Poté, co ruská armáda zaútočila v únoru na Ukrajinu, se proti soše rudoarmějce v Albieriho ulici ozvala knihovnice Jana Žárská a psycholožka Michaela Peterková. Vyzvaly zastupitele otevřeným dopisem, aby sochu konečně nechali přemístit. Argumentovaly, že se jedná o pomník sovětské okupace z časů normalizace.
„Je pro mě bolest vidět, že tady v Jaroměři máme stále symbol vojáka se zbraní, který možná má značit boj za mír, ale v dnešní době vyvolává velkou bolest nejen u mě, ale i u dalších maminek. Původně měla přitom socha vypadat jako maminka s dětmi, ale tehdejší komunistické vedení města chtělo, aby to opravdu byl voják se zbraní,“ poukázala Jana Žárská a připomněla, že se socha odhalovala den před výročím Velké říjnové socialistické revoluce.
Zastupitel Jan Slavík (KDU-ČSL) ve středu v podvečer navrhl odstěhování vojáka:
„Slyšel jsem to v mnoha diskuzích, že s tím smutným vojákem je třeba něco udělat. Apeluji na všechny: najděme tu odvahu, opravdu odstraňme sochu, která historicky nic nepředstavuje. Ukazuje nám, co nás možná čeká. Nerad bych se dožil toho, aby takový voják stál před mým domem a říkal, co můžu a co ne.“
Opoziční zastupitel Otto Salač (za Jaroměř - Náš domov) tvrdil, že je také pro odstranění sochy, ale podmiňoval své hlasování tím, že zastupitelé přikročí zároveň k přejmenování ulice Rudé armády a Rybalkova. O tom však zastupitelé ani nedali hlasovat.
Několik zastupitelů přesvědčovalo, že by socha měla zůstat na místě do doby, než se dořeší budoucnost pietního místa s deskami obětí světových válek. Pozemek totiž nepatří městu, ale ženě, která zemřela. Problematické podle nich je i to, že tam zůstane prázdný podstavec.
Podle starosty Josefa Horáčka (za Volbu pro město), který se znovu přihlásil k odstranění sochy, už je vytipován nový prostor pro památník, jenž by mohl být nedaleko nynějšího místa, a to před hlavním vchodem do divadla. Radnice už k tomu má studii od architektů City Upgrade.
Pro odstěhování sochy hlasovalo 15 politiků, jeden byl proti a čtyři se zdrželi. Když usnesení prošlo, ozval se potlesk. Termín pro odstranění sochy je do konce letošního roku, zdejší kameník Hynek Shejbal se již podle aktivistek nabídl sochu odvézt.
Pokusy trvají od devadesátých let
Nápad odstranit pískovcového vojáka se samopalem, jejž vytvořil sochař Ladislav Zemánek ve spolupráci s Antonínem Wagnerem, se vrací od devadesátých let.
Proti třímetrové soše z normalizačních časů v posledních letech protestoval opakovaně pedagog Jan Tomsa, syn perzekvovaného faráře Československé církve husitské Josefa Tomsy.
Podvakrát při výročí srpnové okupace posprejoval sokl sochy nápisem Okkupant, idi domoj! a byl kvůli tomu odsouzen za poškození cizí věci. V roce 2016 navrhl zastupitelům odstranit rudoarmějce z městského parku, ale ti to neschválili.
V lednu 2017 se na ně obrátil znovu otevřeným dopisem, aby sochu, která podle něj symbolizuje zlo normalizačního režimu, odsunuli pryč, nanejvýš aby zůstala někde v muzeu jako varování budoucím generacím. Argumentoval i tím, že Sověti přímo Jaroměř neosvobozovali. Když Rudá armáda v květnu 1945 přijela, Němci už byli pryč.
Město poté vypsalo veřejnou soutěž na památník obětem válek, v níž přímo určilo, že jím nahradí dnešního rudoarmějce. Měly zůstat jen desky se jmény obětí 2. světové války, k nimž by přibyla i jména padlých z Velké války. Tvůrci obeslali radnici s šesti návrhy.
Když je město v únoru 2018 vystavilo na internetu a vyzvalo lidi, ať o nich hlasují, znovu to rozvířilo emoce. Jeden z autorů si památník představoval jako pískovcové desky s otvory vyřezanými do tvaru plamenů, další tam chtěl ženu z bílého mramoru, která po řece posílá lodičky vzpomínek. Poté se ozvali příznivci sochy se svou peticí. Vypadalo to, že vznikne nový památník a rudoarmějec zůstane na místě, pak o to radnice dál neusilovala.
Sochu sovětského vojáka vytvořil pro Jaroměř již zemřelý akademický sochař Ladislav Zemánek s Antonínem Wagnerem, ale velkou uměleckou hodnotu nemá. Bývalá ředitelka jaroměřského muzea Olga Mertlíková připomněla, že sochař údajně zhotovil kvalitní plastiku, ale poté, co vyhořel ateliér jeho spolupracovníka, narychlo museli připravit náhradní.
Jaroměřští komunisté k soše rudoarmějce klást věnce dosud chodí 9. května, městské pietní akty se odehrávají u blízkých bronzových desek se jmény obětí spoluobčanů z druhé války o den dřív. Než vznikl památník osvobození u divadla, pietní místo bývalo na křižovatce Na Špici, tamní mohylu lidé hanlivě přezdívali „kompost“.
