Na Broumovsku je skladatel Aleš Březina vůbec poprvé. 

„A musím říct, že je to fascinující oblast, která je pro mě velkým objevem, protože jsem nikdy dějiny tohoto místa příliš nestudoval. Člověk tu má možnost se na chvilku zastavit, soustředit, nebýt v tom obvyklém shonu, kdy se často dělá několik věcí současně. Takže si v tomto ohromně inspirativním prostředí plném fantastických lidí naprosto užívám ten klid,“ říká hudebník.

8 fotografií

Skladatel zde přemýšlí o základní struktuře hudby k připravovanému televiznímu filmu Já, Anežka o svaté Anežce české, který připravuje pro Českou televizi Dagmar Knöpfelová, německá režisérka. S tou už před lety pracoval na filmu o Boženě Němcové. 

„Má ráda silné ženské osudy a Anežka do toho zapadá. Domnívám se, že si lze těžko představit příhodnější podmínky pro takovou kontemplaci, než jaké nabízí jednoměsíční pobyt v klášteře. Krásně se zde mohu soustředit a experimentovat s různými hudebními variantami, propracovávat je a případně i zavrhovat. Je to luxus, který skladatel filmové hudby obvykle nemá,“ pochvaluje si.

Při své práci se Aleš Březina nejdříve vždy snaží najít co nejpřiléhavější styl hudby, protože každý film vyžaduje svůj vlastní. K chystanému filmu vznikne hudba vycházející z elektronických nástrojů a samplů. 

„V žádném případě to nebude taková ta historizující hudba, při které se hraje na historické nástroje nebo se zpívají dobové písně. To by nám přišlo jako levná a zastaralá cesta,“ podotýká skladatel.

Je zvyklý psát pro velký orchestr i komorní obsazení. „V klášteře se s elektronickou hudbou seznamuji, učím se orientovat v tom nekonečném moři zvuků a neutopit se v něm. Elektronická hudba bývá často dosti unifikovaná, což je dáno tím, že mnozí skladatelé využívají jen několik málo základních prefabrikovaných zvuků přesně tak, jak byly vyrobeny, a neumějí či nechtějí s nimi více pracovat. Jejich skladby jsou si potom velice podobné,“ míní Březina. 

Jeho ambicí je naučit se kombinovat výhody klasické i elektronické hudby.

S norskou hudebnicí Therese Aune v Broumově každý den posnídají. „Denně si hodně povídáme a také zde připravujeme společný koncert. Therese přijela do Broumova napsat skladby pro své album a já bych v některých jejích skladbách účinkoval,“ poznamenává.

V Broumově se Březina zapojil také do výuky hudební výchovy na gymnáziu. 

„Nejprve jsme si se studenty povídali o filmové hudbě, její historii a částečně o mé tvorbě. Ukázal jsem jim možnosti práce s filmovou hudbou i jak se mění vyznění scény v závislosti na hudbě. Částečně jsem k tomu použil již existující skladby z mých dřívějších filmů, například temnou hudbu z televizní minisérie Případ pro exorcistu nebo dvě kontrastní skladby z filmu Obsluhoval jsem anglického krále,“ vypráví.

Se studenty také nacvičoval živou hudbu. „Pro naše společné muzicírování jsem se vzhledem k aktuální situaci v Evropě rozhodl upravit ukrajinskou hymnu. Zaranžoval jsem ji pro nástroje, o kterých vím, že je studenti ovládají, a v další hodině už jsme nacvičovali. Zároveň jsem studenty poprosil, aby vytvořili své vlastní verze, které s nimi budu zkoušet a propracovávat. V závěru návštěvy je chci pozvat do nahrávacího studia v klášteře a jejich verze ukrajinské hymny v něm natočit. Myslím, že natáčení pro ně bude neocenitelnou zkušeností a pokud se nám to povede, odnese si každý nahrávku jako vzpomínku na naše setkávání,“ plánuje Březina.