Parlamentní volby v Maďarsku vyhrála drtivě strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože průzkumy výhru Fideszu předpovídaly, konečný výsledek je až šokující. Ani politici a příznivci Fideszu si netroufli přát další ústavní většinu, tu Fidesz přesto opět získal. Co se v neděli v Maďarsku odehrálo a co zemi teď čeká?
Nejdřív rychlý rozbor výsledků. V době, kdy je sečteno téměř 100 % hlasů, to vypadá, že Fidesz oproti minulému období ještě zesílí. Namísto 133 mandátů nejspíš získá 135, tedy ústavní většinu s lehkou rezervou. Navíc se do parlamentu dostala nacionalistická strana Naše vlast, která často hlasovala s Fideszem. To je výsledek, jaký neodhadovali ani politici Fideszu, ani vládní straně blízký mediální tábor, a nevycházel z žádného výzkumu preferencí.
Fidesz vyhrál dokonce dva obvody v Budapešti, kde se počítalo s výraznou výhrou opozice ve všech obvodech. Celkově tam opozice vyhrála jen o pět procent. Pro představu, jak velké to je fiasko: ve volbě primátora před třemi lety ještě nebyly součástí opoziční spolupráce strany Jobbik a LMP, přesto vyhrál kandidát opozice Gergely Karácsony o 7 procent, tedy více, než jaký má opozice v metropoli náskok teď v plné koalici šesti stran.
Celkově se počítalo s tím, že opozice získá minimálně 40 mandátů v jednomandátových obvodech pro volby v jednotlivých regionech. Nakonec ze 106 mandátů získali 18, tedy Budapešť a další dva městské obvody. Opozice dohromady ztratila více než 10 procent oproti minulým volbám. Jaké jsou důvody tohoto propadáku?
Začněme faktory na druhé straně. Orbánovi se kampaň zjevně povedla. Jeho vláda zavedla sérii populárních ekonomických opatření včetně zastropování cen benzinu či několika potravin, vracení daní, přídavků k důchodům. Do toho přišla válka na Ukrajině, k níž Orbán zaujal téměř neutrální postoj s tím, že Maďarsko musí za každou cenu zůstat mimo válku. Voličům i toto pravděpodobně imponovalo, ač se původně zdálo nejisté, jak válka ve volební kampani zapůsobí. Do toho připočtěme výraznou finanční převahu Fideszu a zvýhodnění například nesrovnatelně větším prostorem ve veřejnoprávních médiích, kde opozice dostala na sebeprezentaci plných pět minut vysílacího času. To jsou příčiny toho, že Orbánův Fidesz získal absolutní maximum voličů, které má potenciál oslovit.
Na druhé straně pak stojí důvody, proč tak pohořela opozice a zjevně si neudržela ani vlastní dřívější voliče. Jako nejvýraznější důvod jednoznačně působí fatálně nepovedené kampaňové vystupování lídra Pétera Márki-Zaye. Po většinu kampaně se v médiích, a to i těch proti-orbánovských, mluvilo o jeho nepochopitelných výrocích. Namátkou: že opozice bude mít v těchto volbách výhodu, protože v pandemii umírali voliči Fideszu, že ve Fideszu je hodně gayů ale málo židů, anebo že opoziční koalice reprezentuje komunisty a fašisty.
Rozčarování z výkonu Márki-Zaye, kterého si sympatizanti opozice zvolili v primárkách, bylo znát při volebním večeru. Během jeho projevu se vedle Márki-Zaye nepostavil jediný další opoziční politik, na podiu ho doprovázela jen jeho rodina, až po něm vystoupila europoslankyně Anna Donáth a primátor Budapešti Gergely Karácsony. Dvě nejsilnější strany opozice, Jobbik a DK, uspořádaly svá vystoupení jinde. Předseda Jobbiku řekl, že „Péter Márki-Zay chtěl vytvořit novou opozici, místo toho ji zničil.“ Sjednocení opozičních stran však dle něj musí pokračovat, jen už ne s Márki-Zayem.
Právě Jobbik bude mít v novém parlamentu 9 mandátů, jen o 2 víc, než nacionalistická strana Naše vlast, která se od Jobbiku odštěpila. Předpoklad byl přitom takový, že Naše vlast do parlamentu neprojde, zatímco Jobbik získá kolem 15 mandátů. Stejně jako spousta další se tento předpoklad nepotvrdil.
Orbána teď čeká asi nejtěžší volební období kariéry. Ekonomická a mezinárodní krize mu nejspíš neumožní udržovat populární opatření. Ve volbách však dostal silný vítr do plachet.
