Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta neuspěl se svou žádostí, aby žalobu na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou řešil soud v Brně. Rozhodl o tom Nejvyšší soud. Šlachtu kvůli výrokům v knize žaluje někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné.
Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek už vysoudil za nezákonné stíhání odškodnění od státu a žádá o další kvůli knize i od bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachty.
Róbert Šlachta žádost o přesun soudu do Brna – soudu Brno-venkov – podložil tím, že to budou mít blíž žalobci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které chce navrhnout jako svědky. Navíc Šlachta tvrdil, že má zájem očistit své jméno před soudem v místě svého bydliště, tedy v destinaci, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát.
Návrhem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 5, kde Grygárek žalobu na Šlachtu podal, a také Městský soud v Praze. Podle obou instancí měl Grygárkovu žalobu na Šlachtu řešit soud na Praze 5. Návrhem na přesun Grygárkovy žaloby k soudu Brno-venkov se následně zabýval Nejvyšší soud v Brně. I on rozhodl shodně: „Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.“
„Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 5
(jenž je soudem příslušným) a Okresnímu soudu Brno-venkov (jemuž má být věc přikázána)
projednal žalovaným podaný návrh a shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny
zákonné předpoklady k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti,“ usnesl se senát složený z předsedy Petra Krause a soudců Michaela Pažitného a Zdeňka Sajdla.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu je podle nejvyšší instance především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, jenž má věc projednat, je základní zásadou.
„Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu,“ zkonstatoval Nejvyšší soud.
Pro přeložení neexistují relevantní důvody
Róbertem Šlachtou uváděné důvody, respektive vyslovené obavy, nejsou podle soudu způsobilé prolomit popsaný ústavní princip.
„Jelikož žalovaný neuplatňuje žádné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že požadovaná delegace věci Okresnímu soudu Brno-venkov by mohla vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu či po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. Takové okolnosti neplynou ani z obsahu spisu,“ stojí v rozhodnutí.
Podle soudu obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně
a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší
vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými zdravotními, finančními
a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání
věci jinému soudu. Totéž se týká i dojíždění svědků.
Stejně tak není dle nejvyšší instance důvodem k delegaci věci z důvodu vhodnosti ani vyjádřená nedůvěra některého účastníka v místně příslušný soud.
Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, pak účastníci řízení mají právo vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají věc projednat a rozhodnout. Mohou uplatnit námitku podjatosti. Róbert Šlachta ale námitku podjatosti soudkyně neuplatnil.
Nejvyšší soud nepřijal ani zbylé argumenty Šlachty, že má v obvodu Okresního soudu Brno-venkov sociální vazby, je zde politicky činný, má zde nejsilnější elektorát a že „také veřejnost má
právo, aby se tohoto soudního jednání mohla zúčastnit“. Podle soudu nelze takové důvody považovat za právně relevantní k delegaci věci jinému soudu.
„K naposled uvedenému argumentu sluší se snad dodat, že veřejnost soudního jednání je zaručena (viz § 116 o. s. ř., čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky) a navrhovaná delegace na ni nemá žádný vliv,“ dodal senát Nejvyššího soudu složený z předsedy Petra Krause a soudců Michaela Pažitného a Zdeňka Sajdla.
Žalobu Libora Grygárka na Róberta Šlachtu tak definitivně projedná Obvodní soud pro Prahu 5.
Omlouvám se, nepřijdu
Obvodní soud pro Prahu 5 měl řešit tuto žalobu na ochranu osobnosti v půlce prosince.
Bývalý šéf ÚOOZ a později náměstek celníků Róbert Šlachta, který se v dokumentu podepsal jako Robert, ale oznámil ve čtvrtek 9. prosince soudu převzetí právního zastoupení advokátem Petrem Opletalem. Učinil tak ale těsně před nařízeným líčením, přestože měl informace o jeho konání už od 8. září.
