Putinův vpád na Ukrajinu a následné sankce vyvolaly několik velkých očekávání ohledně bitcoinu a některých dalších kryptoměn. Naplnila se snad všechna, akorát ve velmi omezeném rozsahu. Není se čemu divit, protože bitcoin je ještě ohromně mladý a malý.
Ta očekávání ani nešlo naplnit, prostě to nedávalo smysl. Možná tím nejviditelnějším byl předpoklad, že to bude právě bitcoin a další kryptoměny, co použijí ruští občané, oligarchové, či dokonce samotné Rusko k úniku před sankcemi.
To se patrně i stalo, akorát ve velmi omezené míře. Dokonce tak malé, že to ani nestojí za řeč a spíše se celá věc jednoduše shrne tak, že bitcoin Rusům nepomůže obejít sankce ani trochu. To je nakonec dobře, ale bohužel to znamená, že ani příliš nepomohl Ukrajincům uniknout „s něčím“ za hranice.
To je divné, protože bitcoin jsou peníze internetu, které může každý definitivně vlastnit, tedy z podstaty věci samotné není vůbec myslitelné, že by na ně někdo dokázal uvalit sankce. A to je pravda. Bitcoin jsou necenzurovatelné peníze a nedají se vypnout tak, jako se to stalo u systému SWIFT. Nedají se zmrazit, jako se to stalo ruským devizovým rezervám a majetku oligarchů a vládních stoupenců. Jenže to má dva háčky.
Tím prvním je, že bitcoiny člověk musel mít ideálně už před válkou. Po začátku invaze se začal tak ostře propadat rubl, že v Rusku nebylo snadné bitcoiny za tamní měnu koupit. Anebo s obrovskou přirážkou. Aby totiž člověk nějaké bitcoiny měl a mohl tak sankcím uniknout, musel si je koupit. Dají se samozřejmě i vytěžit, ale to také není žádný zázrak.
Jen pro představu, kdyby celé Rusko, tedy včetně všech firem a domácností, využilo veškerou elektrickou energii k těžbě bitcoinu, mohl by si každý Rus přijít při současných cenách na zhruba sedm korun denně. Tudy cesta určitě nevede.
Druhým problémem je, že i ti, kteří už nějaké kryptoměny měli, je nedrží u sebe, a tedy žádné nezcenzurovatelné mince nemají. Obvykle je drží na burze nebo u jiné třetí strany, což zčásti vede k tomu, že tyto třetí strany někdo brzy zreguluje, případně se zregulují dopředu samy. Takže i velká část těch, kteří bitcoiny vlastní, je vlastně nemá.
Jak přijít o vše na kryptoměnách
Ukázalo se také v plné nahotě, jak je bitcoin malý. Každý den se vymění na burzách bitcoiny zhruba za 25 miliard dolarů. To je přibližně majetek nejbohatšího Rusa Vladimira Potanina, který sice není na sankčním seznamu, ale plošné sankce se ho také dotýkají. Jistě, asi by nechtěl ani nemohl měnit všechno, ale i kdyby to bylo jen trochu, miliardářů je v Rusku víc a stručně řečeno je jisté, že by ten malý trh vykoupili.
Vykoupit trh zní zábavně, ale zničilo by je to, protože by uměle sami sobě šroubovali cenu vzhůru. Když Elon Musk nakoupil bitcoiny za 1,5 miliardy dolarů, dělal to tajně, aby nevytvořil zbytečné pozdvižení, které by mu cenu zvedlo. Brzy nato deset procent, pouhých 150 milionů dolarů, prodal, údajně aby otestoval likviditu trhu. Tedy přesně to, co tu řešíme.
Trh to ustál, ale 150 milionů dolarů bylo považováno za obrovskou částku. Přitom je to pár procent majetku bohatého oligarchy. Prakticky nic.
Lze si z toho všeho vzít, že bitcoin selhal v tom, co sliboval. Pokud někdo očekával, že umožní Rusům vyhýbat se sankcím a pomůže v útěku ze země Ukrajincům, může být až na pár výjimek zklamaný.
Pro fanoušky je to ale dobrá zpráva. Ukazuje se, že i přes všechnu mediální pozornost je bitcoin pořád ještě velmi malý, a to malé navíc ani nepoužíváme tak, jak to bylo vymyšleno. Je pořád na začátku, ale odtud se alespoň dobře roste.
