Za rok vychováte jen trochu ponaučený ‚kanónenfutr‘, odmítá znovuzavedení ‚vojny‘ režisér Marhoul

Je rychlost, s jakou byla Ukrajina napadena Ruskem argumentem pro zavedení základní vojenské služby? Nebo jde o příliš drahý a málo efektivní nástroj posílení obranyschopnosti České republiky? Režisér a major v záloze Václav Marhoul ji odmítá, bývalý ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) by ji uvítal, ale v dlouhodobém výhledu. Oba byli hosty pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Marhoul

Václav Marhoul | Foto: Adam Kebrt

„Aktuálně pro zavedení povinné základní vojenské služby nejsem, ale v dlouhodobém hledisku, a podle ze světa známých modelů ano,“ řekl Lubomír Metnar.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je rychlost, s jakou byla Ukrajina napadena Ruskem, argumentem pro zavedení základní vojenské služby? Debatují režisér Václav Marhoul a poslanec Lubomír Metnar (ANO)

Režisér a major v aktivní záloze Václav Marhoul je proti zavedení tohoto typu služby v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. „Náročnost vojenského výcviku je dnes složitá a musí být kontinuální,“ vysvětluje. 

„Díky nedostatečnosti, kterou by základní vojenský výcvik přinášel, by ze všech těch kluků udělal jen lehce víc ponaučený ,kanónenfutr‘, respektive ,potravu pro dělo‘,“ zdůrazňuje nezbytnost pravidelného opakování i zlepšování znalostí a dovedností pro budování funkčního vojska Marhoul.

Metnar souhlasí, že aktuálně je cesta profesionalizace aktivních záloh tou nejlepší cestou pro českou armádu. „Některé země ale také zrušily základní vojenskou službu a pak se k ní po vyhodnocení mezinárodní bezpečnostní situace opět vrátily.“

„Dnes rok nestačí,“ opakuje Marhoul. „Aby se posádka dokázala ovládat současné zbraňové systémy, tak to trvá tři roky. Za rok skutečně zvládnete vychovat trochu poučenou pěchotu, ale i pěšák, který si to na bojišti nejvíc odskáče, musí zvládat standardní operační procesy. Musí znát taktiku a součinnost na mnoha úrovních.“

Plány ministryně vnitra Černochové ale režisér vítá. „To je dosažitelné, tedy 30 tisíc profesionálních vojáků plus 10 tisíc profesionálních aktivních záloh. To dává smysl. Ale Česká republika je členem NATO, platí kolektivní obrana a česká armáda v tom nikdy není sama. A nikdy sama nebude.“

Členství v NATO je to nejdůležitější, připojuje se Metnar. „Sami bychom obranyschopnost nezajistili. Ale každý člen aliance také vytváří a buduje svou armádu. A dlouhodobě viděno nechci být skeptik, ale nevidím, že by se bezpečnostní situace rapidně zlepšila.“

„Proto se snažím přemýšlet, tomu jít naproti a zajistit a zkvalitnit naši obranyschopnost. Je celá řada západních zemí, které základní vojenskou službu mají na 12 nebo 19 měsíců, například Švédsko nebo Finsko,“ upozorňuje politik.

Švédsko a Finsko ale nejsou členy Severoatlanické aliance, připomíná režisér. „Spíše by pomohlo, kdyby na školách bylo něco jako branný výcvik, tedy aby studenti nahlédli trochu za roh vojenské praxe, ale rozhodně ne základní vojenská služba,“ doporučuje Václav Marhoul.

„Současný konflikt nám ukazuje celu řadu věcí. Třeba že početný stav armády také tvoří převahu. Je to jeden z aspektů, který by bylo třeba v dlouhodobém horizontu doplnit a dále naší armádu rozvíjet. Protože 30 tisíc vojáků v roce 2030 není ideální stav,“ podporuje myšlenku navýšení počtu vojáků Lubomír Metnar (ANO).

Celé Pro a proti najdete v audiozáznamu, ptala se Karolína Koubová.

Karolína Koubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme