Český pavilon ze světové výstavy v Montrealu z 1967 roku stále stojí, i když docela jinde – jednorázová stavba totiž byla projektována unikátním způsobem

Máte-li chuť na trochu moderního umění, pak si tentokrát nenechat ujít návštěvu Olomouce. V Muzeu moderního umění se totiž koná výstava Byli jsme světoví!. Tato nevšední událost mapuje českou přítomnost na světových výstavách v letech 1958, 1967 a 1971. Jde o kolekci architekta Miroslava Řepy.

Na světové výstavě v Bruselu v roce 1958 byl ještě nadšeným pozorovatelem. V Montrealu v roce 1967 už nesl obrovskou zodpovědnost za úspěch české expozice. O tři roky později následovala Ósaka, kde si architekt vydechl – navrhl už „jen“ divadlo Laterna Magika.

Zavzpomínejte na dobu, kdy Češi byli světoví – naladí vás LED světelné panely a vzpomínky na Ósaku

Propojení kvalitní architektury s uměním, služeb pro návštěvníky s audiovizuálními novinkami – to vše září ze světelných obrazů, jimiž výstava přiblíží tehdejší dobovou atmosféru. „Na každé z těchto přehlídek Československo bez nadsázky triumfovalo a dosažené výsledky se staly dalším impulzem pro kvalitu domácích uměleckých výstav nebo průmyslových přehlídek,“ říká kurátorka Martina Mertová.

Náhledové foto: ČTK

Perličky z výstavy

„Ve výrazu stavby pro Montreal v roce 1967 se museli podřídit ocelové konstrukci, o níž bylo už předem rozhodnuto. Celkové řešení podmínil také požadavek na demontovatelnost – už dopředu se počítalo s tím, že pavilon se po výstavě v Kanadě prodá. Což se stalo, dodnes v lehce pozměněné podobě stojí v podobě kulturního centra na ostrově New Foundland,“ říká dále k étmatu Mertová.

Architekti museli také prokázat skvělou schopnost improvizace. Do poslední chvíle nebylo jasné, z čeho bude plášť československého pavilonu. Nakonec jej nechali obložit hurdiskami, českými stropními cihelnými deskami. „Bylo nám jasné, že hurdiska musí dostat nějakou patinu, nějakou tvář. Keramické výtvarnice přišly s technologií jejich plošného glazování, což dělaly alespoň zpočátku obyčejnými smetáky. Ale říkali jsme si, je to náš materiál, a tak bychom ho měli umět také prodat,“ vzpomíná Miroslav Řepa.

Náhledové foto: ČTK

Zdroj: Brusel, Montreal, Ósaka z archivu architekta Miroslava Řepy | Protext – PR služby ČTK

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.