České střadatele drtí inflace nevídaná od devadesátých let. Mimořádná situace nutí řadu z nich hledat mimořádná řešení. V konkurenci zhruba tříprocentního úročení bankovních vkladů a poměrně nejistého akciového výhledu je pro leckoho alternativou svět kryptoměn. V něm existuje nemálo digitálních platforem, které nabízejí až dvouciferné úročení vkladů virtuálních mincí. Ještě nedávno přitom byly podmínky na tomto nepříliš regulovaném trhu výrazně atraktivnější.
Ochránit úspory střadatelů před inflací měla podle svých fanoušků nejrozšířenější kryptoměna bitcoin. Přestože jeho hodnota za poslední dva roky vzrostla pětinásobně a během uplynulých dní bitcoin umazal ztráty z nepřesvědčivého začátku roku 2022, stále cenovka leží třicet procent pod podzimním maximem.
A to v době, kdy ukazatele spotřebitelské inflace vykazují v řadě rozvinutých států světa takřka pádivé tempo. Kdo nevěří příběhu o bitcoinu jako digitální obdobě zlata, toho zřejmě snáze zlákají možnosti takzvaných stablecoinů.
Jde o virtuální měny navázané na kurz dolaru, tudíž nepodléhající masivním výkyvům hodnoty jako právě bitcoin či ether. Potenciálně lákavý nástroj proti inflaci z nich během posledních let udělaly mimo jiné kryptoaplikace typu čínské Binance, singapurské Crypto.com či americké BlockFi. Ty nabízely úročení na jejich účty vložených stablecoinů převyšující deset procent.
Jak se ke kryptoměnám staví Česká národní banka? Pusťte si odpověď guvernéra Jiřího Rusnoka:
Očima guvernéra: Kryptoměny z hlediska ČNB • Videohub
Prvně dvě jmenované platformy cílily i na Čechy, ať už billboardovou a televizní reklamní kampaní, nebo překladem svého uživatelského rozhraní do češtiny. V poslední době nicméně upravily podmínky způsobem, který kryptostřadatele a potenciální rentiéry ze země s třetí nejvyšší mírou inflace (11,1 procenta) v rámci Evropské unie příliš nepotěší.
Uživatelé Crypto.com před pár dny obdrželi upozornění, že základní roční úročení stablecoinů u čtvrtletních termínovaných vkladů klesá z deseti na šest procent.
Ještě výrazněji už dříve osekala své podmínky jedna z největších kryptoplatforem světa Binance. Zatímco ještě koncem roku nabízela úročení stablecoinu DAI devíti procenty, aktuální sazba je o pět procentních bodů nižší. Provozovatelé si vyhradili právo průběžně měnit podmínky těchto finančních produktů.
Munice na pákový efekt
Posledním příkladem snižování atraktivity kryptoúroků je americká služba Celsius. Základní roční sazbu u zavedených stablecoinů typu USDC či tether během března snížila o zhruba 1,5 procentního bodu na 7,1 procenta. Podle expertů obecně tento druh výnosů úzce souvisí s momentálním vývojem trhu kryptoměn.
„Příčinou vysokého úroku na stablecoinech je hlavně skutečnost, že se tyto virtuální měny půjčují na vytváření pákových obchodů. Při takzvaném býčím trhu jsou spekulanti ochotni platit vyšší úroky, jelikož očekávají ještě vyšší cenový růst kryptoměny, na kterou formou pákového obchodu sázejí. Krátkodobě je možné se na tom svézt, ale je nutné počítat s tím, že takové úroky dlouhodobě nevydrží a že riziko burzy či služby je pravděpodobně vyšší než úrok,“ vysvětlil již dříve pro deník E15 popularizátor bitcoinu Josef Tětek.
Anchor a (ne)jistota dvaceti procent
Nyní je zájem o virtuální měny v porovnání s rekordním podzimem slabší, což se projevuje mimo jiné nižšími objemy obchodování na burzách digitálních měn.
Současnému dění na trhu se vymyká protokol Anchor. Jeho správci lákají uživatele na dvacetiprocentní roční výnos z poměrně nového stablecoinu UST. Anchor ovšem klade o něco vyšší nároky na digitální gramotnost než centralizované platformy typu Crypto.com, jež umožňují službu propojit s bankovním účtem. Anchor naopak vyžaduje spárování s virtuální kryptoměnovou peněženkou, s níž si ne každý rozumí či jí disponuje. Mimořádná výhodnost Anchoru ale vyvolává otázky, nakolik jsou nabízené úroky udržitelné.
„Není přece nic nepřirozeného na tom, aby měny rychle rostoucích ekonomik nabízely vyšší úrokové sazby než stabilní rozvinuté země,“ vysvětluje pro agenturu Bloomberg Do Kwon, spoluzakladatel jihokorejské společnosti Terraform Labs, která za protokolem Anchor stojí.
Dodává však, že do budoucna lze čekat snížení výnosů z UST přes Anchor na 7,5 až 12 procent s tím, jak tento segment trhu postupně dozrává a stále více připomíná svět tradičního finančnictví.
Do těchto decentralizovaných protokolů (DeFi), které na rozdíl od jejich centralizovanějších verzí nevyžadují ověření totožnosti, proudí řádově desítky miliard dolarů, ukazuje datový agregátor The Block. Stále je to relativně mladá a malá výseč světa kryptoměn. Pro srovnání: hodnota všech bitcoinů v oběhu dosahuje téměř bilionu dolarů.
Ačkoli byznys kolem kryptoměnových půjček a úroků funguje na jiných principech než největší virtuální měny, ani on není bez rizika. Nejde jen o průběžně se měnící podmínky služeb nebo hodnověrnost samotných stablecoinů, u nichž musejí držitelé věřit v dostatečné zajištění podkladovým aktivem.
Inflace: boj proti ní není bez rizik
Některým platformám typu Binance musejí svěřit i osobní údaje. Vložené peníze kromě toho nejsou na rozdíl od bankovních vkladů ze zákona pojištěny a mohou se stát cílem hackerského útoku.
Byznys kolem kryptoúroků navíc může být výhledově ochlazen i přísnější regulací. Podle analýzy Mezinárodní organizace sdružující komise pro cenné papíry, ze které cituje agentura Reuters, kryptofinančnictví nabízí podobné služby jako tradiční bankovní hráči, avšak bez obdobné míry regulace a ochrany investorů.
Podle zastánců virtuálních měn však příčinou výhodnějších podmínek úročení vkladů není obcházení regulace, nýbrž vysoký stupeň automatizace služeb a celková technologická propracovanost světa blockchainu.
Jejím dalším příkladem má být přechod druhé nejvýznamnější kryptoměny etheru na systém potvrzování transakcí, který držitelům alespoň 32 tokenů – jejich aktuální hodnota převyšuje dva miliony korun – zajišťuje roční výnos deset až patnáct procent. Tento další způsob, jak by mohli držitelé kryptoměn zkusit porazit inflaci, má po mnoha odkladech začít fungovat ještě letos.
