.„Dlouho jsme měli u vjezdu do obce ruinu, která chátrala a částečně se bortila, což nebyl nejlepší pohled. Teď už je vidět, že ze zámku bude krásná dominanta,“ těší starostku Řečice Zdeňku Bečkovou.
Hlavní rekonstrukční práce by měly být dokončeny v září. Dělníci na památce pracují i v právě končící zimě. „Přes zimu se dělaly vnitřní práce: omítky, malby, podlahy. Na jaře se bude dokončovat vnější plášť, kus střechy a část krovu,“ uvedl Daniel David, zástupce vlastníka památky. Tím je ostravské družstvo Zámek Šebestián.
Částečná proměna zámku už je vidět na první pohled. Čelní fasádu ještě čeká barevné dotažení. Zatím také není hotový vstupní portál. Po zářijovém dokončení bude následovat kolaudace.
A příští rok by se na zámek – po několikaleté pauze – měli opět vrátit návštěvníci. „Rádi bychom vystavili archeologické nálezy z průběhu stavby. Našla se keramika, mince i třeba korbel na pivo z patnáctého století. Nejvíc nálezů bylo ve studni,“ prozradil Daniel David.
Pro svatby a informační centrum
Předběžně se plánuje, že po otevření by mohlo část prostor zámku využívat město například ke svatebním obřadům. Mluví se také o otevření informačního centra. „S vlastníky zámku máme navázanou dobrou spolupráci,“ potvrdila starostka Bečková.
Pokud dnes chce mít někdo v Řečici svatbu, vybírá si přes léto hlavně venkovní místa. K dispozici je pak ještě zasedací místnost na radnici. Společenské prostory v opraveném zámku by proto město rádo využilo.
A informační centrum pro turisty zatím ve městě není, tak se zástupci radnice a zámku předběžně domlouvali, že to první by mohlo být právě v opravované památce. V současnosti poskytují v Červené Řečici informace turistům pracovníci přímo na radnici.
Podle Daniela Davida se může od příštího roku na zámek vrátit i srpnová akce Slámování, která se tam před rekonstrukcí konala dvacet let. „Bude záležet na pořadatelích, my s tím problém nemáme,“ potvrdil zástupce vlastníka.
Současná rekonstrukce stojí kolem sta milionů korun. Z toho pokryla 82,5 milionu korun evropská dotace.
Daniel David nevyloučil, že by se v budoucnu mohla nějakým způsobem na zámku připomínat minulost spojená se sídlem arcibiskupů. „To bychom museli probrat s církví,“ podotkl.
Řečicko patřilo arcibiskupství po staletí jen s výjimkou období po husitských válkách. Arcibiskupové tam mívali svoji kapli i rezidenci. Na Pelhřimovsko jezdívali, když si chtěli odpočinout od pracovních úkolů v Praze.
Vše změnil (k horšímu) rok 1948
Velká oprava zámku se dělala naposledy za první republiky. Bylo to ještě za působení arcibiskupa Františka Kordače. Pokračovalo se pak i za jeho nástupce Karla Kašpara, který zemřel za druhé světové války ve čtyřicátých letech.
Naposledy tam jezdil ještě po válce jejich následovník Josef Beran. Vše změnil rok 1948, kdy arcibiskupství o sídlo přišlo. Památka začala chátrat, což trvalo několik desetiletí. V roce 1953 převzal správu zámku místní národní výbor. Inventář zámku výbor rozprodal hluboko pod cenou. Například v šedesátých letech sloužily jako sýpky na obilí reprezentační sály, kde na zdech byly textilní tapety z konce 18. století. V zámku sídlil třeba lesní závod, archiv, školní družina. Byly tam dílny Svazarmu. V památce se rovněž za socialismu vyráběla kožená galanterie. V sedmdesátých letech minulého století sloužily už dlouho bašty jako kůlny a sklady. Nádvoří bylo skladištěm různých věcí. Nájemníci v bytech chovali v někdejší řečické chloubě hospodářská zvířata.
Zámek ve městě je od roku 2014 národní kulturní památkou. Jde o jeden z mála objektů tohoto typu, který se dochoval v autentické renesanční podobě včetně opevňovacího systému.
