Stopka ruského plynu? Situace Česka by byla svízelná, došlo by na regulaci spotřeby, popisuje expert

Ruský Gazprom stopl dodávky plynu do Polska a Bulharska. Země odmítly za plyn platit v rublech. Polsko je na konec ruského plynu relativně dobře připraveno, popisuje pro Český rozhlas Plus Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Bulharsko je naopak podle něj velice zranitelné. Do svízelné situace by se dostalo i Česko, přibližuje.

Rozhovor Varšava/Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plyn

Bulharsko je ve velice zranitelné situaci, podstatně horší než Poláci, říká Jiří Gavor. Ilustrační foto | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Krátce před osmou ranní se objevily informace, že Gazprom dodávky plynu po poklesu v plynovodu Jamal zase obnovuje z nuly. A jak do Polska, tak Bulharska. Co podle vás tato informace znamená?
To si budeme muset počkat. Polsko je zároveň tranzitní zemí. Znamená to, že mohou dále proudit toky plynu směrem na Západ, západním odběratelům, ale objem plynu denominovaný pro Polsko je nulový. Takže to je možné vysvětlení, proč plynovodem Jamal plyn proudí. Nicméně ta část určena pro Polsko byla prakticky zastavena.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Jiřím Gavorem, výkonným ředitelem Asociace nezávislých dodavatelů energií

Polsko se na odříznutí od ruského zemního plynu, ropy, ale také uhlí připravovalo dlouhodobě. Jak velký problém je pro tuto zemi náhle odstavení dodávek plynu, pokud by k němu tedy opravdu došlo?
Polsko je ve výhodnější pozici než řada dalších evropských států. Jednak je to silně uhelná země. Podobnou výhodu koneckonců máme i my. V dlouhodobém horizontu je to samozřejmě nevýhoda vzhledem k požadavkům dekarbonizace, nicméně teď se to Polákům náramně hodí. Značná část elektroenergetiky je postavená na spalování tuzemského polského uhlí.

Kromě toho, co se týče plynárenství, tak má už vlastní LNG terminál s kapacitou pět miliard ročně, která je sice nedostatečná, ale přece jenom už je to nějaký zdroj neruského plynu.

Von der Leyenová: Evropská unie připravuje společnou reakci na zastavení dodávek ruského plynu

Číst článek

A Poláci mají také větší tuzemskou těžbu než například Česká republika. U nás je to něco mezi jednou až dvěma procenty. A v neposlední řadě bych řekl, je to velice významný faktor, že Poláci asi už v předtuše, že budou na řadě vzhledem ke svým mizerným politickým vztahům s Ruskem, tak mají naplněné zásobníky pro tuto část roku na nebývale vysoké úrovni, takže připravení jsou relativně dobře.

Pojďme se ještě zaměřit na Bulharsko. To odebírá z Ruska 90 procent plynu. Má Sofie podle vás nějaký plán, jak ten výpadek nahradit? 
To bych také rád věděl. Bulharsko je ve velice zranitelné situaci, podstatně horší než Poláci. Diverzifikační projekt, to znamená napojení na ázerbájdžánský plyn, teprve čeká na dokončení. Závislost na ruském plynu je obrovská.

Pokud si dobře pamatuji, když byla poslední ukrajinská krize s krátkodobým přerušením dodávek v roce 2009, tak právě Bulharsko patřilo mezi nejvíce postižené země, kde nakonec docházelo i k takovým jevům, že se kácely stromy. Bylo to v zimě.

Ruský Gazprom stopl dodávky plynu do Polska a Bulharska. Nezaplatily v rublech

Číst článek

Opravdu si teď nedovedu představit, kdyby došlo k úplnému zastavení dodávek ruského plynu pro Bulharsko, jak by to krátkodobě mohli nahradit. Nabízí se jedna možnost, která je ale trošku s politicky hořkou příchutí, že by vypomohlo Orbánovo Maďarsko.

Pojďme ještě zpátky do Česka. Jak by obdobná stopka ruského plynu zasáhla Česko? Jaké by to mělo důsledky? Byť samozřejmě nejsme přímým odběratelem, plyn odebíráme přes Německo. Ale jaké by pro nás stopka měla důsledky?
U nás to opravdu bude záviset ne na našem rozhodnutí, co se týče způsobu plateb, ale na rozhodnutí velkých západoevropských firem, které dodávají na německé trhy a které jsou našimi obchodními partnery. Budeme si muset počkat, jaké rozhodnutí tyto firmy přijmou.

Pokud unisono – podobně jako Polsko – odmítnou navrhovaný způsob platby a tato část střední Evropy bude bez ruského plynu, tak naše situace je docela svízelná. Zásobníky jsou poloprázdné, na necelých 30 procentech a náhradní zdroje plynu… Bude trvat opravdu delší dobu, než se k nim dostaneme. Dříve nebo později by to nevyhnutelně znamenalo regulaci spotřeby.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Ondřej Látal, Tereza Čapková, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme