Z Prahy se do Stebna na Lounsku dostanete autem za hodinu a půl, přesto se nelze ubránit pocitu, že jste tak trochu na konci světa. Po sjezdu z dálnice míjíme hřbitov s rozbořenou zdí, přijíždíme na liduprázdnou náves, které dominuje kostel s rozbitými okny a střechou zakrytou plachtou. Je středa odpoledne. Jen na jednom domě pracují řemeslníci na střeše, jinak nikde nikdo.
"Vidíte ty krásné černé střechy, jak svítí?" ukazuje z vyvýšeného místa nad vesnicí Miroslav Brda, starosta města Kryry, pod které Stebno se 120 obyvateli patří. Na první pohled lze rozeznat, které domy mají nové střechy. Je jich hodně. Ve vesnici se teprve dokončují poslední, které kvůli nedostatku řemeslníků a materiálu musely počkat.
Jde stále ještě o následky ničivé bouře doprovázené jevem zvaným downburst. Je to extrémně silný propad studeného vzduchu, který působí podobné škody jako tornádo a vítr při něm dosahuje rychlosti až 200 kilometrů v hodině. I proto se nejprve objevily informace, že vesnici zasáhlo právě tornádo, stejně jako o pár hodin později jižní Moravu.
Těžko si lze představit, že na holé návsi byl ještě před tři čtvrtě rokem park plný vzrostlých stromů, jak se dozvídáme od manželů Suttnerových. "Strašný vichr, šli jsme dovnitř, tam jsme se dívali. Tady před námi byly desítky smrků, všechny šly do pravého úhlu. Najednou byla bílá tma, přišly kroupy, vidět nebylo nic, to už jsem se začala modlit," vzpomíná paní Suttnerová na osudný den.
Při vyprávění se neubrání slzám. S manželem jezdí do Stebna na chalupu již 52 let. "Je to dneska úplně jiná vesnice, od nás z domu jsme nikdy na náves přes ty stromy neviděli," dodává Karel Suttner. Na fasádě jsou patrné díry od krup, kterých podle jeho slov po smršti leželo na zemi dvacet centimetrů. Kromě fasády jim bouře odnesla střechu stodoly včetně štítu a také střechu přístřešku, jehož část spadla na tehdy tři měsíce nové auto.
Bílá tma a strašný hukot
Procházíme Stebnem v doprovodu starosty Miroslava Brdy a místostarosty Miroslava Sahulky. "Tenhle barák byl bez střechy, tenhle napůl. Tenhle měl týden po rekonstrukci, tak to musel dělat znova. A tenhle to měl blbé, ten zrovna nebyl pojištěný," popisuje starosta jednotlivé domy.
Stranou na návsi leží obrovská hromada suti. "Tady stály naše stodoly, musely se kompletně strhnout," vysvětluje Roman Opat, mladý zemědělec, který vede rodinné hospodářství. "Bílá tma, strašný hukot, za deset minut bylo po všem. Bylo to hrozně rychlé, pak už jen zkáza," popisuje to, o čem si původně myslel, že bude prostě "velká bouřka". K downburstu došlo právě nad jeho hospodářstvím.
"Majetek mu tady ležel zničený a on šel hned pomáhat lidem," chválí starosta zemědělce Opata, na jehož dvorku také vznikl první sklad humanitární pomoci neziskových organizací, které v místě pomáhaly. "Mám různé stroje, tak jsem pomáhal ostatním s odklízením," říká skromně Opat.
Hospodaří na 215 hektarech, více než polovinu mu bouře zničila. "Škoda na úrodě byla sedm milionů korun, na budovách dvacet milionů. Pomoc od pojišťovny i obce zafungovala dobře. Zorali jsme, zaseli, jde to dál, jsem optimista," shrnuje klidným hlasem a po celou dobu mu nemizí úsměv z tváře.
Po bouři bylo Stebno odříznuté od světa. Žádná z příjezdových cest nebyla průjezdná. Aby vůbec bylo možné se do vsi dostat a zjistit následky, museli nastoupit hasiči. "První tři dny, pátek, sobotu, neděli, tady makalo pět set lidí, hasiči i dobrovolníci. Celkem to bylo 40 jednotek hasičů," vypočítává starosta.
Vážně poškozených domů, kde škoda přesáhla milion korun, bylo jedenáct z osmdesáti. Dále byly poničené hospodářské budovy, skleníky, ploty a stromy, ale také vedení vysokého napětí. Vesnice proto byla 36 hodin bez proudu. V noci dohlíželi na pořádek policisté, k žádnému incidentu nedošlo.
Řádění živlu se obešlo bez obětí. "Došlo akorát k úrazu elektrickým proudem. Když čezáci zprovozňovali dráty, tak to zasáhlo jednoho montéra. Shodou okolností u toho byl jeden dobrovolný hasič a duchapřítomně ho stáhl dřevěnou tyčí," popisuje starosta a stejně jako všichni další ve vsi si práci hasičů a policistů pochvaluje.
Místo lesů jen pařezy
Jedeme se podívat do chatové oblasti, která leží kousek za Stebnem. Cestu sem muselo prořezávat najednou 36 motorových pil. I tak to trvalo pět hodin. "Tady byly krásné lesy, podívejte na ty velké pařezy, ty stromy byly polámané v půlce," komentuje cestou místostarosta.
V lese potkáváme zaměstnance obce, kteří stále pracují na odstraňování škod způsobených bouří. Míjíme také hromady složeného dřeva. "Padlo šest hektarů lesa, to dřevo je neprodejné, pomalu to nikdo nechce ani na palivové dříví, jsou toho stovky kubíků," posteskne si starosta. Na obnovu lesa budou potřeba podle jeho odhadů tři miliony korun. S výsadbou nových stromků se začne letos.
Nejvíc byl poškozen jeden z nejnovějších domů v obci. Bydlí v něm Tomáš Ratiborský s manželkou, kteří ve Stebně nejdříve chalupařili, a protože se jim ve vesnici zalíbilo, rozhodli si postavit ve Stebně dům. Ten byl na konci června bez střechy, stěny byly promáčené, vybavení domu poničené.
Problém byl sehnat už jen tak velkou plachtu, která by celý dům zakryla a ochránila. "Nakonec nám půjčil místní zemědělec plachtu, kterou zakrývá silážní jámy," popisuje Ratiborský a oči se mu lesknou, když na události z loňského června vzpomíná. Jejich dům byl šest měsíců neobyvatelný. S manželkou tak museli bydlet u příbuzných a v penzionu.
Tomáš Ratiborský je také předsedou Okrašlovacího spolku Stebno 2020, který se snaží vesnici zvelebovat a stará se o sakrální památky. Spolek po bouři založil veřejnou sbírku. Na transparentní účet vybral pět milionů korun, z toho tři se rozdělily mezi poškozené obyvatele Stebna, zbytek by měl jít na obnovu veřejného prostranství.
Hned v sobotu, dva dny po události, přijela manželům Ratiborským pomoct jejich vnučka, dvacetiletá Eliška Ratiborská, která se nakonec stala hlavní koordinátorkou na místě pro neziskovou organizaci Člověk v tísni. Pomoc této neziskové organizace trvala celkem šest měsíců. Spočívala v důkladném zmapování škod a finanční, materiální a psychologické podpoře.
Podle Elišky Ratiborské by pomoc mohla být ještě efektivnější, kdyby obec rychleji a více informovala okolní svět o tom, co se stalo. "Kdyby byla větší publicita, pomoc by byla snazší, protože třeba některé firmy měly akce nebo slevy například na materiál s tím, že to je jen pro Moravu. Myslím, že to měl být úkol obce, oslovit média - měli na to čas, na rozdíl od Stebenských, kteří najednou viděli skrz střechu na nebe."
Problematická sbírka
Škody ve vsi a okolí přesáhly sto milionů korun. Také město Kryry, pod které Stebno patří, vyhlásilo veřejnou sbírku, ve které vybralo necelých 30 milionů korun. Přispívali lidé, obce, města i firmy. Zastupitelstvo následně schválilo, že 30 procent z vybraných peněz poputuje občanům, 70 procent půjde na obnovu infrastruktury, majetku města a poničené techniky, úklid a likvidaci odpadu.
Vyplacení příspěvku Kryry podmínily formulářem, ve kterém žadatelé museli uvést, kolik peněz a od koho již dostali. Kvůli těmto přísným pravidlům k lednu 2022 prošly jen čtyři žádosti.
To, jak město Kryry se sbírkou nakládá, se některým nelíbí. "Obec zaspala, ze sbírky toho moc nevyplatili. Podal jsem si žádost, ale zamítli mi ji. Nevyplnil jsem tam, kolik jsem od koho dostal. Ptal jsem se pojišťovny a tam mi řekli, že nepřichází v úvahu to sdělovat třetím osobám, to samé mi řekli na pracovním úřadě," říká Ratiborský. Jeho spolek si žádné takové podmínky nekladl, peníze rozděloval podle doložené škody.
