Po předloňském prvním pandemickém roce, který kategorii pečiva a cukrářských produktů výrazně poznamenal, lze loňský vývoj označit za jakýsi návrat k zavedeným pořádkům. Spotřebitelé opět začali více nakupovat čerstvé pečivo a zvýšila se rovněž frekvence jeho nákupů.
Přinášíme vám článek z časopisu Zboží&Prodej č. 289 (3/2022). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každý měsíc v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro zástupce retailu je časopis zdarma.
V roce 2020 poznamenala kategorii pečiva a cukrářských výrobků všemožná opatření spojená s pandemií covidu-19, letos ji jednoznačně ovlivňuje především zvýšení cen surovin a energií. Rostoucí ceny vstupů mohou výrobci jen těžko ustát bez zdražování svých produktů.
Od loňského podzimu se náklady na výrobu pekařských výrobků spojené s růstem cen vstupních surovin, pohonných hmot a energií ve vztahu k maloobchodním odběratelům nejvíce projevily u základních produktů, jako jsou rohlík, houska či chléb Šumava, u nichž se zvýšily v průměru o 10 až 15 %. „Je ovšem třeba si uvědomit, že ceny tohoto sortimentu dlouhodobě stagnovaly, jak vyplývá i z dat Českého statistického úřadu. Proto je musely pekárny uvést do souladu s rostoucími náklady. U dražších výrobků typu jemného a sladkého pečiva byl cenový nárůst o něco vyšší, v rozmezí 10 až 20 procent,“ říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR. Zároveň uvádí, že na základě šetření mezi členskými pekárnami zjistili, že v meziročním porovnání s lednem 2021 je nárůst vstupních nákladů více než 30%, což se ale bohužel zatím nepodařilo promítnout do cen. Podle něj je snižování nákladů zatím v nedohlednu, proto lze očekávat, že pekárny budou muset na tuto situaci reagovat.
Postupný návrat do předcovidových časů
Výrobci i obchodníci se v podstatě shodují v tom, že v průběhu loňského roku se uvedená kategorie začala po turbulentním předloňském vývoji vracet do normálních kolejí. „Rok 2021 se nesl ve znamení zvýšeného apetitu zákazníků po čerstvém pečivu, byť stále ještě nedošlo k úplnému návratu na úroveň předcovidového období. Po velkém útlumu prodeje cukrářských výrobků v předloňském roce, který byl způsoben uzavřením cukráren, šetřením zákazníků i domácím pečením, se postupně zvyšoval také zájem o sladké dobroty. Oproti roku 2020, kdy jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po balených produktech, došlo loni k návratu na původní úroveň prodejů a u některých druhů výrobků i k poklesu zájmu o balené pečivo. Ve srovnání s rokem 2020 se minulý rok rovněž zvýšil počet návštěv zákazníků v prodejnách pečiva, snížil se objem nakupovaných položek a rozšířil sortiment nakupovaných produktů,“ popisuje Bohumil Hlavatý.
Také Tomáš Kubík, manažer komunikace společnosti Penny Market, potvrzuje, že zvýšená poptávka po baleném pečivu sice pokračovala i v loňském prvním čtvrtletí, ale ve druhé polovině roku 2021 opět rostly prodeje čerstvého nebaleného pečiva, i když se stále ještě nedostaly na předpandemickou úroveň. Podle něj prodeje pečiva i nadále ovlivňovaly aktuální opatření a vlny režimu práce z domova.
„Rok 2021 lze označit jako částečné přiblížení k ,normáluʻ. S ohledem na to, co se nyní kolem covidu děje, očekávám, že toto přibližování bude pokračovat. Myslím si, že by se mohla postupně zvyšovat frekvence nákupů pečiva. Komfort pro zákazníky se v řetězcích totiž neustále zvyšuje a také čerstvé pečivo, které si spotřebitel sám vybere, se nedá jen tak lehce nahradit. Když se na to podívám konkrétně, zvýší se poptávka po menších druzích pečiva, protože se budou lidé vracet do kanceláří z home office režimu. Co se ale delší dobu nezvýší, je ochota utrácet, a to i kvůli masivnímu zdražování energií a dalších služeb,“ míní Martin Dolský, ředitel marketingu společnosti Penam.
