Nákladná repase
V Praze demontovali největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny, jede na opravu

Desítky lidí ve středu dopoledne přihlížely vyndání rozebraného dvojitého Zeissova dalekohledu ze západní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze. Demontáž největšího dalekohledu petřínské hvězdárny se podařila. Přístroj, který má více než 110 let, teď čeká renovace v německé Jeně, která potrvá zhruba rok. V kopuli ho prozatím nahradí experimentální elektronický dalekohled. Ten bude instalován zhruba za měsíc, řekl ve středu médiím Tomáš Prosecký, který je ředitelem hvězdárny. Oprava dalekohledu má stát do pěti milionů korun.

Jeřáb, přistavený u budovy hvězdárny, začal krátce po 10.00 vyndávat menší součástky dalekohledu. Hlavní a největší část přístroje se pak technikům podařilo bezpečně vyndat kolem 11.30. Ředitel sdělil, že celý dalekohled bude kompletně repasován a renovace začne tím, že ho v následujících šesti týdnech experti v Jeně rozeberou. "Pak nám sepíšou zprávu o aktuálním stavu," uvedl Prosecký. Teprve následně se podle něj upřesní, co konkrétně se bude na dalekohledu opravovat.

Zeissův dalekohled hvězdárna získala už krátce po svém otevření v roce 1928. Historie přístroje ale sahá až do roku 1905, kdy začala jeho výroba. Zástupci Štefánikovy hvězdárny ho ve 20. letech odkoupili z pozůstalosti po vídeňském selenografovi Rudolfu Königovi. Byl to na svou dobu vynikající přístroj a ačkoliv ho hvězdárna koupila jen za zlomek reálné ceny, šlo o tak vysokou částku. Využity byly i peníze ze sbírky mezi občany. Významně přispěl také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Prosecký ve středu řekl, že cena dalekohledu byla 80 tisíc korun československých, dalších 130 tisíc korun tehdy stála přeprava, rozebrání dalekohledu a nutné technické zásahy.

Dalekohled je prakticky nepřetržitě v provozu od roku 1930, opravy hvězdárna zajišťovala svépomocí. Prosecký podotkl, že to u dalekohledů není běžné a petřínský přístroj je mezi sedmi dalekohledy tohoto typu v podstatě unikát. Podle ředitele je dalekohled pro pozorování jasnějších objektů, především Měsíce, na což byl zkonstruován, vynikající. V posledních letech podle ředitele už ale dalekohled nefungoval tak dobře. "Například aretace už nebyly tak jisté. Už tam byly vůle, už se samovolně trochu pohyboval a tak dále," vysvětlil Prosecký.

V době opravy Zeissova dalekohledu ve hvězdárně zůstane několik dalších přístrojů, v západní kopuli pak bude nainstalován elektronický dalekohled. "Je to v podstatě experimentální technologie, tam budeme potřebovat zhruba měsíc na zprovoznění," popsal Prosecký. "Jinak zůstane zachován provoz v západní kopuli, kde je dalekohled s největším průměrem, co tady máme, který je přístupný pro veřejnost. Ve východní kopuli je potom dalekohled, moderní, který se používá pro odborná pozorování, ten běžně přístupný veřejnosti není," uzavřel ředitel.