Hrad je v podezření, že zničil dalších 32 tajných zpráv. Například o aktivitách Ruska na Ukrajině
- Kauza podivných skartací na Pražském hradě má pokračování. Podle zjištění Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz čelí na Hradě podezření, že narychlo zničili dalších 32 utajovaných dokumentů.
- Obsahovaly například informace zpravodajců o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace NATO k bezpečnostní situaci v Iráku.
- Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které reportéři získali podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
- Podle hradní „skartační knihy“ měly být přitom dokumenty zničené až v následujících letech. Podivnými skartacemi se zabývá i Národní bezpečnostní úřad.
- Jde tak o další otazníky nad tím, jak prezidentský úřad zachází s utajovanými dokumenty. Radiožurnál už dříve informoval o tom, že Hrad během listopadové skartace zničil utajenou zprávu o zapojení Rusů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, kterou chtěla získat policie, aby zjistila, zda se s ní neseznamovali lidé, kteří k tomu neměli oprávnění. Nejbližší Zemanovo okolí totiž nemá náležitou prověrku – to platí nejen pro poradce Martina Nejedlého, ale i pro kancléře Vratislava Mynáře.
Bylo 9. listopadu 2021, když na Pražský hrad dorazila utajovaná informace z ministerstva zahraničních věcí, která obsahovala důvěrné informace o situaci na Ukrajině a možném riziku konfliktu s Ruskem.
Dalších 40 skartovaných dokumentů. Kontrola na Hradě odhalila nedostatky ve vedení spisové služby
Číst článek
Ve stejný den ministerstvo doručilo do prezidentské kanceláře ještě další dvě zprávy, které obsahovaly aktuální informace Severoatlantické aliance (NATO) k situaci v Iráku a detaily k debatě, jaký postoj zaujme Aliance k Číně.
O měsíc později všechny tři zprávy Hrad během mimořádné skartace zničil. Úřad tak postupoval proti pravidlům, která si ke skartaci sám určil. Podle nich totiž mohly být zprávy zničeny nejdříve v roce 2023.
Plyne to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, kam pověření pracovníci zapisují, kdy byla listina doručena, z jakého úřadu a také kdy může být nejdříve skartována. Radiožurnál a server iROZHLAS.cz protokoly získaly od Národního bezpečnostního úřadu podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
3 + 29
Kromě zmíněných tří zpráv Hrad zničil ještě dalších 29 dokumentů. I ty přitom mohly být skartovány podle protokolů prezidentské kanceláře nejdříve v roce 2023, některé dokonce až v roce 2025.
Kancelář prezidenta republiky tento rozpor nejdříve nevysvětlila. Potvrdila pouze, že dokumenty skartovali. Tvrdí ale, že vše proběhlo podle zákona.
U 32 dokumentů je v jednacích protokolech v kolonce „Spisový znak, a rok skartačního řízení“ vepsáno
„S-2023“ či „S-2024“ nebo „S-2025“, což podle NBÚ znamená rok, kdy lze dokument zařadit do skartačního řízení.
„Znak ‚S – 2024‘ v jednacím protokolu představuje rok, ve kterém má být daný utajovaný dokument zařazen do skartačního řízení,“
potvrdil bezpečnostní ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
V další kolonce „Záznam o vyřazení“ je ale už razítko „SKARTOVÁNO“ a číslo jednací, které odpovídá nařízení o mimořádné skartaci ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2021.
„Uvedené utajované dokumenty byly vyřízeny, prošly skartačním řízením, jejich obsah byl posouzen skartační komisí, která stanovila skartační lhůtu, a archivním dozorem. Dokumenty byly skartovány ve stanovené skartační lhůtě. Byla dodržena pravidla ochrany utajovaných informací,“ brání postup Hradu mluvčí Vít Novák. Kancléř Vratislav Mynář na dotazy nereagoval, šéf administrativní sekce Jan Novák odkázal na tiskový odbor.
Až po vydání textu vydal Hrad na webu prohlášení, v němž tvrdí, že sice dokumenty byly určeny ke zničení, ale nebyly „všechny ihned fyzicky zničeny“. „Prošly skartačním řízením, byly vyřazeny a určeny ke zničení,“ napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „To ovšem neznamená, že byly všechny ihned fyzicky zničeny.“
Jenže přímo Hrad v jednacích protokolech píše: „SKARTOVÁNO.“ Navíc i hradní mluvčí Vít Novák Radiožurnálu před vydáním textu potvrdil, že tyto dokumenty byly skartovány.
Proti zákonu
Radiožurnál nechal protokoly prostudovat i nezávislé odborníky, kteří se shodli, že je postup Hradu nezákonný.
„Neexistuje žádný racionální důvod takto postupovat. Není to skartace, je to nezákonné zničení dokumentů. Za mě je jediné logické vysvětlení to, že se jedná o nesprávný úřední postup a porušení povinností podle archivního zákona i podle zákona o ochraně utajovaných informací,“ říká například lektor Tomáš Bezouška z Institutu pro správu dokumentů, což je profesní organizace sdružující specialisty na tuto problematiku.
