Jaké je resumé sezony?
Jde o jednoznačný neúspěch. Neuhráli jsme dvanáctku, proklouzla nám posledními zápasy. Před sezonou jsme se viděli výš, chtěli jsme play off, kam vede cesta i přes předkolo. Z koláče úspěchu a neúspěchu si každý musí vzít svůj díl – a já se toho svého v neúspěchu nezříkám, naopak se k němu hlásím. Na podrobnější analýzu je ale brzy, je teprve týden od posledního zápasu. Nejdřív to musíme probrat s trenéry i vedením, ať z týmového pohledu nebo podle jednotlivých postů.
Trenérská výměna výsledkově nakonec nepomohla. Proč?
Z pohledu výsledků změna nepřinesla efekt, který jsme od toho čekali. Oba trenéři se dostali do šňůry porážek. Za Vlada Országha, a on je dobrý trenér i chlap, jsme měli sedm porážek za sebou, zranil se v té době Sukeľ, Gerhát byl mimo z rodinných důvodů, gólmani si vybrali slabší období. A to se poprvé Vladova pozice otřásala. Pak jsme se na chvilku nadechli, nakonec zase přišla houpačka, výkony jako den a noc. Pod Vláďou Růžičkou se to na měsíc nastartovalo, progres byl jasný, jenže zase to upadlo do stavu nahoru dolů. Po covidu jsme jedenáct ze třinácti zápasů prohráli. Prohospodařili jsme náskok, předposlední Kladno se dostalo na bod, situace byla kritická.
Litvínovský šéf Hynek: Opakovaná selhání? Hráči to už pocítili na penězích |
Co mohlo za druhou krizi?
Přišlo drobné zranění u Godly, protočili se všichni tři gólmani. V sedmi z osmi zápasů měli úspěšnost pod 85 procent, to nemůžeme hrát hokej. To není ovšem jen věc gólmanů, musí jim pomáhat celé mužstvo.
Trenér Růžička si stěžoval na nefunkční obranu, v níž chyběla síla. Souhlasíte?
Nevím, můžeme si vzít celou extraligu a srovnat si váhové a výškové průměry. Jsou týmy, které mají urostlé obránce, a týmy, které ne. Pro mě je obrana úkol celé pětky. Začíná po ztrátě kotouče. Oproti loňsku jsem cítil obrovský rozdíl. Tehdy mužstvo bylo semknuté, všech dvacet kluků pracovalo a šlo si za výsledkem, podpoření výborným výkonem brankáře. Do půlky zápasu jsme třeba byli horší, držel nás gólman, pak jsme to zlomili. A letos, když vynechám brankáře, jsem viděl rozdíly v přístupu a nasazení všech dvaceti lidí. Největší rezervu v obraně vidím u útočníků. Když jeden švindluje a nehraje dozadu, pak hrajeme ve čtyřech.
Když se osmnáctibodový náskok před baráží smrsknul na bod, jak jste reagoval?
Já nejsem od toho, abych šířil paniku, snažil jsem se uklidňovat trenéry i mužstvo. V kritické situaci nepomůžou tlaky a sankce. Apelovali jsme na mužstvo, že ze strany vedení nebudeme krátit peníze, protože k tomu už jsme dvakrát v sezoně sáhli. Hráčům jsme zdůrazňovali, že to musí uhrát sami, že už nikdo nepřijde. Poslali jsme dvě třetiny mužstva na fyzické testy, abychom viděli aktuální stav. Starší jsme tam netahali. Měli jsme v hlavách, že ztrácíme koncovky, dobře rozehrané zápasy, tak jestli to souvisí s fyzičkou. Kromě tří čtyř hráčů byla fyzička na solidní úrovni. Někteří naopak udělali během sezony pokrok, to mě překvapilo. Samozřejmě když tři čtyři mají deficit, tak v každé lajně jeden „kulhá“, to se taky projevuje. Ale porážky nešly na vrub toho, že by mužstvo bylo fyzicky zdevastované. Naopak. Byl to ukazatel pro trenéry, jaký je aktuální stav. A pro kluky uklidnění, že to je víc o hlavě než kondici. Mělo to i efekt, nakonec jsme ale poslední tři zápasy prohráli a Karlovy Vary nás přeskočily.
