Královský Hvozd jako součást Národního parku Šumava? Uvažovalo se o tom

Královský Hvozd je místem, kde žijí desítky a možná stovky vzácných živočichů, rostlin, nebo hub. I z toho důvodu se v minulosti uvažovalo, že by Královský Hvozd mohl být součástí Národního parku Šumava.

"Když se na začátku roku 1990 diskutovala velikost plánovaného Národního parku Šumava, byly na stole tři varianty. Ta nejmenší zahrnovala jádro Šumavy, tedy území od Kvildy přes Modravu až Prášily. Velká varianta zahrnovala Boubínský prales a právě oblast Královského Hvozdu. Tato území z návrhu vypadla už někdy v polovině roku 1990, tedy necelý rok před vyhlášením Národního parku Šumava, který byl nakonec vyhlášen na ploše zhruba 680 km². S tímto výsledkem se ale nemohli smířit profesionální ochranáři a také tehdejší ekologičtí aktivisté z nedalekého Nýrska.

„V roce 1990 se objevila výrazná iniciativa nevládního spolku, byli to nadšenci z Nýrska, kteří napřed chtěli samostatný národní park, což se ale ukázalo neprůchodné, protože to by muselo vyhlašovat ministerstvo a vláda, ty se soustředily na ten velký centrální národní park. Doba byla divoká, protože byly smotané dráty a lidi jezdili všude a pohybovali se všude," vzpomíná ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

V té době ale o větší ochranu usilovala i Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava a to hlavně z důvodu ochrany dvou silně ohrožených ptačích druhů – datlíka tříprstého a tetřeva hlušce. Právě populace tetřeva se na začátku 90. let minulého století soustředila fakticky jen do dvou lokalit – v Královském Hvozdu a na Modravsku a Prášilsku. Tyto dvě populace byly tehdy spolu propojené, ale v momentě, kdy se otevřelo bývalé hraniční pásmo a do území začaly proudit miliony návštěvníků, kteří se pohybovaly bez jakéhokoli omezení po celé Šumavě, propojenost obou tetřevích populací se přerušila. Bylo proto nutné zasáhnout.

„Vznikla myšlenka na okresním úřadě v Klatovech podporovaná tehdejším přednostou Ivem Bečvářem, že bude vyhlášený chráněný přírodní výtvor, na území Královského hvozdu hlavně proto, aby se tam omezil a reguloval vstup a aby nadměrným rušením nedošlo ke zničení té populace tetřeva hlušce. To chráněné území vzniklo na asi 2000 hektarech a obklopovalo obě rezervace Černé a Čertovo jezero a Bílou strž a zasahovalo až k Zadním Chalupám pod Ostrým," dodává Pavel Hubený.

V roce 1992 pak vešel v platnost zbrusu nový zákon číslo 114 o ochraně přírody a krajiny a na jeho základě byl chráněný přírodní výtvor převeden na přírodní rezervaci, kterou do dneška známe jako Přírodní rezervace Královský Hvozd. Přístupnost této rezervace pro návštěvníky se přitom od té doby nezměnila a turisté se zde mohou pohybovat pouze po značených turistických trasách a to jak v zimě, tak v létě.

Přístupnost Královského Hvozdu je tedy stejná už více než 30 let, ale návštěvnost i populace chráněných druhů, se v této oblasti stále vyvíjí. Je tedy stále nutná tak přísná ochrana tohoto území, nebo by se tohlo mohlo zpřístupnit více? O tím více v příštím dílu seriálu.