Nejvíce se utrácí v diskontech a hypermarketech
Covid necovid, některé trendy se u pečiva nemění. Podle Spotřebitelského panelu GfK patří mezi typické české pečivo chléb a rohlíky a data tuto tradici jen potvrzují. V podstatě každá domácnost si chléb i nějaký rohlík v období mezi prosincem 2020 a listopadem 2021 minimálně jednou zakoupila. „Chleba domácnosti zakoupí téměř každých pět dní a utratí za něj asi 30 procent celkových výdajů na kategorii pečiva. Z toho asi čtvrtina výdajů jde na tmavý chléb. Rohlíky domácnosti nakupují asi každých pět až šest dní,“ přibližuje Monika Pikhartová, konzultantka společnosti GfK Czech.
V segmentu sladkého pečiva patří dlouhodobě k nejoblíbenějším zákusky a koblihy s donuty. „Nějaký zákusek si za rok koupí šest z deseti domácností, a to více než jedenkrát za dva měsíce. Za jeden nákup pak domácnost utratí přibližně 70 korun. Koblihu nebo donut si za rok koupí více než sedm z deseti domácností. Koblihy a donuty nakoupí více než jedenkrát do měsíce. Při jedné nákupní příležitosti pak průměrná domácnost utratí něco přes 20 korun,“ vypočítává Monika Pikhartová.
Vezmeme-li v úvahu celou kategorii pečiva, Spotřebitelský panel GfK uvádí, že ve sledovaném období šla průměrná domácnost tuto kategorii nakoupit v průměru asi 150krát, tedy zhruba každé dva až tři dny. „Frekvence nákupu pečiva se však v posledních letech snižuje, což koresponduje s trendem FMCG. Domácnosti obecně chodí nakupovat méně často,“ shrnuje Monika Pikhartová. Zároveň dodává, že mezi nejdůležitější nákupní místa pro nákup pečiva patří diskontní prodejny a hypermarkety, kam chodí 9 z 10 českých domácností a kde domácnosti dohromady utratí skoro polovinu veškerých svých výdajů na tuto kategorii.
Nákupní zvyklosti se liší podle věku
Jaké lze u pečiva a cukrářských výrobků pozorovat na tuzemském trhu nejnovější trendy? Podle Richarda Kabáta, majitele pekárny Kabát, se rozvíjí segment chlebů, které lze nazvat rustikální a které jsou hodně tmavě vypečené a křupavé. „Vracejí se klasické české koláče a v cukrařině se objevují nové tvary a suroviny pro dorty makromolekulární kuchyně,“ doplňuje.
Davide Villa, majitel Pekařství Villa, zase upozorňuje, že aktuálním trendem je důraz na vyšší kvalitu a originalitu, nikoli na průměrný konzum. Zákazníci podle něj slyší na autentičnost, příběh a ruční výrobu. „Záleží jim na kvalitě a upřednostňují pečivo a cukrářské výrobky bez chemických přísad a náhražek, bez palmového oleje a dalších škodlivých látek. Tento trend je nyní na vzestupu a má svoji budoucnost. Lidé si navíc za kvalitu velmi rádi připlatí,“ vysvětluje. Podotýká, že to souvisí především s aktuálním trendem stravovat se hlavně v „covidové“ době co možná nejzdravěji.
Že se aktuální trend zdravého životního stylu promítá i do kategorie pečiva, naznačuje Jiří Mareček, ředitel komunikace společnosti Albert Česká republika. „Zákazníci čím dál víc vyhledávají zdravější alternativy. Potvrzuje to i průzkum, který ukázal, že více než 55 procent Čechů za posledních pět let změnilo své stravovací návyky a při nákupu pekárenských výrobků se nyní zaměřuje na zdravější produkty s obsahem celozrnné či žitné mouky,“ přibližuje výsledky průzkumu Ipsos pro společnost Albert Česká republika, který proběhl loni v únoru.