Kde je zakopaný pes?
V nevyrovnaných výkonech. Před sezonou jsem fanouškům říkal, že jim nemůžeme slíbit, kolikátí skončíme, ale že uděláme maximum. Ta věta mě napadla spontánně na pódiu při otevírání sezony. A pak mi mockrát rezonovala v uších, když jsem viděl naše zápasy. Pokud fanoušek vidí, že jezdíte po zadku a žerete led, prohru odpustí. Ale my měli i zápasy odklouzané, to fanoušci poznají. A taky nám to dali pocítit, hráčům i mně. Mám pocit, že ne všichni jsme maximum udělali. Nebudu to na nikoho házet, každý musí začít sám u sebe včetně mě. Omlouvám se za to fanouškům.
 |
Doma jste je moc netěšili, po Zlínu jste druhý nejhorší tým na vlastním stadionu.
Venku devátí, u nás předposlední. Přitom do Litvínova soupeři nejezdí rádi, není to oblíbený zimák, je tady zima i v srpnu a lidi to vyblázní. Hráči si musí diváky získat na svoji stranu výkonem, aby je povzbuzovali. A ne říkat, že oni tady sedí a nadávají. To mě mrzí vůči fanouškům. Za celý klub se můžu omluvit. Za sebe, trenéry, hráče. My se vždy semkli, ať za Vlada, nebo za Růži, až když nám teklo do bot. I loni. Sponzoři a lidi se pak ptají: Co jste s nimi udělali? Polili jste je živou vodou? To mužstvo najednou jinak dejchá! Což svědčí o tom, že něco je špatně, ať v klubu, nebo v kabině. Když pak vidíte, že jeden v lajně švindluje, projeví se to. A to je hodně o lídrech. Když to budou dělat oni, nikdo si nedovolí to nedělat. Takhle se to nabaluje. A lídry nemyslím dva hráče, ale dvě lajny, který mají udávat tón a charakter mužstva, být barometrem výkonu. Koukněte na Třinec, pět lidí maká do útoku, do obrany, pracují každou vteřinu a všichni. U nás bylo do očí bijící, kdy soudržnost týmu fungovala a kdy ne. Samozřejmě jsme si ani nepomohli přesilovkami.
Trenér Růžička zůstane?
Řešíme to. Proběhne hodnocení trenérů, vedení, představenstva. Za mě jako generálního ředitele předpokládám, že tady bude, že se dohodneme na smlouvě. Já ho v Litvínově chci. Smlouvu pak musí schválit představenstvo.
Vy pokračujete?
Smlouvu mám i na příští rok.
Když Růžička přicházel, říkal, že skládání mužstva je ve vaší gesci. Změní se to?
Je to stejné jako s Vladem. Nepodepisuji ani neukončuji hráče bez toho, aniž bychom se na tom shodli s trenéry. Taky jsem trénoval a vím, že když hráče podepisoval jen manažer bez trenéra, nikdy to nedopadlo dobře. Poslední víc než tři měsíce řešíme potenciální posily. Rozdíl mezi Vladem a Růžou je, že Růža je černobílý. Řekne chci ho, nechci, líbí se mi, nelíbí.
Bude obměna kádru velká?
Jsme ve shodě, že potřebujeme mužstvo posílit, vylepšit. Ale když řeknete A, musíte říct i B, tedy mít na to peníze. A my jsme rádi, že jsme vůbec tyhle dvě covidové sezony ekonomicky ustáli. Kdyby nepřišla podpora z Národní sportovní agentury, skončili jsme ve velkém minusu. A nejen my. Pro víc než půlku klubů v extralize by to bylo existenční. Letos jsme hospodařili s rozpočtem zhruba o 20 milionů menším než před covidem. Některé věci si finančně můžete dovolit, některé ne. Ale na to nevymlouvám, hokej není jen o penězích.
Často jsme hráli jako nejhorší tým v extralize, ví litvínovský Zdráhal |
Přesto slýcháte výtky, že s vaším rozpočtem nad 80 milionů korun byste měli být výš.
