukrajiny, ale i celé východní Evropy, kde pracující chudoba se stává naprosto normální věcí a sociální pracovník by vlastně měl své klienty motivovat k životu v této pracující chudobě.

  • je nutné urychleně zamést „exekuční hnůj“ z minulosti, dokázat se zbavit ruských oligarchů a zejména jejich kapitál dokázat již konečně zadržet a využít ho (například tisíce bytů v celé ČR k ubytování občanů Ukrajiny, to je ten nejmenší možný trest za bombardování obytných budov, školek, nemocnic po celé Ukrajině)

Bohužel, žádnou takovou debatu nevidím u politiků, ale ani u nás, pracovníků v sociální oblasti. Opět se šetří tam, kde není nic než bída a utrpení. Časem tato „ideologická „zaťatost“ této vlády povede k nenávisti mezi jednotlivými skupinami obyvatel v ČR a hrozí přelití tekutého hněvu na hlavy ukrajinských uprchlíků a v konečném důsledku k politické krizi vlády, která je ve velké většině svých členů myšlenkově zamrzlá v hlubokých osmdesátých letech 20. století…

Teprve v příštích týdnech a měsících ukážeme sobě i světu, zda jsme opravdu schopni vydržet v solidaritě déle než několik týdnů. Vláda Petra Fialy však musí myslet i na občany ČR, dnes a denně zažívám oprávněné nářky obyvatel této země, kterým nejsou vypláceny v řádných termínech sociální dávky na bydlení, drtí je inflace, vysoké ceny energií, zdražování snad všeho potřebného…

Vážená vládo, teď opravdu není čas na místy až patologickém lpění účetního na srovnané tabulky má dáti/dal v době války.


-1
Vytisknout
7871

Diskuse

Obsah vydání | 22. 3. 2022