Ema a Ema Hubáčkovy. Matka s dcerou navazují na rodinnou tradici, od kolébky vyrůstaly s operou

Jak prožíváte letošní Velikonoce? Protože Ema mladší přiletěla kvůli nám do Českému rozhlasu Hradec Králové dokonce až z Paříže. Je to tak?
Ema Hubáčková ml.: Ano, z Paříže jsem dorazila včera odpoledne.

Maminka s dvojčetem, tetou Hanou, mne vychovávaly v obrovské lásce k hudbě. Vyrůstala jsem doslova obklopena operou.
Ema Hubáčková, operní pěvkyně a pedagožka

Vy jste taková světoběžnice, žijete napůl ve Španělsku a napůl ve Francii v Paříži?
Ema Hubáčková ml.: Přesně tak. Základnu mám stále v Hradci Králové, to asi nikdy nezmizí, ale posledních zhruba 5 let jsem žila v Madridu a teď od října pobývám v Paříži, kde jsem díky doktorské stáži mohla zkusit práci na institutu spojenou se studiem, kterému se věnuji. A nakonec jsem se v Paříži vzhledem ke své flexibilní práci rozhodla i zůstat. Tak uvidíme, kam mě to zanese třeba k příštím roce. Ale zatím jsem tedy velmi spokojená.

Nestýská se mamince, když je Ema tak daleko?
Ema Hubáčková: Samozřejmě, že ano, ale dcera je světoběžníkem už od svých 15 let, tak jsem si zvykla.

Čtěte také

Ema Hubáčková si v pěti letech pobrukovala Rusalku!

Možná je také trošku po vás, ne? Protože vy jste se také před lety vydala z rodného Děčína do Hradce Králové. Jak to tenkrát bylo?
Ema Hubáčková: Narodila jsem se v Děčíně, to je pravda. Potom jsme se přestěhovali v mých 11 letech do Hradce Králové s maminkou, ale já jsem se do severních Čech posléze vrátila, protože jsem studovala vysokou školu v Ústí nad Labem a současně jsem studovala u paní prof. Švábové, vynikající pedagožky klasického operního zpěvu, která sídlila také v Ústí nad Labem. Takže má pěvecká kariéra operní nemohla začít nikde jinde než v Ústí nad Labem, v opeře v divadle.

Vy jste se tedy obě narodily pod hudební hvězdou. Jak jste se dostaly k hudbě? Bylo vám to dáno do vínku?
Ema Hubáčková: Bylo. Já jsem v hudbě vyrůstala, protože moje maminka je z pěti dětí a z toho její dvojče, teta Hana, a další nejstarší sestra, zpívaly. A zpívalo se u nás doma vždy. Maminka s dvojčetem, tetou Hanou, už tenkrát získaly angažmá v divadle a byl o ně veliký zájem. Ovšem babička jim to zakázala, tenkrát to bylo ještě kočovné povolání, a musely na ekonomickou školu. Nicméně obrovská láska k hudbě zůstala a v té mě také vychovaly. Vyrůstala jsem obklopená operou.

Čtěte také

Mezzosopranistka Andrea Kalivodová: "Nikoho nekopíruji. Vždycky jsem to já!"

A tak ani Ema asi nemohla od hudby utéct, když maminka zpívala.
Ema Hubáčková ml.: Určitě ne. Máme i takovou rodinnou anekdotu spojenou se zpěvem. Ještě několik dní před mým narozením mamka zpívala na jevišti v divadle v Ústí nad Labem, a aby zakryla bříško, kde jsem se schovávala, tak nosila obrovskou mašli. Takže já vždy říkám, že jsem asi zpívala už i v bříšku.
Ema Hubáčková: Je to pravda. Jen Ema zapomněla říct, že při Verdiho Requiem strašně kopala.

Paní Ema vychovala hudebně řadu dětí, učila je zpívat. Takže Ema učila i vás?
Ema Hubáčková ml.: Samozřejmě, už odmalička. Byla jsem v jejích hudebních kurzech s ostatními dětmi. Když už jsem byla větší a věděla jsem, že se budu opravdu chtít věnovat zpěvu, tak jsem u ní začala studovat. Někdy to byla krušná cesta, ale moje mamka je výborná pedagožka, měla se mnou vždy trpělivost.

Hudbu studuji u maminky a věnuji se hudebním kurzům zpěvačky Evy Randové. V zahraničí se zaměřuji na studium španělštiny.
Ema Hubáčková ml., operní pěvkyně

Pojďme ještě do zahraničí. Emo, co tam studujete? Hudbu?
Ema Hubáčková ml.: Naopak, hudbu studuji dlouhodobě u maminky a například věnuji se, když je to možné, hudebním kurzům zpěvačky Evy Randové. Ale mé studium v zahraničí je úplně jiného zaměření, věnuji se studiu španělštiny a momentálně ve Španělsku dělám doktorské studium, španělština a španělsky psaná literatura.

Proč zrovna Španělsko?
Ema Hubáčková ml.: To je zásluha maminky, protože už odmalička jsme do Španělska jezdívaly na dovolenou a tam jsem zjistila, že je mi ta země velmi blízká. Rozhodla jsem se pokračovat ve studiu španělštiny, proto jsem začala i druhé magisterské studium v Madridu a tam už jsem zůstala i na doktorské studium.

Čtěte také

Soňa Červená: „Držím se hesla mého drahého pradědečka. Musí být zvážena ctižádost a dobré svědomí“

Paní Emo, Španělsko, je tedy vaše láska?
Ema Hubáčková: Je, Emička má pravdu. Jezdily jsme do Španělska od jejích asi pěti let, takže ta láska tam vznikla a v mé dceři se to takto zúročilo.

A také Emo ve Španělsku zpíváte?
Ema Hubáčková ml.: Měla jsem tam angažmá ve velmi specifickém divadlo, protože se v něm zpívá konkrétní žánr, zarzuela, což je španělská obdoba italské operety. Měla jsem to štěstí, že jsem tam získala dlouhodobé angažmá. A teď se opět o to angažmá ucházím, čekám na konkurz, který se bude konat v červnu.

Paní Emo, vy pořádáte už tradiční cyklus koncertů Ave Maria, který vždy vyvrcholí vánočním koncertem v katedrále v Hradci Králové. Bude i letos?
Ema Hubáčková: Katedrála opět bude, je to již 26. ročník. Těžko se to prozrazuje, protože se pak dají spočítat roky zpátky, ale katedrále jsem věrná 26 let. Letos koncert vychází na neděli 20. listopadu v 18 hodin.

Ema Hubáčková a Ema Hubáčková ml. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Tak to si ještě chviličku musíme počkat. A zpíváte tam obě?
Ema Hubáčková: Zpíváme. Dlouhou dobu jsem na to byla sama, ale vyrostla mi pomocnice. Takže se práce na dětech dá zúročit, zpíváme už i společně a v katedrále nás také obě uslyšíte.

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s Emou Hubáčkovou a Emou Hubáčkovou ml. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.