Nikoliv ojediněle ale zaznívá, že český spotřebitel je v případě pekařských výrobků dost konzervativní. „V prodejnosti jsou stále na prvních místech běžné chleby typu Šumava nebo kmínový a v pečivu rohlíky a housky. Vzhledem k tomu, že našimi zákazníky jsou všechny věkové skupiny, zaznamenáváme samozřejmě odlišnosti. Mladí lidé a střední generace více vyhledávají vícezrnné, celozrnné a žitné výrobky. Také se rozšiřuje skupina zákazníků, která se více zajímá o složení výrobků a výživové hodnoty,“ prozrazuje Pavel Meduna, vedoucí výroby a prodeje pekáren Globus. A doplňuje: „Co se nemění a ani v budoucnu měnit nebude, je to, že většina zákazníků s malými dětmi kupuje běžný rohlík. Jde o potravinu, s níž se každý z nás v raném mládí potkal a kterou jsou i v dnešní ,moderníʻ době malé děti naučené jíst.“
Také Bohumil Hlavatý zmiňuje, že tuzemský spotřebitel je při výběru pečiva a cukrářských výrobků poměrně konzervativní. Stejně tak upozorňuje, že v jednotlivých věkových skupinách byly loni znát zřetelné nákupní rozdíly: „Starší generace většinou preferovala klasické výrobky v nižší cenové hladině, jako jsou běžné chleby typu Šumava nebo kmínový a v pečivu klasické rohlíky a housky. Mladí lidé a střední generace ve vyšší příjmové kategorii a lidé provozující aktivní způsob života vyhledávali vícezrnné, celozrnné a žitné výrobky. Také se rozšířila skupina zákazníků, která se více zajímala o složení výrobků, tedy o použité suroviny, výživové hodnoty, a vzrostl zájem o značkové potraviny, konkrétně u pečiva pod označením Česká cechovní norma.“
V souladu s popsanými trendy je i vyjádření Aleše Kadlečka, obchodního ředitele Biopekárny Zemanka, který nastiňuje, že portfolio nově rozšířili i o produkty cirkulární ekonomiky, konkrétně krekry a sušenky, které jsou jasným trendem, a zájem o ně velmi roste.
Význam ceny může stoupat
Podle Martina Dolského až do roku 2020 několik let po sobě rostla frekvence nákupů, při nichž bylo pečivo hlavním motivátorem, a klesal význam ceny při rozhodování o koupi. „To se v poslední době mění a oba trendy se začaly otáčet. Vrací to pozornost mnoha zákazníků k základnějšímu pečivu s aspektem na to, jestli rychle stárne a bude dobře chutnat i další den. Stále totiž platí, že zákazník pečivo vybírá podle chuti, čerstvosti a kvality, a to přesně v tomto pořadí,“ vyjmenovává Martin Dolský s odkazem na výzkum společnosti IBRS z konce roku 2021.
I podle Richarda Kabáta je chuť stěžejním kritériem při výběru pečiva. „Samozřejmě zaznamenáváme, že se více lidí zajímá o suroviny, nutriční hodnoty, celkové složení výrobku, ale do toho momentálně vstupuje cena, kdy kvalitní věci jsou dražší. Proto se může stát, že spousta spotřebitelů se přikloní k méně kvalitním výrobkům za nižší cenu,“ hodnotí.
Pokud jde o faktory, které ovlivňují nákup pečiva a cukrářských výrobků, Bohumil Hlavatý shrnuje výsledky šetření společnosti KPMG Česká republika: „Čtyřicetiprocentní váhu má kvalita výrobku a její význam postupně roste. Cena je aktuálně důležitá pro 34 procent populace, složení výrobku preferuje 18 procent nakupujících, kteří zkoumají nutriční hodnoty a řeší ,éčkaʻ. Výrobce, tedy konkrétní pekárna ovlivňuje při nákupu osm procent zákazníků.“
Dále konstatuje, že pandemie nákupní zvyklosti spotřebitelů při výběru pečiva určitě ovlivnila: „Zákazníci nyní kladou větší důraz na cenu a jsou cenově senzitivnější než v období ekonomické konjunktury. Cena je rozhodujícím kritériem pro 34 procent populace, což je o pět procentních bodů více než před pandemií. Důvodem je ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i s vysokou inflací.“
Hlavní je nerezignovat na kvalitu
Názorů na to, jak se všeobecné zvyšování cen projeví u pečiva, je více. Například Bohumil Hlavatý soudí, že zákazníci budou z úsporných důvodů kupovat méně pekařských a cukrářských výrobků, což se může v důsledku pozitivně projevit menším plýtváním.
K tématu plýtvání se vyjadřuje i Jiří Mareček: „Abychom předešli případnému plýtvání nebaleným pečivem, máme pro zákazníky ve vybraných prodejnách dvě hodiny před zavírací dobou připravenou slevu 50 procent na určité nebalené pečivo.“ Navíc doplňuje, že pozorují pokles množství pečiva, které si zákazníci kupují. „Raději dají na kvalitu a složení pečiva, vybírají si produkty s přidanou hodnotou, kterou je zpravidla zdraví, chuť pečiva nebo jeho původ, čímž je myšleno pečivo z malých regionálních pekáren,“ informuje Jiří Mareček. Dodává, že prodejny Albert po celém Česku zásobuje pečivem téměř šest desítek lokálních pekařů.
