Zdědili jste dům, byt nebo pozemek, ale netušíte, jak probíhá vypořádání dědictví nemovitosti? V následujícím článku si odpovíme na zásadní otázky dědictví nemovitosti: Jak dlouho trvá dědické řízení, co přesně se do dědictví započítává a jakým způsobem se dědictví rozděluje?
Při úmrtí v rodině často nezbývá prostor pro slzy. Pozůstalí totiž musí zařídit mnoho praktických věcí, jako je objednání pohřbu, zjišťování, kolik takový pohřeb vůbec stojí a zda vzniká nárok na pohřebné (příspěvek na pohřeb). Kromě toho se pozůstalí stávají účastníky dědickéhořízení, ve kterém se projednává pozůstalost včetně vypořádání dědictví nemovitosti.
Co je to dědické řízení?
Dědické řízení je druh občanskoprávního řízení, jehož pravidla jsou popsány v Občanském zákoníku, konkrétně v části věnované dědickému právu. Pojďme se podívat, jaké způsoby dědění existují, jaký je postup při samotném dědickém řízení, co všechno do dědictví spadá a jak se dědictví rozděluje.
Způsoby dědění: Dědění ze zákona nebo ze závěti?
Pokud zůstavitel před smrtí sepsal platnou závěť, pak dochází k dědění ze závěti, které má přednost před děděním ze zákona. Závěť je jednostranný projev vůle (nejčastěji ve formě notářského zápisu), ve které zůstavitel pro případ smrti zůstavuje jedné, nebo více osobám svou pozůstalost (jmění zůstavitele).
Nebyla-li pořízena závěť, pak dochází k dědění ze zákona. To znamená, že dědictví nabývají tzv. dědicové ze zákona, kteří jsou rozděleni do dědických skupin. Na základě dědické skupiny pak dědici vzniká nárok na určitý podíl pozůstalosti, o kterém je rozhodnuto v rámci dědického řízení.
Jaké jsou fáze dědického řízení?
Po smrti zůstavitele (zemřelý) se v rámci dědického řízení rozhoduje o jeho dědicích (nástupcích) a řeší se pozůstalost. Soud dědicům přidělí notáře (též označovaného jako soudní komisař), který je pověřen vést dědické řízení.
Pověřený notář následně zjišťuje, zda byla sepsána závěť a kdo jsou dědicové. Dále si notář od dědiců vyžádá soupis nemovitého majetku spolu s odhadem jeho ceny. Stav nemovitosti je posléze notářem ověřen na katastru nemovitostí. Zhruba po dvou měsících od zahájení dědického řízení dochází k setkání dědiců a ke konečnému vypořádání dědictví před notářem.
Celé dědické řízení následně končí vydáním usnesení, jež je možné napadnout odvoláním, přičemž lhůta pro napadení dědictví činí patnáct dnů od jeho doručení.
Jak dlouho trvá dědické řízení?
Délka dědického řízení závisí na mnoha faktorech, jako je rozsah pozůstalosti, obsah položek, které si vyžadují určení hodnoty znaleckým posudkem, skutečnost, zda některý z dědiců žije v zahraničí apod.
Zatímco standardní doba bývá obvykle zhruba 4 měsíce od smrti zůstavitele, někdy se dědické řízení nepříjemně protahuje klidně i několik let a komplikuje tak rodinné vztahy. Obecně však lze říci, že je většina dědických řízení ukončena do jednoho roku.
Co se započítává do dědictví?
Do obsahu dědictví nejčastěji spadají:
- věci movité (předměty),
- věci nemovité, jako jsou domy, byty, chaty a chalupy či pozemky,
- nehmotné věci, jako jsou autorská práva, patenty apod.
Jak se rozděluje dědictví?
Kdo jsou právní nástupci (dědici) zůstavitele v případě rozdělení dědictví ze zákona? Občanský zákoník rozděluje dědice do několika tříd, přičemž na pozůstalost má primárně nárok manžel či manželka a děti zůstavitele (první dědická třída). Nicméně tříd je mnohem více a vedle dědictví po rodičích nebo dědictví po manželovi se tak můžete setkat i dědictvím po bratrancovi/sestřenici apod.
Dědické skupiny
V současné době existuje šest dědických tříd:
- 1. třída: V této skupině dědiců dědí manžel či manželka a děti zůstavitele. A to každý z nich stejným dílem.
- 2. třída: V případě, že zůstavitel nemá potomky, dědí manžel/manželka, nebo partner/partnerka žijící minimálně jeden rok ve společné domácnosti se zůstavitelem a dále rodiče zůstavitele – a to rovným dílem.
- 3. třída: Jestliže nedědí ani manžel/manželka, ani děti, ani rodiče zůstavitele, pak na řadu přichází sourozenci a popřípadě jejich děti – tedy synovci a neteře.
- 4. třída: Pokud nedědí žádný dědic ve třetí třídě, pak v rámci čtvrté třídy dědí prarodiče zůstavitele – tedy babičky a dědečkové zůstavitele.
- 5. třída: V této třídě dědiců se nachází praprarodiče zůstavitele.
- 6. třída: V poslední dědické skupině dědí děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele – a to každý stejným dílem.
Nenajde-li se dědic ani v jedné z výše uvedených dědických skupin, pak pozůstalost dědí stát (tzv. odúmrť).
Pravidla a důvody vydědění
Zůstavitel má právo některého z potomků – popřípadě vnuků – tzv. vydědit. K tomu je zapotřebí sepsat listinu o vydědění spolu s pádnými důvody, proč k němu dochází. Mezi důvody vydědění může patřit například marnotratné chování potomka nebo jeho odsouzení za spáchání trestného činu apod.
Na druhou stranu mají dědicové rovněž právo vzdát se dědictví, a to zvláště v případě, že měl zůstavitel dluhy.
Dohoda o vypořádání dědictví
V rámci dědického řízení lze také uzavřít tzv. dohodu dědiců, ve které se dědicové dohodnou, kdo zdědí jakou část majetku. Bohužel ne vždy je dohoda o vypořádání dědictví hladká záležitost –zejména v případě rozdělení dědictví mezi více sourozenců.
Jsou to právě sourozenci, kteří se často ocitnou jako spoludědicové majetku rodičů. Jak vypořádání dědictví mezi sourozenci řešit? Zde je důležitá zejména komunikace a ochota najít kompromis. Ať už jsou spoludědicové sourozenci nebo vzdálení příbuzní, musí své možnosti v klidu probrat a dospět ke společnému rozhodnutí. Každý musí mít možnost vyjádřit svůj názor a cítit se vyslyšen.
Pokud například zemře rodič a vy si chcete ponechat jeho dům, ale vaši sourozenci jej chtějí prodat, nejlepším řešením může být odkoupení podílu na nemovitosti od vašich sourozenců. Společné řešení zabrání zdlouhavé právní bitvě a zachová dobré vztahy v rodině.
Jaké vznikají daňové povinnosti při dědictví nemovitosti?
V minulosti vznikala nabytím nemovitosti povinnost placení tzv. dědické daně. Nicméně ta byla v roce 2014 zrušena a v současné době jsou příjmy z dědictví od daně osvobozeny , což platí i pro nemovitosti.
