Další názvy: mandloň hořká
Čeleď: Rosaceae - růžovité
Barva květů:
bílá,
světle růžová,
Doba kvetení:
březen,
duben,
Typ květů:
počet okvětních lístků 5,
Pochází ze severní Afriky a západní Asie. Pěstuje se v teplých oblastech Evropy, v okolí Středozemního moře zplaňuje. Po druhé světové válce byly na Moravě vysázeny poměrně rozsáhlé mandloňové sady, z nichž na konci 20. století zůstaly jen dva malé sady s necelou tisícovkou mandloní a společnou rozlohou asi 4,5 ha, které jsou městem Hustopeče udržovány jako turistická atrakce.
Mandloň je keřovitá nebo stromovitá rostlina dosahující výšky 5 metrů. Vytváří široké, mírně převislé, zahuštěné koruny ve tvaru kruhové výseče. Stromy rostou velmi bujně ve školce i na trvalém stanovišti.
Kosterní větve rostou mírně šikmo nahoru, v pozdějším věku jsou jejich konce mírně převislé. Letorosty jsou středně dlouhé, v plné plodnosti krátké a tenké, zprvu zelené, pak do hněda zbarvené. Lenticely jsou světlé, ve větším množství, mírně patrné. Kosterní větve vyrůstají pod úhlem 60 °. Jsou rovné, horní převislé, dosti dobře se rozvětvují. Letorosty jsou dlouhé, světle šedozelené, na sluneční straně načervenalé.
Květy jsou velké (průměr 3,5 cm). Korunní plátky jsou opakvejčité. Barvu mají bílou až narůžovělou, nepřekrývají se nebo se jen mírně překrývají. Čnělka je středně silná, delší než tyčinky. Semeník je protáhlý, mírně plstnatý. Vnitřní strana kalichu je žlutá až oranžová, vnější strana je tmavě zelená až nafialovělá. Květy jsou velké (průměr 3,2 cm), téměř bílé. Čnělka dosahuje dvou třetin délky tyčinek.
Plodem mandloně je peckovice se zeleným chlupatým povrchem. Uvnitř se skrývá zploštělé semeno s dírkovaným povrchem. [Wikipedie]