V souvislosti se zdražováním se také dá předpokládat, že ještě vzroste popularita již tak oblíbených akčních cen. „Nelze popřít, že akční cena je pro českého spotřebitele stále velkým lákadlem. Čím dál víc zákazníků ale klade důraz na kvalitu potravin a určitě je to trend, který bude dále pokračovat,“ domnívá se Aleš Kadleček.
A právě důraz na kvalitu je skloňován mezi výrobci i obchodníky ve všech pádech. „Od založení firmy si zakládáme na tom, že při výrobě používáme kvalitní biosuroviny a pečeme podle tradičních receptur. Proto zákazníci naše produkty kupují. Sušenky a krekry jsou z kvalitních surovin, bez umělých přísad a k tomu skvěle chutnají,“ deklaruje Aleš Kadleček.
„Prodej bude letos ovlivňovat inflace, která významně zvyšuje celkové výdaje domácností. Myslím si, že bude docházet k ještě většímu zaměření na omezení plýtvání potravinami, což bude mít logicky vliv na nákupy pečiva. Naprosto zásadní je za každých okolností nabízet zákazníkům kvalitu. Nejenom v rámci používání kvalitních surovin, což bychom měli všichni preferovat, ale také zodpovědným přístupem v rámci přísného a trvalého dodržování receptur a technologických postupů,“ vyzdvihuje Pavel Meduna.
Kromě zvýšení spotřebitelských cen pečiva očekává Bohumil Hlavatý také redukci vyráběného sortimentu: „Spotřebitele by to nemělo příliš zasáhnout, protože nabídka na tuzemském pekařském trhu je jednou z nejbohatších v Evropě.“ Zároveň zdůrazňuje, že pro pekaře je naprosto klíčové nepodlehnout nepříznivým okolnostem a nabízet zákazníkům vždy jen nejvyšší kvalitu a čerstvost: „Nejenom používáním těch nejkvalitnějších surovin, ale také přísným dodržováním předepsaných receptur a technologických postupů. Zákazníci by zase měli pochopit, že kvalita výrobku s sebou nese i odpovídající cenu.“
K otázce receptur se vyjadřuje i Tomáš Kubík: „Trendem jsou a i do budoucna zůstanou tradiční receptury, tedy pečivo s minimem konzervantů a větším podílem žita.“
Novinky jako nepsaná povinnost
Výrobci i obchodníci potvrzují, že novinky jsou u pečiva a cukrářských výrobků vítané. Například Tomáš Kubík je přesvědčen, že pro zákazníky je důležitý především široký výběr pečiva: „Obvykle platí, že čím větší domácnost, tím větší výběr daný zákazník vyžaduje a zajímají ho i novinky zařazené do sortimentu.“
„Z reakcí na sociálních sítích a také z prodejů vidíme, že zákazník zkouší novinky rád,“ podotýká Martin Dolský. A zmiňuje, že v poslední době pod značkou Odkolek uvedli na trh Severské bulky, dále Proteinový toast Penam a krémovou špičku stejné značky.
Na spotřebitele, kteří se musejí vyhýbat lepku, zase myslela společnost Penam Slovakia, jež své portfolio obohatila o novinku s názvem Vitacelia Buchty bezlepkové. Tradiční kynuté pečivo je k dispozici se třemi oblíbenými náplněmi – tvarohovou, povidlovou a makovou.
Pavel Meduna objasňuje, že nabízet novinky je nepsanou povinností každého výrobce. „Vždy ovšem musíte být vůči zákazníkům zodpovědní. Přehltit trh novinkami není dobré, jinak se může stát, že zákazník začne tápat. Naše filozofie je taková, že novinky, které uvádíme do prodeje, máme vždy po stránce receptury a technologického postupu zodpovědně připravené. Výrobek musí být originální, nezaměnitelný a nemůže být kopií jiných, což není jednoduché,“ vysvětluje. A připojuje, že loni uvedli na trh kolekci výrobků nazvanou Česká tradice, která zahrnuje tradiční tuzemské produkty, jako jsou bábovky, štrúdly, buchty a maxi koláče. Na podzim pak zahájili výrobu toastových chlebů. A k 25letému výročí fungování Globusu v ČR zařadili nově do prodeje chléb řemeslný 900 g, který má oválný tvar a je ručně karbovaný, a z cukrářských výrobků pak čokoládový dort De luxe s lesklou, zrcadlovou polevou a náplní připravenou metodou ganache.
