V říjnu roku 1934, během občanské války v Číně, prolomili čínští komunisté nacionalistické nepřátelské linie a zahájili rozsáhlý ústup z obklíčeného velitelství v jihozápadní Číně. Tento útěk vešel do historie pod názvem Dlouhý pochod, trval jeden rok a Rudá armáda Komunistické strany Číny během něj urazila přibližně šest a půl tisíce kilometrů. Ačkoli stál Dlouhý pochod život devadesáti procent Rudé armády, Mao Ce-tung z něj vzešel jako nesporný vůdce čínských komunistů.
Pozadí konfliktu
Občanská válka v Číně mezi nacionalisty a komunisty vypukla již v roce 1927. Roku 1931 byl komunistický vůdce Mao Ce-tung zvolen předsedou nově založené Čínské sovětské republiky se sídlem v provincii Ťiang-si na jihovýchodě. Klíčové pro kontext Dlouhého pochodu je zejména období 1930 až 1934, kdy zahájili nacionalisté pod vedením Čankajška sérii pěti rozsáhlých obkličovacích kampaní proti Čínské sovětské republice.
Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga sáhli po taktice partyzánské války a odolali prvním čtyřem obkličovacím akcím. V páté kampani ale Čankajšek zmobilizoval proti komunistům obrovskou sílu a postavil opevnění kolem komunistických pozic. Mao Ce-tung byl v souvislosti s tímto „selháním“ odvolán z funkce předsedy a nové komunistické vedení použilo konvenčnější válečnou taktiku, načež byla Rudá armáda zdecimována.
Dlouhý pochod
S blížící se porážkou se komunisté rozhodli „riskovat“ a vymanit se z obklíčení v jeho nejslabších místech. Dlouhý pochod začal 16. října roku 1934, přičemž přísné utajování informací a další taktiky zmátly nacionalisty natolik, že trvalo několik týdnů, než si uvědomili, že hlavní skupina Rudé armády uprchla.
Ustupující síla komunistické armády zpočátku čítala více než 85 tisíc vojáků a několik dalších tisíců doprovodného personálu. Zbraně a zásoby nesli muži na zádech nebo na povozech tažených koňmi – zde je nutné podotknout, že se obrovské množství pochodujících táhlo na míle daleko. Komunisté většinou pochodovali v noci, když nepřítel nebyl nablízku. Často byl vidět jen dlouhý zástup pochodní, jak se klikatí přes údolí a kopce do obrovské dálky.
Mao Ce-tung mezitím začal znovu získávat svůj vliv a v lednu se během setkání stranických vůdců v dobytém městě Zunyi znovu prosadil jako nejvyšší vojenský a politický vůdce. V tuto dobu došlo k zásadní změně strategie – Mao Ce-tung své síly rozdělil do několika kolon, které se vydaly různými cestami, aby zmátly nepřítele. Cílem byla provincie Šen-si v severozápadní oblasti země, kde komunisté chtěli získat podporu a respekt tamějších čínských mas.
Obrovské ztráty
Po dlouhodobém hladovění, leteckém bombardování a téměř každodenních potyčkách s nacionalistickými silami Mao Ce-tung 20. října roku 1935 zastavil své kolony v severním Šen-si, kde se setkaly s dalšími jednotkami Rudé armády. Tímto okamžikem Dlouhý pochod skončil. Ztráty, ke kterým během Dlouhého pochodu došlo, byly obrovské.
Komunistické kolony během Dlouhého pochodu urazily přibližně 6 500 kilometrů, během kterých pochodující překročili 24 řek a 18 horských pásem. Nejzávratnější čísla jsou ovšem ta, která popisují ztráty na životech. Z původního počtu 86 tisíc došlo do „cíle“ pouhých 8 tisíc příslušníků Maovy 1. rudé armády, desetina původního počtu.
Ač byly ztráty obrovské, Dlouhý pochod udělal z Mao Ce-tunga nesporného vůdce čínských komunistů. Tisíce mladých Číňanů, kteří se během Dlouhého pochodu dozvěděli o „hrdinství“ a obrovském odhodlání komunistů, odcestovali do Šen-si, aby se přihlásili do Maovy Rudé armády.
Po deseti letech bojů s Japonci se krátce po skončení druhé světové války „obnovila“ čínská občanská válka. V roce 1949 byli nacionalisté poraženi a Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku. Jako hlava Komunistické strany vládl Číně až do své smrti v roce 1976.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
