Chodili jsme kolem Ruska po špičkách, zatímco Kreml připravoval agresi, kritizuje poslanec Horák
Finsko a Švédsko se chtějí připojit co nejdříve k NATO, navzdory odporu a výhrůžkám Ruské federace. Prospělo by členství obou severských zemí bezpečnosti celé Evropy, nebo hrozí eskalace napětí a odveta Ruska? Poslanec KDU ČSL Jiří Horák souhlasí, aby obě severské demokracie zahájily jednání o vstupu. „Ale ten nebude tak rychlý,“ řekl pro Český rozhlas Plus.
Bývalý europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) zdůrazňuje, že obavy z reakce Kremlu nesmí bránit zemím ve vstupu do Aliance.
Finsko a Švédsko se chtějí připojit co nejdříve k NATO, navzdory odporu a výhrůžkám Ruské federace. Prospělo by členství obou severských zemí bezpečnosti celé Evropy?
„Čas na přístupová jednání s jakýmkoliv zájemcem o členství v NATO je vždy,“ říká Poche, vidí ale komplikace:
„Aliance ale bude muset pro tak rychlé přijetí porušit vlastní pravidla. A také to eskaluje napětí s Ruskem, což ale nesmí být žádná překážka.“
Finsko a Švédsko v létě vstoupí do NATO, píše deník The Times. Přiměl je k tomu vliv ruské agrese
Číst článek
Poslanec Horák připomíná, že vstup obou severských do NATO se nemusí odehrát ihned. „Hovořilo se o létě, ale z dalších vyjádření představitelů Švédska a Finska soudím, že to nebude tak rychlé. Určitě přijdou technické problémy, postoj obou zemí je také odlišný, což je dáno historicky,“ připomíná.
„Finsko, které má dlouho hranici a historii konfliktů s Ruskem, může skutečně cítit reálné nebezpečí ze strany svého souseda, zatímco Švédsko je geograficky vzdálenější,“ poukazuje na odlišné perspektivy kandidátských zemí Horák s tím, že ve Finsku je podle něj tlak na vstup do NATO větší.
Poche dodává, že zatímco Švédsko bylo dlouhé neutrální, Finsko už s Aliancí spolupracuje, v Helsinkách se například nachází centrum pro boj s hybridními hrozbami. Očekává také, že pokud ke vstupu severských zemí do NATO dojde, spustí to i další změny:
„Bulharsko začne prosazovat vstup Moldávie do Aliance, což je problém, protože část jejího území je okupována. Najednou budeme mít větší počet zájemců o vstup a tradiční politika otevřených dveří bude limitována, protože nevíme, zda všem zájemcům můžeme členství garantovat.“
„Obě země, Finsko a Švédsko, jsou blízko členství v Severoatlantické alianci, jen si nejsem úplně jistý, zda je potřeba teď deklaratorně a velmi rychle tyto dveře otevírat dokořán, protože máme celou řádu problémů, které musíme řešit,“ obává se sociální demokrat a kritizuje za liknavý postoj k Rusku třeba Rakousko.
„Názory Vladimira Putina nás nemusí zajímat. Zajímaly nás dvaadvacet let, a proto jsme tam, kde jsme.“
Miroslav Poche (ČSSD)
Lidovec Horák upozorňuje, že veřejné mínění ve Finsku a Švédsku je právě teď nakloněno Alianci a mění se v závislosti na vývoji konfliktu na Ukrajině. Je ale možné, že se tento postoj zase časem změní.
„Vstup těchto zemí by zajistil stabilitu a bezpečnost jak těchto států samotných, tak evropského kontinentu,“ je přese všechno přesvědčený Horák.
„Názory Vladimira Putina nás nemusí zajímat. Zajímaly nás dvaadvacet let, a proto jsme tam, kde jsme,“ souhlasí Miroslav Poche (ČSSD) a zdůrazňuje:
„Situace se změnila. Musíme se orientovat vlastními názory, jak zajistit bezpečnost. Finsko a Švédsko roky mají společná alianční cvičení, takže po předložení přihlášky na letošním summitu NATO v Madridu je členství věcí v řádu měsíců.“
„Aliance se musí postarat o vlastní bezpečnost, protože brát zřetel na přání Ruska by znamenalo vyklizení celé východní Evropy.“
Jiří Horák (KDU-ČSL)
Je čas změnit postoj k Rusku, dodává poslanec. „NATO i Evropská unie kolem Ruské federace chodily dlouho po špičkách. A zatímco Západ byl smířlivý, Rusko celou dobu připravovalo v rámci propagandy a politického narativu agresi a válku se Západem. Aliance se musí postarat o vlastní bezpečnost, protože brát zřetel na přání Ruska by znamenalo vyklizení celé východní Evropy,“ varuje Jiří Horák (KDU-ČSL).
