Město Vyškov - Oficiální web

Vyškov, 9. dubna 2022 – Veškeré zbytky nedojedených jídel z domácností, prošlé nebo plesnivé potraviny, staré pečivo, zbytky masa, čaj a kávová sedlina, skořápky od vajec, ořezy i celé kusy ovoce a zeleniny. Vyškov se stal jedním z prvních měst v republice, v němž obyvatelé třídí z kuchyně vše, co by mohlo být dále využitelné. Do pilotního projektu byly zatím vybrány lokality Tyršova a Smetanovo nábřeží.

Kromě detailních informací dostaly jednotlivé domácnosti i speciální košíky a kompostovatelné sáčky pro sběr kuchyňského odpadu. Projekt má na starosti společnost Respono ve spolupráci s vyškovskou radnicí. „Cílem pořízení nádob na gastro odpad je pochopitelně snaha snížit objem směsného odpadu. Podle analýz mají bioodpady zabírat zhruba 30 procent celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Z toho dvě třetiny tvoří právě zbytky z kuchyní. Množství vyhozeného směsného odpadu má klesat, tlak na třídění roste. Takže si slibujeme, že i tento krok může pomoci,“ poznamenal místostarosta Vyškova Roman Celý.

Dosud obyvatelé města třídí například papír, plast, sklo, bioodpad, elektroodpad nebo i oleje a tuky. V duchu hesla „shniloše do biokoše“ jde nově i o zbytky z kuchyní. Zápach ze speciálního košíku podle výkonného ředitele akciové společnosti Milana Černoška nehrozí. Má perforované stěny a víko. „Košíky i sáčky jsou speciálně odvětrávané, díky čemuž má k odpadu přístup vzduch, a nezačne proto hnít či plesnivět. Je třeba mít košík přístupný vzduchu ze všech stran a používat speciální kompostovatelný sáček – v žádném případě klasický plastový. Stoprocentně přírodní, kompostovatelný sáček s bioodpadem lidé odnesou jednou za pár dní do nádoby v blízkosti svého bydliště,“ popsal proces ředitel Černošek s tím, že svoz probíhá jednou týdně. Nádob o objemu 240 litrů je zhruba 35, jsou hnědé, s polepy se srozumitelnými pokyny.

Odpad se sveze do bioplynové stanice, kde se z něj vyrábí bioplyn a z něj následně elektrická energie a teplo. Odpad, který v bioplynce projde procesem vyhnití, hygienizace a zpracování, poslouží ve formě digestátu coby hnojivo využitelné na zemědělské půdě. „Kuchyňský odpad do směsného komunálního nepatří. Jeho zpracováním zamezíme vylučování bioplynu a průsakových vod na skládce a tím i globálnímu oteplování. Pokud navíc kuchyňský odpad vytřídíme pomocí speciálních setů, zamezíme doma zapáchání odpadkových košů,“ přidal další výhodu ředitel Černošek s tím, že pilotní projekt se kromě Vyškova týká také Bučovic.

Ve Vyškově šlo svozové společnosti o ulice s nevelkou přejezdovou vzdáleností a různými typy zástavby. V první fázi se dotýká přibližně 200 domácností. „I v budoucnu se bude týkat pouze bytové zástavby. U rodinných domů zůstává původní systém,“ upřesnil Černošek.

Podle výsledků se uvidí, zda se bude v rámci měst rozšiřovat do dalších lokalit. Vyhodnocení projektu má proběhnout do půl roku. „Samozřejmě cokoliv nového nějaký čas zabere. Obavy jsou pochopitelně z toho, co všechno v popelnicích skončí, nicméně například v hnědých popelnicích na bioodpad, do kterých patří tráva a větve ze zahrad, ubylo mikrotenových sáčků a dalších obalů, ve kterých lidé zbytky ukládali. Až praxe ukáže, jaká bude kvalita vytříděného odpadu,“ prohlásil vyškovský místostarosta Josef Kachlík s tím, že společnost Respono bude o kvalitě separace pravidelně informovat.

Do sáčků na gastro odpad nepatří například papírové kuchyňské utěrky ani papírová plata od vajec, velké kosti, zbytky jídel v obalu nebo oleje. To samé platí pro omáčky nebo polévky. Sáček je prodyšný, takže tekutina by mohla vytéct z košíku ven. Dají se nicméně scedit do záchodu a zbytky poté vhodit do košíku.