„Celkem zaměstnáváme asi dvacet uprchlíků. Většina z nich jsou ženy a jedná se o rodinné příslušníky našich kmenových zaměstnanců. Vzali jsme ale třeba i jednoho muže, který doma dělal moderátora společenských akcí,“ přiblížila Martina Brázdilová, personalistka společnosti ZLKL sídlící v Lošticích. Firma se snaží přizpůsobit pozice schopnostem přijímaných.
„Jelikož ale většina z nich dělala před válkou úplně něco jiného, bereme je na obsluhu strojů a zařízení, u kterých je jednoznačný a poměrně jednoduchý postup. Ten se naučí během pár dní, stačí tedy, aby měli chuť do práce a byli alespoň trochu zruční,“ shrnula Brázdilová s tím, že ty šikovnější má firma v plánu posouvat třeba na obsluhu složitějších strojů.
Ne každý ale přechod do strojírenské výroby zvládá. „Například jedna paní uznala, že je práce pro ni příliš náročná, a odešla jinam. Každopádně ti, co mají zkušenosti s manuální prací, jsou na tom výrazně lépe,“ dodala personalistka ZLKL.
Dvě Ukrajinky nyní pracují také třeba ve výrobě sýrů firmy Syrmex z Oseku nad Bečvou. Nejdříve přicestovaly do Polska, tam ale nemohly sehnat bydlení, proto pokračovaly do Česka. Jedna byla operátorkou v call centru banky, druhá pracovala ve vojenské nemocnici.
„Děvčata nemají v práci žádný problém, fungují zcela stejně jako naše zaměstnankyně. Jsou to pro mě hrdinky, že překonaly takové překážky a chtějí u nás pracovat,“ sdělila ředitelka Syrmexu Jana Lidmilová.
Pozice jim nabídla, protože ji zaujala snaha žen najít si práci. „Pomohla jsem jim tak, aby měly možnost si vydělat a nemusely natahovat ruce pro peníze, které by dostaly například z úřadu práce,“ vysvětlila Lidmilová.
Nastupují do logistiky, úklidu či výroby
Zájem o registraci na zmíněném úřadu doposud není mezi ukrajinskými občany příliš velký.
„Jedná se pouze o 17 osob v celém Olomouckém kraji,“ upřesnil analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
Zaměstnávání uprchlíků totiž pomohla i změna zákona. Ti, kteří dostanou vízum strpění, už totiž nepotřebují žádat o pracovní povolení. Zaměstnavatel pouze nahlásí úřadu práce jejich nástup do pracovního poměru formou takzvané informační karty.
„Do konce minulého týdne jsme obdrželi téměř 1 400 informačních karet od 397 zaměstnavatelů. Nejčastěji našli uplatnění v logistice a skladování, pohostinství, úklidových službách, dále pak i ve výrobě, zejména ve strojírenství a potravinářství,“ uvedl Mikšaník.
Někteří uprchlíci nastoupili třeba i do nemocnic. „Řada z nich přijela do Česka za rodinou, jiní, hlavně maminky s dětmi, uprchly za hranice a na Ukrajině jim zůstal manžel. Pracují u nás v kuchyních nebo jako pomocné pracovnice ve zdravotnictví,“ přiblížil Adam Knesl, mluvčí zdravotnického holdingu Agel, který nabízí i pár volných míst pro lékaře či ošetřovatelky.
Získali nové pracovnice, přišli ale o část mužů
Část uprchlíků pracuje rovněž v zemědělství. Například ve společnosti Zeltr Agro sídlící v Troubkách, která spolupracuje s Ukrajinci už desítky let.
„Ještě před vypuknutím války jsme měli domluvené pracovníky, kteří k nám měli přijet v dalších měsících. Vše se ale změnilo, proto jsme jim nabídli, ať přijedou klidně hned i s rodinami. Na našich ubytovnách aktuálně bydlí zhruba čtyřicet dospělých a asi čtrnáct dětí,“ řekl agronom Petr Raška.
„Pracovních sil máme dokonce více, než bychom potřebovali, proto zvládáme i nějaké práce navíc, jako jsou údržby nebo opravy,“ dodal.
Společnosti však kvůli mobilizaci mužů na Ukrajině chybí část kvalifikovaných pracovníků.
„Počítali jsme s muži, kteří u nás pracují už několikátou sezonu, jenže kvůli válce teď nemohou přijet. V minulých letech jsme jim zaplatili i vzdělání související s výkonem práce, tedy řidičské průkazy a kurzy na obsluhu strojů, letos měli absolvovat ještě další školení, ale to se vše nabouralo,“ posteskl si Raška.
Hledání práce mají usnadnit také kurzy češtiny
Firma už se chystá i na to, že se uprchlíci budou chtít vrátit domů. „Sice nevíme, kdy to bude, ale až se situace uklidní, myslíme si, že velká část ukrajinských pracovníků bude chtít jet zpátky. Mají tam pořád příbuzné i majetek či nemovitosti. Nejspíš nám pak budou chybět, ale samozřejmě jim to nebudeme mít za zlé, bude to logická reakce,“ shrnul agronom.
Olomoucký úřad práce nyní podle Mikšaníka eviduje přes 1 200 volných pracovních míst, u nichž zaměstnavatelé oznámili zájem zaměstnat válečné uprchlíky.
„Zhruba třetina se týká nekvalifikovaných a pomocných profesí, jako jsou uklízečky, pomocní dělníci ve výrobě či pomocní skladníci. Dále se tam objevuje řada profesí, u nichž je vyšší pravděpodobnost obsazení ženami, tedy kuchařky, šičky a švadleny, servírky, pokojské, zahradnice nebo prodavačky,“ uvedl analytik.
Kromě toho, že úřad práce pomáhá uprchlíkům se zaměstnáním, vyplácí i dávky mimořádné pomoci.
„Těch bylo vyplaceno 3 700, dále i 4 800 humanitárních dávek ve výši pět tisíc korun. Také na začátku dubna začaly kurzy češtiny zaměřené na trh práce,“ uzavřel Mikšaník.