Podle Bezoušky nedává dovysvětlení Hradu smysl. „Výběr dokumentů ve skartačním řízení nemůže proběhnout před uplynutím skartační lhůty. Současně je původce po rozhodnutí o vyřazení dokumentů z evidence povinen je neprodleně zničit, takže to, co píše pan Ovčáček, by byl postup v rozporu se zákonem,“ uvedl.
Podobně se vyjádřil i odborník na spisovou službu Stanislav Fiala. „Sami si určili, že ke zničení má dojít nejdříve v roce 2023, ale dokument zničili v roce 2021, tak to je asi něco špatně,“ podivuje se Fiala. „Z těch předložených jednacích protokolů, co jste mi poskytli, plyne, že došlo ke zničení dokumentů před uplynutím skartační lhůty, což vnímám jako porušení zákona,“ dodal.
Bez komentáře
Skartované dokumenty nepochází jen z dílny ministerstva zahraničí, ale i od Vojenského zpravodajství, které spadá pod ministerstvo obrany. Jestli v zaslaných zprávách byly citlivé informace, které by mohly ohrozit bezpečnost České republiky, pokud by si je přečetl někdo nepovolaný, úřady nesdělily.
Vojáci Hrad informovali například v dubnu 2021 o „aktivitách ozbrojených sil Ruské federace v blízkosti hranic Ukrajiny“. O pár dní později zase sdíleli s prezidentskou kanceláří informace o „mezinárodním kontextu jaderného programu Iránu“.
Hrad narychlo skartoval další dva tajné dokumenty. Nezačala plynout ještě ani jejich skartační lhůta
Číst článek
Mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Míchalová potvrdila, že zpravodajci na Hrad informace zaslali, samotné předčasné zničení dokumentů nekomentovala.
„Pražskému hradu byly informace poskytnuty jako jednomu ze zákonných adresátů. Adresát nemá vůči zpracovateli oznamovací povinnost o zničení doručených dokumentů a skartaci může provést podle svých spisových pravidel,“ popsala Míchalová.
Stejně tak zničení dokumentu nechtělo komentovat ani ministerstvo zahraničí. „MZV nepřísluší hodnotit způsob provádění skartačního řízení u příjemců jeho dokumentů,“ napsala mluvčí úřadu Aneta Kovářová.
Pozor, tajné
Mezi 32 skartovanými dokumenty jsou utajované listiny nejen v režimu důvěrné, ale i tajné. Třeba civilní kontrarozvědka BIS Hrad v roce 2020 informovala o své činnosti. Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) zase Hradu poskytl informace zpravodajců o „riziku návratu radikální osoby R. M“. I tyto dokumenty byly skartovány, i když sami úředníci v jednacím protokolu určili, že je lze zničit nejdříve v roce 2024.
„Úkolem BIS je získávat a vyhodnocovat informace, které následně předáváme zákonným adresátům, a zde také naše role končí. A proto se k osudu našich zpráv nemohu jakkoliv vyjádřit,“ zdůraznil mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Mimořádná skartace
Datum, kdy hradní úředníci prohnali dokumenty skartovačkou, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno „skartováno“ a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil sám kancléř Vratislav Mynář.
Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021. Během této skartace Hrad zničil i utajovanou zprávu k Vrběticím, která popisuje možné zapojení ruské služby GRU do výbuchů muničních skladů. Právě tu chtěla získat policie, aby zjistila, zda ji někdo nekopíroval nebo na ní nejsou otisky někoho nepovolaného. Pro připomenutí: bezpečnostní prověrku nemá ani Mynář, ani Nejedlý a ani šéf administrativní sekce Jan Novák.
Radiožurnál a týdeník Respekt už dříve upozornily, že nejde o jedinou podivnost. Kancléř Mynář totiž vydal nařízení ke skartaci v ten samý den, kdy byla zahájena. Proč to bylo takhle narychlo, Hrad nevysvětlil, pouze po vydání článku vydal na svém webu krátké vyjádření, podle kterého vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemůže nařídit skartaci jednotlivých utajovaných spisů. Také se hájil tím, že komisi jmenoval už měsíc před tím.
„Dle pravidla ‚need to know‘ nemá k většině z nich přístup. K povinnostem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky patří vyhlásit skartaci a zřídit svým rozhodnutím skartační komisi složenou z prověřených osob. Tato komise se při vyřazování utajovaných dokumentů řídí platnou legislativou,“ stojí v prohlášení.
Podivnými skartacemi se nicméně už zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který nakládání Hradu s utajovanými písemnostmi kontroloval. Na dotaz Radiožurnálu, zda Hrad mohl tyto dokumenty skartovat, bezpečnostní ředitel NBÚ Jaromír Kadlec napsal, že se tím úřad zabývá a případně pochybení předá ministerstvu vnitra.
„Při kontrole administrativních pomůcek však byly zjištěny i další nesrovnalosti, které byly následně uvedeny v kontrolním protokolu jako tzv. další zjištění. Kontrolní orgán uvedená zjištění „pouze“ zadokumentoval a po jejich vyhodnocení správním orgánem NBÚ budou buď řešena v rámci správního řízení k přestupku podle zákona č. 412/2005 Sb., nebo bude věc předána k vyřízení věcně příslušnému správnímu orgánu,“ uvedl.
