V původní verzi slavných scén z berlínského bunkru má Adolf Hitler pochopitelně jiné starosti. Celý úchylný konstrukt, na němž založil svůj plán světovlády, se po zásluze hroutí a nemocný postarší muž se marně snaží uvést do souladu své ješitné představy a realitu, která mu neúprosně ukrajuje prostor a čas pro zbývající život. Ze všech lidí, kterým někdo zkazil narozeniny, je Hitler nepochybně ten nejméně politováníhodný: jeho šestapadesátiny připadly na 20. dubna, kdy už drtivá většina osob v jeho okolí měla jasno, že vítězství se rozhodně nedostaví.
Samotný vůdce možná v hloubi mysli také, přesto ještě spřádal fantaskní plány, povolával do boje zdecimované či vůbec neexistující oddíly a obviňoval své podřízené z neodpustitelné zrady. Právě o narozeninovém dni se také za Hitlerem vydává snímek režiséra Olivera Hirschbiegela – poté, co v předehře ukázal Hitlera v pro něj šťastnější době na podzim roku 1942. Právě tehdy přijal na místo sekretářky dvaadvacetiletou Gertraud Humpsovou, jejíž pozdější paměti se staly jedním ze zdrojů filmového příběhu. Traudl, nijak zapálená nacistka, jen mladá žena stržená dobovou atmosférou, Hitlera obdivuje a on se k ní zase chová s otcovskou laskavostí.
PÁD TŘETÍ ŘÍŠE (Der Untergang, Rakousko, Německo, Itálie 2004) K vidění na: ČT, 23. 4., 20.00 Žánr: drama, historický, životopisný Režie: Oliver Hirschbiegel Hrají: Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann, Michael Mendl, André Hennicke, Ulrich Noethen a další |
Hitler jako děsivá troska
Oddaný vztah sekretářky k podivně charismatickému vůdci, jehož zločiny Traudl stejně jako velká část jejích spoluobčanů nedokázala vidět, trvá i ve dnech nadcházejícího konce. Teprve Hitlerova sebevražda 30. dubna ji osvobodila a umožnila jí přežít. Ještě předtím však byla Traudl svědkyní přízračného zhroucení nacistického aparátu, který se do té doby tvářil nejen jako dokonalý výtvor lidského ducha, ale jako produkt dějinné nutnosti. Nic z toho nebyla pravda. Ale zdálo se to t zřejmé...
Vrcholným představením je v Pádu třetí říše samozřejmě výkon skvělého Bruna Ganze v roli slábnoucího, zmateného a naprosto poraženého vůdce. Hitler v jeho podání je děsivou troskou lidství, které kdysi vědomě a cíleně zavrhl. Jsou tu ale i další působivě ztvárněné postavy, navíc Hitlerovou sebevraždou film zdaleka nekončí. Neobyčejně silným momentem je například tragédie dětí Josepha Goebbelse, pro něž jejich zfanatizovaná matka Magda Goebbelsová nevidí ve světě bez nacionálního socialismu žádnou přijatelnou budoucnost.
Právo nevědět neexistuje
Samotná vypravěčka Gertraud Humpsová měla ve dnech agonie třetí říše relativní štěstí a podařilo se jí vyváznout vcelku bez úhony. Nicméně neunikla zajetí a výslechům, sovětské síly ji věznily do prosince 1945, po propuštění měla zákaz opustit sovětský sektor, ale dostala se do nemocnice v britské zóně, kde se léčila se záškrtem. To jí posléze pomohlo vrátit se do rodného Bavorska.
Za štěstí lze označit i to, že ji ve filmu nejen hraje půvabná Alexandra Maria Lara, ale hlavně je její postava pojata velmi vlídně a nekomplikovaně. Pomáhá tomu i časový skok na začátku filmu, během nějž se jméno slečny Humpsové změnilo na paní Jungeovou. Ač o tom snímek nepojednává, Traudl se v roce 1943 vdala za důstojníka SS, který pak za rok a něco padl ve Francii.
To podstatné o naivní Hitlerově sekretářce nicméně ve filmu zazní a říká to na závěr o svém někdejším já samotná Gertraud Jungeová. Cítila se díky svému tehdejšímu mládí a neinformovanosti dlouho bez viny, dokud se neseznámila s příběhem své o rok mladší vrstevnice Sophie Schollové. Tu nacisté v roce 1943 popravili za to, že zločinnost režimu dokázala vidět a nenechávala si to pro sebe. Smyslem sebekritických slov Traudl Jungeové není jen přijetí spoluzodpovědnosti za minulost, ale také apel na ty, kdo se mohou v podobné situaci ocitnout jindy, jako třeba právě teď.
