The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Válka na Ukrajině podlamuje nohy evropským automobilkám. Ruská ofenzíva vůči Ukrajině je další ranou pro evropské výrobce automobilů, kteří se ještě ani nestihli oklepat z pandemie a celosvětového nedostatku čipů. Z Ukrajiny totiž dováží drátové svazky, zhruba pětikilometrový soubor vodičů, svorek a konektorů, které vedou celým vozidlem a přenášejí informace a elektrickou energii.
Ukrajina představuje zdrojovou zemi pro 7 až 11 % všech dovážených kabelových svazků do EU, evropští výrobci automobilů se proto již před válkou začali poohlížet po alternativních zdrojích. Dodávky z Ukrajiny by mohla nahradit severní Afrika či západní Balkán. Pro server EURACTIV to uvedlo Evropské sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA).
Na Ukrajině působí sedm evropských dodavatelů a v Rusku má své závody více než 30 evropských dodavatelů.
V Maďarsku podle místních médií očekává továrna Audi v Györu značné problémy s dodávkami náhradních dílů.
Továrna Suzuki v Esztergomu zase pozastavila vývoz automobilů do Ruska, který představuje zhruba desetinu jejího ročního exportu. „Snažíme se přesunout dotčené zakázky na jiné trhy, abychom udrželi plánované objemy výroby,“ řekl mluvčí firmy serveru EURACTIV.
Mezitím společnost Mercedes-Benz, která má závod v Kecskemétu ve středním Maďarsku, sdělila redakci, že se chystá přesunout výrobu jinam. Kam konkrétně však bohužel nespecifikovala.
Na sousedním Slovensku není situace o mnoho lepší.
„V současné době v podstatě všechny kritické materiály, které potřebujeme pro výrobu baterií, lámou cenové rekordy. Lithium oproti lednu zdražilo o 100 %, stejně tak kobalt nebo nikl. Nikl se většinou dováží z Ruska, má 10 % světových zásob, a musíme se smířit s tím, že jakákoli sankce ovlivní dovoz i cenu,“ vysvětlil Patrik Križanský ze Slovenského sdružení elektromobilů.
Rusko je také klíčovým dodavatelem palladia potřebného pro katalyzátory benzinových motorů.
„Evropa má dnes problém vyrobit jakýkoli sofistikovanější výrobek, aniž by čekala na dodávky ze zemí mimo EU. Je to problém a toto je jen další příklad,“ řekl Pavol Prepiak, výkonný ředitel slovenského Sdružení výrobců automobilů.
„Evropa musí být v tomto ohledu schopna být nezávislá. Musíme přesunout dodavatele do stabilnějších zemí nebo do samotné Unie,“ dodal.
„Zabezpečení náhradních dodávek může trvat měsíce, než firmy najdou nové dovozce nebo dojde k navýšení výrobní kapacity u jiných dodavatelů,“ dodal Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
I český automobilový průmysl válkou na Ukrajině trpí. Z průzkumu Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP vyplývá, že konfliktem je přímo zasažen obchod zhruba poloviny tuzemských firem. Více než třetina firem z automobilového průmyslu již pociťuje nedostatek surovin, materiálů či dílů potřebných pro výrobu a více než pětina musí řešit logistické problémy. (EURACTIV network)
TALLINN
Estonský parlament požaduje bezletovou zónu nad Ukrajinou. Estonský parlament apeluje na vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou a vyzval EU a NATO, aby posílily ukrajinské spojenectví se Západem.
Prohlášení, které schválilo 90 poslanců 101členného parlamentu, sice nemá velký praktický význam, ale demonstruje estonskou solidaritu pociťovanou vůči Ukrajině a hněv vůči Rusku. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
DUBLIN
Na Ukrajině byl zavražděn další novinář. Irský kameraman Pierre Zakrzewski byl jedním ze dvou novinářů, kteří byli tento týden zabiti na Ukrajině při útoku ruské armády.
Zakrzewski a ukrajinská novinářka Olesksandra Kuvšynová zahynuli v pondělí nedaleko Kyjeva, když jejich auto zasáhla ruská palba. Oba v té době pracovali pro americkou televizní stanici Fox News. (Molly Killeen | EURACTIV.com)
KODAŇ
Dánsko se připojí k případné mírové misi na Ukrajině. Dánsko je připraveno vyslat vojáky do mírové mise na Ukrajině, uvedl ministr obrany Morten Bødskov. Reagoval tak na návrh polské vlády, podle které by se měla taková mise uskutečnit.
„Dánská vláda je připravena přispět se svými vojáky do mírové mise na Ukrajině, pokud to pomůže ukončit tuto krvavou válku,“ řekl dánský ministr obrany.
„Pokud k tomu dojde, Dánsko je připraveno přispět. Máme s touto prací desítky let zkušeností,“ dodal ministr před zasedáním NATO v Bruselu. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
BERLÍN
Německo vyšetřuje podezřelé zdražování pohonných hmot. Německé ministerstvo hospodářství vyšetřuje možné manipulace s cenami pohonných hmot. Ty zůstávají vysoké i přes pokles cen ropy na světových trzích.
„Moje ministerstvo požádalo spolkový kartelový úřad, aby velmi pečlivě sledoval ceny benzinu a nafty a přijal opatření, jakmile se objeví jakýkoli náznak podvodného jednání,“ řekl ve středu německému listu Der Spiegel ministr pro zelené hospodářství Robert Habeck. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.