O Litvínovu čtu deset let, že výsledky neodpovídají tomu, co majitel investuje. Jsem na to alergický. Přijde mi, že novináři to mají předtištěné. Jestli Litvínov vyhraje nebo prohraje, máte připravené verze svatba - pohřeb. On je obrovský rozdíl celkový rozpočet a rozpočet na mužstvo a trenéry. A zodpovědně si dovolím říct, že ten náš na tým je ve druhé polovině startovního pole. Za námi jsou rozpočtově Zlín, Karlovy Vary, Kladno, Olomouc. Okolo nás třeba Mladá Boleslav nebo Plzeň, zbytek je výrazně výš. Ale i ta Plzeň má obrovskou výhodu ve spoustě odchovancích, kteří nejsou tak drazí. Takže mají peníze, aby zaplatili dva tři top hráče. My si to nemůžeme dovolit, protože rozpočet je u nás rozložený do všech pětek. Bohužel letos junioři museli zachraňovat juniorku, nemohli jsme je tolik využívat. Když do áčka dostaneme víc mladých kluků, mužstvo se zlevní a budeme mít víc peněz na rozdílové hráče. To je úkol společných nás všech, můj, trenérů, mládeže. Jsme na jedné lodi.
Jaké přivedete posily?
Máme jména, která nemůžeme zveřejnit, protože oni ještě hrají. Sice se přestupy můžou dělat už během sezony, ale změnilo se to v srpnu a hráči ještě mají staré smlouvy, které zveřejnění před 1. květnem zakazují. Teď je přechodné období. Novou smlouvu podepsali Godla, Zdráhal, Demel. Platnou mají třeba Straka, Sukeľ, Kudrna, Jarůšek, Havelka, Zeman nebo Chalupa. Opce máme na Estephana, Stehlíka, Stříteského, Koláře či Svobodu s Berkou.
Uvis Janis Balinskis slaví gól do sítě Komety.
A co veteráni a legendy Viktor Hübl a František Lukeš?
Až bude jmenovaný hlavní trenér, zvolí si realizační tým a pak si řekne, koho v týmu chce a nechce. Nepředbíhal bych. Viktor je jedna z největších legend v historii klubu. Překonal všechny milníky. Má nějaký věk. Seděli jsme na kafi já, Růža a Vanta a řekli si nějaké věci. Bavili jsme se i o variantách zapojení do klubu na všech možných úrovních, je to v počáteční fázi.
Zůstanou hvězdní beci Uvis Balinskis a Aaron Irving?
Po celé Evropě je letos nedostatek hráčů, už v sezoně na ně chodily nabídky. Irvinga chtěli na konci přestupního termínu v KHL, my ho nepustili, ani Balinskise za velké odchodné do Švédka. Sportovně jsme je nemohli ztratit. Teď bude strašně těžké je udržet, oba od nás mají finální nabídku na smlouvu. Karty na trhu změnil konflikt Rusko – Ukrajina, to může změnit i vyjednávací pozici obou po Evropě. Na druhou stranu nemůžeme čekat do srpna, jak se to vyvine. Je ovšem reálné, že Uvis by mohl podepsat za lepší podmínky v lepší lize.
Jak daleko je rekonstrukce stadionu?
Za poslední rok a půl se udělalo strašně moc práce. Stadion je města, které s námi podepsalo memorandum. Z vizualizace se stal projekt. Teď se řeší financování. Příští sezonu budeme určitě ještě hrát doma v Litvínově.
Je pravda, že majitel nabídl klub k odprodeji městu?
Já nebyl u žádných jednání, na to by měl odpovědět majoritní vlastník. Ale můžu fanoušky uklidnit, že klub je finančně zajištěn. To je pro mě klíčové. Osmdesát procent rozpočtu pokryje generální partner, ale dík patří všem sponzorům, kteří nás podporují i v dobách, kdy se nedaří. A taky děkuji našim fanouškům. Neodpustím si jednu věc. Cítím, že obrovskou chybou nebo slabinou hokeje v Litvínově je, že není jednotný. Paradoxně v nejmenším extraligovém městě víc bojujeme mezi sebou než se čtrnácti soupeři.