„V nadepsané věci byl žalovaný předvolán na den 13. 12. 2021 od 13:00 hod k jednání u
Obvodního soudu pro Prahu 5. Žalovaný nyní zdvořile žádá nadepsaný soud o odročení tohoto nařízeného jednání. S ohledem na převzetí právního zastoupení bezprostředně před nařízeným jednáním neměl právní zástupce dostatek prostoru seznámit se s celým soudním spisem a zejména s důkazy, založenými ze strany žalobce. Žalovaný se obratem po převzetí právního zastoupení objednal k nahlížení do soudního spisu, to je však dle informací kanceláře soudu možné až dne 16. 12. 2021, tedy až po termínu nařízeného ústního jednání,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
A podotkl: „Žalovaný nezamýšlí neúčelně prodlužovat řízení, avšak objektivně v tuto chvíli nemá možnost včas nahlédnout do soudního spisu, tedy právní zástupce žalovaného nemá dostatek prostoru na adekvátní přípravu k ústnímu jednání. S ohledem na skutečnost, že jde o první jednání ve věci a nové jednání může být nařízeno již v řádu jednotek týdnů, žalovaný se domnívá, že se odročení jednání zásadním způsobem nemůže dotknout ani jednoho z účastníků řízení.“
Očista před elektorátem
Pár dní po zmařeném líčení pak Róbert Šlachta poslal soudu písemné odůvodnění návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno–venkov, a to z takzvaného důvodu vhodnosti.
Argumentuje mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno–venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.
„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá
tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentoval kvůli žádosti přeložení Šlachta.
„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno–venkov je s ohledem na jejich
bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno–venkov
nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné
podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se
týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním
státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést
řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti.
Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož
podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem „očistit“
své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračoval Šlachta.
A zdůraznil, že řízení je zatím na samotném počátku, kdy nebylo prováděno dokazování a ani nebylo zahájeno jednání ve věci. Delegováním věci jinému soudu, který je podle něj rovněž místně příslušným soudem, nebude zmařen dosavadní stav a ani oddálen dosavadní výsledek řízení.
Protahuje řízení
„Tedy nic nebrání tomu, aby věc projednal a rozhodl soud, u něhož bude probíhat řízení rychleji a hospodárněji,“ napsal Obvodnímu soudu pro Prahu 5 Róbert Šlachta.
Právní zástupce Libora Grygárka Petr Toman returnoval tím, že žádný z vyjmenovaných důvodů nepředstavuje závažný důvod pro prolomení ústavně garantovaného práva žalobce na zákonného soudce, a tudíž se z jeho pohledu jedná pouze o účelový návrh směřující k protahování řízení.
Porovnání nákladů řízení spojených s výslechem svědků pocházejících z Olomouce před Obvodním soudem pro Prahu 5 a před Okresním soudem Brno-venkov by podle Tomana rozhodně neodhalilo žádný zásadní prostor pro úsporu nákladů řízení.
„Tento argument žalovaného nemůže obstát také z toho důvodu, že mnoho potenciálních svědků, včetně těch, jejichž výslech navrhnul sám žalovaný, jako například Josef Klíma, Pavel Zeman, Lenka Bradáčová a další, pochází z Prahy nebo v Praze působí. Vedení řízení v této věci Okresním soudem Brno-venkov by tak zcela jistě vyšší hospodárnost a rychlost řízení nepřineslo. Je také potřeba uvést na pravou míru, že dozor nad zachováním zákonnosti v dotčeném přípravném řízení vykonávali státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Ostravě. To žalovaný pravděpodobně úmyslně neuvedl, aby vyvolal dojem vyšší závažnosti jím uplatňovaných argumentů týkajících se geografických skutečností,“ upozorňuje Petr Toman.
V souvislosti se zásahem do osobnostních práv Libora Grygárka bude soudem prokazován i vznik a intenzita újmy způsobené žalobci výroky Róberta Šlachty. K prokázání těchto skutečností bude nezbytné vyslechnout řadu svědků, kteří žijí v Praze a okolí. I z tohoto pohledu tak nemohou argumenty žalovaného obstát a do příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 by nemělo být nikterak zasahováno.
Důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti nemůže být ani pochybnost žalovaného
o podjatosti soudu, doplil Petr Toman.
Šlachta podle něj jednak netvrdí žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by měla podjatost Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplývat, ale zejména jsou pro námitky o podjatosti stanovena vlastní specifická pravidla, která nelze obcházet návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
„Už vůbec nelze připustit argumentaci zvolenou žalovaným, který bez jakéhokoli bližšího odůvodnění namítá podjatost všech pražských soudců,“ dodal Petr Toman.
Jan Hrbáček
