Sedm sezon, sedm klubů. A brzy přibude další. „V Minsku končím,“ oznámil reprezentační obránce Jakub Krejčík (30) v rozhovoru pro iSport.cz. Pozor, náruživý cestovatel po Evropě by se rád na jednom místě usadil déle. Dost možná to bude v extralize, interes Sparty a Komety je jistý. „Je to varianta,“ připustil odchovanec Slavie návrat do Česka.
V současném kádru Kariho Jalonena je jediným aktivním pamětníkem poslední české medaile z mistrovství světa. Zadák Jakub Krejčík byl součástí Hadamczikova výběru, který přivezl ze šampionátu ve Finsku a Švédsku v roce 2012 bronz. Dočká se po dlouhých deseti letech úspěchu? Zatím bojuje o nominaci. „Určitě nemám nic jistého. Musím ukázat, že na to mám,“ tvrdí.
Proč neprodloužíte smlouvu v Minsku?
„Víme, jak to vypadá ve světě. Obecně se neví, co vůbec bude s KHL. Hraje tam přes dvě stě cizinců a myslím, že spousta z nich si bude hledat jiné angažmá v Evropě. Myslím, že Minsk v KHL bude dál, ale já tam končím. Z osobních i rodinných důvodů. Kam půjdu, to je teď velký otazník.“
Chtěli vás v Dinamu dál?
„Sami řekli, že neví, jak to bude, a že teď nemůžou nic řešit. Je spousta neznámých.“
Už se nebráníte návratu do extraligy?
„Je to na zvážení. Uvidíme, jaké přijdou nabídky z ciziny. Budu je porovnávat. Určitě už je varianta i česká extraliga. Ale nechci předbíhat. Zatím to nemám v hlavě pořádně utříbené. V nejistotě žiju víceméně celou kariéru. Stěhujeme se každý rok. Už se možná dostávám do situace, kdy to pro mě není úplně ideální. Právě proto už budu hledat něco, co bude na delší dobu.“
Vy jste kreativní bek, ale v této sezoně jste nedal gól. Jak je to možné?
„To by mě taky zajímalo. (úsměv) Šance byly, ale nepadlo to tam. Celá sezona nebyla taková, jakou bych si představoval. Podepsal jsem hodně pozdě, přijel jsem na jeden zápas před začátkem ligy. Když jsem se rozkoukal, na dva měsíce jsem se zranil. Bylo to všelijaké.“
Co říkáte na fungování národního týmu pod finským koučem Jalonenem?
„Na trénincích je vidět finský styl. Je to hodně svižné, třeba situace tři na dva přes celé hřiště. Je to takové skryté bruslení. Člověk pak nemusí dělat na konci tréninku brzdy. Líbí se mi to, tři roky jsem ve Finsku hrál. Kari je důsledný na detaily. Vede to on v angličtině, někdy jeho slova Špenát (asistent Martin Erat) přeloží. S organizací cvičení pomáhají Kalle s Horácem (videokouči Kalle Kaskinen a Jiří Horáček). Libor Zábranský se Špenátem si k tomu něco řeknou, když je potřeba. Zatím to funguje takto. Jsem spokojený, nemůžu si na nic stěžovat.“
Je angažování zahraničního kouče správnou cestou pro český hokej v tuhle chvíli?
„Doufám. Je to už deset let, co jsme získali poslední medaili. Nám všem by udělalo velkou radost, kdyby se povedlo zase něco uhrát. Finští hráči obecně nepotřebují kontrolovat. Když se zadá nějaká práce, trenéři vědí, že ji udělají tak, jak mají. Snaží se na sobě pracovat na ledě i mimo něj. Tvrdá práce jim nevadí. Ale tím nechci říct, že se v Česku nepracuje a nesnaží se kluby mladé kluky rozvíjet.“
Nepopovídáte si s Jalonenem občas finsky?
„Nějaká slovíčka za ty tři roky umím, ale že bych dokázal vést konverzaci, to ne. Ve finštině se pozdravíme, řekneme si, jak se máš. To je tak všechno.“
Hodně hráčů jste před srazem osobně neznal. Už víte přesně, kdo je kdo?
„Ještě ne. To chvíli potrvá. (úsměv) Spoustu kluků jsem předtím v životě neviděl. Třeba Adama Klapku jsem zaregistroval poprvé v play off za Liberec. Má dlouhou hokejku. Člověk už si myslí, že mu ujel, a najednou se ukáže jeho hůl. Je to nepříjemné. Mladí kluci, které tu máme, jsou houževnatí, dobře bruslí a dodávají tomu dobrou energii.“
4
Na čtyřech světových šampionátech (2012, 2015, 2017, 2018) startoval obránce Jakub Krejčík. Na prvním MS získal bronz, pak obsadil s týmem čtvrté a dvakrát sedmé místo.
