EU udeřila na Rusko „neprůstřelnými“ sankcemi. Skuliny pro ruský režim a s ním spjaté oligarchy v nich však stále existují. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Ty sice Evropská komise na sankční seznam zařadila, účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
Obavy, že by sankcionovaní Rusové mohli obcházet unijní opatření pomocí transakcí v kryptoměnách, se objevily ihned po ohlášení sankcí. Tvrdě zasažená ruská ekonomika a strmě padající rubl donutily Rusy hledat nové cesty, jak ochránit své úspory. V prvních dnech invaze proto objem obchodování mezi rublem a kryptoměnami „vystřelil“ na několikaměsíční maxima.
Na mušce jsou transakce v kryptoměnách
Právě kvůli nápadně vysokému objemu obchodování vzniklo v Unii podezření, že ruské elity této mezery využívají a skrze kryptoměny si posílají prostředky do třetích zemí. „Může se jednat zejména o převod aktiv ze zemí EU či Ruska do jiných států, v nichž sankce neplatí,“ vysvětlil redakci europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew Europe), který se v rámci Evropského parlamentu problematice dlouhodobě věnuje.
Evropská komise proto začátkem března upřesnila, že sankce zasáhnou i transakce v tzv. převoditelných cenných papírech, tedy i v kryptoaktivech. „V současné době neexistují speciální sankce přímo pro krypto, ale krypto je součástí všech sankciovaných transakcí. I když se v celkovém objemu nemusí jednat o významné částky, jde o to, takové praktiky ztížit,“ upřesnil Kovařík.
Některé kryptoměnové burzy přitom již před unijním rozhodnutím ohlásily, že sankciovaným Rusům účty zablokují. Například největší světová burza s kryptoměnami Binance se na konci února rozhodla zasaženým osobám účty zmrazit. Plošnou blokaci účtů všem Rusům však odmítá. „Nehodláme zmrazit účty miliónům nevinných Rusů. Kryptoměny mají poskytovat finanční svobodu všem uživatelům na světě,“ uvedl pro agenturu Reuters nejmenovaný představitel burzy Binance.
Na sankčním seznamu se v současnosti nachází necelých 900 Rusů a přes 60 ruských společností.
Elektrárny na Sibiři těží krypto
Používání kryptoměn k obcházení sankcí je přitom již známý fenomén. Jak ukazují případy ze Severní Koreje či Íránu, země pod těžkou palbou sankcí kryptoměny nejen ve velkém těží, ale také je používají pro zločinné aktivity. Kromě krádeží se jedná třeba o vyplácení tzv. ransomware útoků. Výkupné v podobě kryptoměn putuje až ve třech čtvrtinách případů právě do Ruska, uvádí Kovařík.
Země je navíc pro svůj přebytek levné energie vhodným místem i pro těžbu. Po USA a Kazachstánu je Rusko s dvanáctiprocentním podílem třetím největším dodavatelem Bitcoinu na světě. A to může v blízké budoucnosti dále růst. Evropská snaha zbavit se energetické závislosti na Rusku totiž bude nutit Moskvu hledat nová odbytiště pro svá fosilní paliva. Energeticky náročná těžba kryptoměn by se proto pro Kreml mohla brzo stát cenným zdrojem financí.
Regulace se připravuje, sankce ale nezajistí
Dohledat a účinně zamezit transakcím v kryptoměnách však pro EU nebude vůbec jednoduché. Obzvlášť v době, kdy EU nemá na trh s kryptoměnami prakticky žádné nástroje a připravovaná legislativa se teprve pomalu dává do pohybu. Konkrétně je řeč o unijním nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto Assets, MiCA). To zatím schválili europoslanci ve výboru pro hospodářské a měnové záležitosti ECON v půlce března. Návrh však čeká nejspíše ještě dlouhá legislativní cesta, která podle původních plánů může trvat až do roku 2024.
S ruskou agresí a ohlášenými sankcemi se začaly ozývat hlasy, aby byl celý proces urychlen. „Vždy jsou cesty, jak určité zákazy obejít. Právě proto potřebujeme regulační rámec MiCA co nejdříve,“ uvedla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová při tiskové konferenci den po ruské invazi na Ukrajinu.
Tento pohled však nesdílí všichni. Podle zpravodaje legislativy v Evropském parlamentu Stefana Bergera (EPP) je toto nařízení na obcházení sankcí krátké. „Regulace MiCA toto neřeší. Na transakce v kryptoměnách potřebujeme samostatnou akci od Evropské komise a členských států,“ řekl v reakci na výroky prezidentky ECB europoslanec Berger.
Co MiCA řeší?
Brusel chce legislativou načrtnout společná pravidla pro veškeré podnikání s kryptoaktivy na území Unie. Týkat se bude poskytovatelů služeb, investorů a dalších uživatelů.
„V prvé řadě by legislativa měla zajistit právní jistotu pro zacházení se všemi kryptoaktivy, na která se současná legislativa nevztahuje, podpořit inovace v ekosystému a poskytnout dostatečnou úroveň ochrany investorů a uživatelů, a zajistit tím tržní stabilitu,“ popsal unijní záměry Kovařík.
A pozitivně zatím hodnotí podobu návrhu i zástupci finančních institucí. „Představuje další z kroků, které vedou k pozvednutí krypta mezi regulérní a etablované třídy aktiv. Regulace může zvýšit zájem některých institucionálních investorů, kteří doposud považovali digitální měny za příliš rizikové,” uvedl pro EURACTIV.cz finanční analytik Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.
Zákaz Bitcoinu zatím nehrozí
Chystaná regulace však upoutává pozornost světa kryptoměn zejména kvůli taxonomii a zahrnutí sektoru mezi udržitelné finance. Původní návrh europoslanců totiž zmiňoval zákaz těžby kryptoměn, které fungují na principu „proof of work“. Tedy náročných výpočtů, díky kterým se potvrzují transakce a také objevují nové „bloky“ v řetězci. V současnosti na tomto principu fungují stovky rozšířených kryptoměn, včetně nejznámějšího Bitcoinu.
Tento mechanismus je podle kritiků výrazně energeticky náročný. Elektřinu konzumuje těžba i transakce. Jen Bitcoin za loňský rok spotřeboval více energie než řada středně velkých evropských zemí, tedy včetně České republiky. A není to jen o energii samotné. Těžba navíc produkuje obrovské množství elektroodpadu, u Bitcoinu je to téměř 31 tisíc tun použitého hardwaru ročně.
Řada novějších kryptoměn se i kvůli enviromentální kritice začíná orientovat na alternativní systém nazvaný „proof of stake“. Ten již nepracuje na principu těžby blockchainu a je méně energeticky náročný. Nové „bloky“ v něm produkují tzv. validátoři, tedy majitelé velkého množství kryptoměny. Například druhá nejrozšířenější kryptoměna Ethereum nedávno ohlásila větší pokrok v přechodu na „proof of stake“. Podle spoluzakladatele měny Vitalika Buterina by měla spotřeba energie s novým mechanismem klesnout až o 99 procent.
K úlevě velké části investorů europoslanci zákaz Bitcoinu tentokrát nepodpořili. Stanovisko se však může ještě změnit. „Je zatím předčasné soudit, jak se tato problematika vyvine. I když je to návrh pozice Evropského parlamentu, v jednání s členskými státy ještě může doznat změn,“ uzavírá europoslanec Kovařík.