Statečný Zábřežan bojující v RAF zahynul v rozbouřeném moři

  16:48
Až po necelých 81 letech po jeho smrti se objeví jméno Arnošta Václavka na pamětní desce věnované obětem druhé světové války ze Zábřehu. Rozhodli o tom tamní radní. Zábřežský rodák zahynul při plnění bojových úkolů v řadách britského královského letectva RAF.

Bombardér Wellington KX-E Z 8866. S tímto typem letadla létal i Zábřežan Arnošt Václavek. | foto: Archív Klubu vojenské historie 276 th Sqdn.RAF

„Jsem rád, že můžeme alespoň takto poděkovat dalšímu našemu hrdinovi, který položil svůj život v boji proti fašistickému Německu, byť s velkým zpožděním,“ připouští zábřežský starosta František John.

Jméno Arnošta Václavka kameník vytesá na pamětní desku nejpozději do konce května. O tomto bojovníkovi proti německým nacistům se ví jen velmi málo.

„Zřejmě je to tím, že se nejvíce píše o stíhacích, pak bombardovacích pilotech, pak dlouho nic. Přitom palubní střelci měli v letadle nejnebezpečnější místo a nejriskantnější práci,“ připomíná Filip Procházka, který se zabývá osudy československých letců v řadách RAF.

Podle něj to může být i tím, že Václavek zahynul již v roce 1941. „Padli mnozí z těch, kdo ho znali a kteří by o něm mohli později vyprávět. Navíc  dnes veřejně dostupné archiválie vznikaly až po jeho smrti,“ vysvětluje Procházka. 

Letecké karty, přístupné online na webu Vojenského historického archivu, tedy k jeho osobě neexistují. Proto se dosud nepodařilo najít jeho podobenku a není jasné, zda vůbec nějaká existuje. 

Arnošt Václavek se stal palubním střelcem

Zábřežský rodák se po odchodu do Spojeného království zapojil do války v řadách 311. československé bombardovací perutě. Instruktoři ho vycvičili na palubního střelce, který měl za úkol bránit letoun své posádky.

Václavek byl jedním ze šesti členů osádky bombardéru Wellington KX-E Z 8866, který odstartoval v polovině listopadu z letiště ve Wrethamu k náletu na německé loděnice v Kielu. 

„Osádku bombardéru tvořilo šest lidí. Dva piloti, dva střelci, navigátor a telegrafista,“ popisuje Procházka.

Při letu na Německo se bombardér dostal do střetu s německou stíhačkou. „Bombardér dostal zásah, ale naštěstí nešlo o nic fatálního, protože mohl pokračovat v letu. Německou stíhačku se podle dochovaných materiálů podařilo střelcům pravděpodobně zasáhnout nebo sestřelit,“ líčí boj Procházka.

Nad Kielem osádka shodila bomby. Jejich letadlo však dostalo další zásah, tentokrát z děla německé protiletadlové obrany. Zásah vyřadil z provozu radiostanici, takže neletěli přímo na západ, ale na severozápad. Přišli také o hydrauliku, takže se pravděpodobně otevřel podvozek a stroj ztrácel rychlost.

Návrat z náletu na Německo skončil tragicky

Návrat navíc ztěžovala tma a mlha. Místo přistání na některém z vojenských letišť ve Velké Británii přeletěli pevninu a ocitli se až nad Irským mořem, kde Wellingtonu došlo palivo a vysadily motory. 

„Pokusili se přistát na moři, které je ale v těchto oblastech poměrně bouřlivé a chladné. V boji se živlem se podařilo zachránit pouze dvěma členům posádky,“ připomíná dramatický konec mise Procházka. Smrt v rozbouřeném moři našel i Arnošt Václavek. 

Jeho tělo pohltily vlny navždy. Posmrtně byl vyznamenán Československou medailí za chrabrost. Ve Spojeném království připomíná účast zábřežského vojáka v bojích o britské nebe pomník v Runnymede. Nově bude vypovídat o statečnosti Zábřežana i pamětní deska umístěná na radnici v jeho rodném městě.