"Pan starosta nepochopil, že ty peníze byly určené lidem a že by se podle toho měl k těm penězům chovat. On neměl rozhodovat, jak se peníze utratí, to si měla rozhodnout obec," říká opoziční zastupitel Petr Starý.
Nelíbí se mu také to, že město plošně všem osmdesáti domácnostem ve Stebnu vyplatilo dvacet tisíc korun bez ohledu na to, zda měly, či neměly škodu. Poškozených domácností bylo podle mapování Člověka v tísni jen 32. "Stebno je teď rozhádané. Dvacet tisíc dostali i ti, kterým se nic nestalo, i ti, kteří měli milionové škody," říká.
Kontrola z krajského úřadu
Veřejnou sbírku vyhlášenou městem Kryry v současné době prověřuje Krajský úřad v Ústí nad Labem. Kontroluje třeba to, proč město Kryry nezaložilo samostatný sbírkový účet, respektive k tomu došlo až dva měsíce po zahájení sbírky.
Do té doby Kryry vybíraly peníze na účet města. To potvrdila i mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková a dodala, že dále kraj kontroluje "průběh sbírky, využití sbírkového účtu a použití vybraných peněz". Pokud by kontrola shledala nějaká pochybení, může být s obcí zahájeno správní řízení.
Starosta se v lednu bránil tím, že vlastních sbírkových peněz bylo jen 11 milionů, zbytek podle něj tvořily dary na obnovu majetku. Když s ním Aktuálně.cz mluvilo o měsíc později a zjišťovalo, kolik peněz dostaly přímo poškozené domácnosti, sdělil, že podmínky pro vyplácení příspěvku ze sbírky město zmírnilo.
Nově bude stačit jen potvrzení o škodě od pojišťovny nebo od soudního znalce. "Původní podmínky byly dost tvrdé," přiznal a dodal, že ze třiceti v současnosti podaných žádostí jich podle nových parametrů vyhovuje dvacet, ty také zastupitelstvo 23. února schválilo. "Do června 2022 vyplatíme zhruba šest až sedm milionů korun občanům, kteří si požádají a splní podmínky města," shrnuje.
Nejasná likvidace skládky
Nejasnosti panovaly i kolem způsobu, jakým město Kryry nechalo zlikvidovat část skládky, která vznikla při odstraňování škod. U návsi tehdy vznikly dvě velké hromady. Několik dní po návštěvě zástupců kraje, kteří přijeli skládku obhlédnout a naplánovat její odstranění, starosta nechal jednu z hromad zlikvidovat soukromou firmou za peníze darované Českým červeným křížem. Peníze organizace původně zamýšlela použít na nákup stavebního materiálu pro obyvatele Stebna.
To kritizoval také opoziční zastupitel Starý, podle kterého měla být skládka odstraněna na náklady kraje, který se k tomu nabídl. Zpochybnil starostovo zdůvodnění náhlého odvozu, že ve skládce ležela uhynulá zvířata. Město totiž doložilo potvrzení o řádné likvidaci pouze jednoho kusu, datovaným navíc na červenec, přičemž tato část skládky byla odstraněna až na začátku září. Starosta se hájí tím, že nemohl vědět, kolik dalších zvířat mohlo v suti být.
Podle něj navíc měla nalezená ovce uřezané uši, aby podle registrační známky nešlo poznat, kdo je majitelem. "Já si nejsem vědom, že bych postupoval v rozporu se zákonem, i když se to snaží někdo na tohle navlíknout," říká starosta Brda a dodává, že je připraven se bránit. K využití dvou milionů od Červeného kříže uvádí, že materiálu byl dostatek, a tak se dohodl na jiném využití peněz.
Lidi opravili střechy a spory jsou zpátky
Podle opozičního zastupitele Petra Starého katastrofa, která Stebno postihla, naplno odhalila charaktery lidí. "Ty špatné, ale i ty dobré. Byli tady lidi, od kterých bych to nečekal, zakrývali cizím babičkám a dědečkům střechy," popisuje.
Podle starosty Stebno z přírodní katastrofy semknuté a posílené nevyšlo. "Tady byly vztahy od určité doby nanic. Chalupáři jsou městští lidé a představují si život na vesnici podle města," říká.
Zemědělec Opat je v hodnocení o něco mírnější. "Neshody, které byly předtím, trvají dál. Na chvíli se to zlepšilo, když se to tady uklízelo. Lidé si pomáhali a spory šly stranou. Teď už mají lidé opravené střechy a spory jsou zpátky," dodává.