Přestože Pekárna Kabát v souvislosti s pandemií pozastavila výrobu některých produktů, které se nejméně prodávaly a nejvíce časově omezovaly výrobu, což se dotklo hlavně cukrářských výrobků, na trh loni jednu novinku z tohoto sortimentu uvedla. Jde o perníčky slepené povidly s čokoládovou polevou a logem. Podle Richarda Kabáta se tento výrobek s názvem Kabátníček těší velké oblibě. „Tento rok se v souvislosti s 30. výročím založení firmy chystáme na trh uvést nový chléb,“ poodkrývá.
Hned několik novinek, které reflektují nejnovější trendy, rozšířilo nabídku prodejen Albert. „Velmi oblíbený je žitný Mlynářský chleba, který si pečeme sami. Má přibližně 90procentní podíl celozrnné mouky, která obsahuje celá zrna včetně obalové vrstvy a klíčků. Chléb je tak bohatý na vlákninu a minerální látky. Prodávají se ho desítky tisíc kusů týdně. V loňském roce jsme také zařadili do nabídky nebalené biopečivo, jako je bio burger houska, kaiserka, bageta či croissant, letos nově také Nature’s Promise biochléb,“ vyjmenovává Jiří Mareček.
Pekařství Villa se zaměřilo na inovace ve více ohledech. „Pandemické období poznamenalo především způsob prodeje. Museli jsme se tedy přizpůsobit aktuálním podmínkám a dostat se k zákazníkům inovativnějším způsobem. Nově jsme rozběhli on-line prodeje formou e-shopu a úspěšnou spolupráci s distributory, kteří rozvážejí naše výrobky po celé republice lidem až do domu nebo výdejních míst. On-line prodeje i rozvážky k zákazníkům jsou na vzestupu a očekáváme, že i letos bude tento vývoj pokračovat,“ objasňuje Davide Villa. A dodává, že pokud jde o nové produkty, dobře se prodávají ručně vyráběné máslové sušenky s marcipánem a motivačními afirmacemi nazvané Tak chutná úspěch stejně jako balené mini cukroví Villandia Cookies, které je obdobou klasických bonboniér.
Jistý posun v nákupních zvyklostech zaznamenali během pandemie ve společnosti Marlenka. V případě jejich Medových dortů se frekvence nákupů zvýšila, protože domácí spotřeba částečně nahradila spotřebu v gastro provozech. Portfolio svých produktů Marlenka rozšířila v poslední době o celou řadu novinek. Patří k nim Medový dort se skořicí a Medové kuličky se skořicí, další novinkou jsou originální Medové doutníčky, které si podle manažera marketingu Vojtěcha Halamíčka získávají stále větší oblibu. Aktuálně přichází na trh bezlepkový Mandlový dort. „Dále finalizujeme vývoj kávové varianty Snacku Marlenka s obsahem kávy pražené speciálně pro naši značku a nový dort Laurinka rovněž s kávovou příchutí,“ přibližuje Vojtěch Halamíček.
U zrodu novinek Biopekárny Zemanka stálo navázání spolupráce s Plzeňským Prazdrojem a společnostmi Ugo a IKEA. „V Zemance jim dokážeme pomoci zpracovat zbytkové suroviny z výroby a upéct z nich skvělé slané krekry s mlátem z Plzeňského Prazdroje, Dužinky z dužiny z Ugo i sušenky z kávové sedliny pro IKEA. Tyto cirkulární produkty se nyní dokonce dostávají do řetězců Kaufland, Globus, Wolt a dm, a budou tak dostupnější pro širší okruh zákazníků,“ uzavírá Aleš Kadleček.
Názory odborníků:
„Loňský rok byl ve znamení nástupu biopečiva.“
U pečiva a cukrářských výrobků jednoznačně zesílil důraz na kvalitu a lokální původ. Výrazně vzrostl zájem o pekařské a cukrářské produkty s různými zdravotními benefity a posilující imunitu. Rok 2021 byl také ve znamení nástupu bio pekařských výrobků, zejména v sortimentu chlebů a baget.
Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel, Svaz pekařů a cukrářů v ČR
„Bezpečnější násypníky nahradily klasické stoly.“
V minulém roce prošly naše pekárny významnou proměnou, takže nebalené pečivo nyní nabízíme v uzavřených násypnících, kde je chráněné před okolními vlivy. Postupně střídají klasické volné vystavení pečiva na stolech. Jejich design jsme po pečlivém průzkumu vybrali tak, aby vyhovoval zákazníkům, ale i zaměstnancům při obsluze a doplňování zboží, a splňoval nejvyšší standardy kvality při prodeji nebaleného pečiva.
Jiří Mareček, ředitel komunikace, Albert Česká republika
„Při výběru hraje roli více faktorů.“
Stejně jako v mnoha příbuzných potravinářských segmentech se spotřebitel ani při výběru pečiva a cukrářských výrobků nerozhoduje podle jednoho, ale podle řady kritérií, z nichž nejdůležitější je poměr kvality a ceny. Dlouhodobě se nám potvrzuje, že zákazník dokáže ocenit produkty s trvale vysokou kvalitou a zaplatit za ně odpovídající cenu. V souvislosti s pandemií a následnou inflací je možné, že řada domácností bude muset omezit své výdaje a pečlivěji plánovat nákupy. V této situaci obstojí zejména známější značky se standardně vysokou kvalitou.
Vojtěch Halamíček, manažer marketingu, Marlenka
Data:
Bílý chléb konzumuje alespoň jednou denně každý pátý spotřebitel
Podle průzkumu agentury Median (Market & Media & Lifestyle – TGI, 2. a 3. kvartál 2021) konzumuje ve své rodině bílý chléb alespoň jednou denně 20,5 % spotřebitelů, zatímco 17,1 % ho nekonzumuje. Chléb tmavý/celozrnný konzumuje ve své rodině alespoň jednou denně 13,2 % spotřebitelů, dvakrát až třikrát týdně pak 18,8 % spotřebitelů a nekonzumuje ho 12,2 % lidí. Bílé pečivo typu housky, rohlíky a dalamánky konzumuje 22,8 % spotřebitelů čtyřikrát až šestkrát týdně, přičemž 13,2 % lidí tento typ pečiva nekonzumuje. Tmavé/celozrnné housky, rohlíky a dalamánky konzumuje 20,9 % spotřebitelů dvakrát až třikrát týdně a nekonzumuje je 13,9 % lidí. Pokud jde o buchty, koláče a sladké pečivo, 21,8 % spotřebitelů si jejich konzumaci dopřává dvakrát až třikrát měsíčně, 14,6 % lidí je nekonzumuje.
45 Kč
je průměrná částka, kterou domácnosti utratí za jeden nákup pečiva.
Zdroj: GfK Czech, 12/20–11/21
Sladké pečivo
(TOP 5 podle hodnoty maloobchodního prodeje)
Penam
Chipita CZ
Albert Česká republika
Pekárny a cukrárny Náchod
Tesco Stores ČR
Zdroj: Euromonitor International, 2021
Sladké pečivo
(meziroční růst hodnoty maloobchodního prodeje, v %)
Zdroj: Euromonitor International
Zdraví a wellness má stále větší vliv na poptávku a inovace
Již tak výrazný trend zaměřený na zdraví a wellness byl podpořen zkušenostmi z krize spojené s pandemií. A to jak kvůli bezprostřednímu ohrožení, které představuje nemoc, tak i ve spojení s povědomím o možných zdravotních dopadech sedavého způsobu života a špatné stravy spojené s domácím odloučením.
Spotřebitelé stále více zaujímají holistický a preventivní přístup ke zdraví a pohodě, s větším důrazem na roli výživy a rostoucím zájmem o výrobky obsahující přírodní složky. V rámci pečiva stále více volí přirozeně zdravé varianty s vysokým obsahem vlákniny, vícezrnné, celozrnné a s vyšším podílem žita a špaldy. Širší pozornost a zájem si navíc získaly obohacené varianty, tedy pečivo, které obsahuje chia semínka, červenou quinou, dýňová semínka, vitamin D pro posílení imunity a další. Podpora fungování imunitního systému byla během krize způsobené pandemií klíčovým zaměřením spotřebitelů dbajících na zdraví a nedostatek vitamínu D byl spojován se zvýšeným rizikem infekce covid-19, její závažností a úmrtností.
Zdroj: Euromonitor International, prosinec 2021
Markéta Grulichová, marketa.grulichova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 3/2022.