První krok na cestě za konečným pátým místem v extraligové sezoně 2021/22 se házenkářům Nového Veselí nepovedl. Na půdě SKKP Handball Brno prohráli čtyřgólovým rozdílem 26:30.
„Čekal jsem, že to bude těžký zápas, protože po vypadnutí v play off se Zubřím jsme prakticky dva týdny v kuse nebyli na tréninku aspoň s dvanácti hráči. Pořád jsme to nějak lepili,“ povzdechl si hlavní kouč Sokola Peter Kostka.
I Brno ale mělo zřejmě svoje problémy, nemyslíte?
Samozřejmě, však taky nechci, aby to vyznělo jako omluva, spíš jsem chtěl vysvětlit, že když nám kvůli zranění vypadne pět hráčů naráz, je to pak na hřišti znát.
Byl jste z utkání a výsledku hodně zklamaný?
Paradoxně jsme podali dobrý výkon, jenže zápas se zlomil na maličkostech. Byl tam kopec situací, které mohly výsledek převrátit v náš prospěch, ale v klíčových fázích jsme udělali lehké chyby a to nás stálo výsledek. Je to škoda, protože by zápasu slušela spíš remíza. Bohužel na umělecký dojem se házená nehraje.
Čtyřgólové manko se ale pořád dá v domácí odvetě v sobotu 30. dubna smazat, souhlasíte?
Přesně tak, čtyři góly nejsou žádný neřešitelný rébus. Uděláme doma všechno, abychom Brnu situaci zkomplikovali. To je náš hlavní cíl.
Má podle vás vůbec cenu bojovat o umístění za medailovými pozicemi?
Jasně že když hrajete o stupně vítězů, je to jiné. V tu chvíli s myšlenkami na úspěch usínáte a ráno se s nimi zase probouzíte.
Zase na druhou stranu, být pátým nejlepším týmem extraligy má svoji váhu, nebo ne?
Určitě, protože skončit hned za tradičními značkami, jakými Karviná, Zubří, Plzeň či Dukla Praha bezpochyby jsou, to je paráda. Proto taky budeme bojovat dál.
Pojďme se teď na chvíli věnovat budoucnosti, údajně prý v Novém Veselí na pozici kouče končíte...
Nechtěl jsem to zatím říkat, ale na Slovensku už bylo zmedializované, že jsem se dohodl na spolupráci s Michalovcemi. Budu trénovat jejich ženský profesionální tým, který je nejlepší v Česko-slovenské lize, vyhrál i Slovenský pohár. Pro mě je to obrovská sportovní výzva. A výzvám je přece třeba čelit. Hrozně moc se na to těším.
Přesto je z vašich slov trochu znát, že to nebylo až tak úplně snadné rozhodování. Nebo se pletu?
Vůbec ne, opravdu jsem se jen velmi těžko rozhodoval. Mám to tady ve Veselí strašně moc rád. Vysočinu jsem si celkově zamiloval, je to nádherný kraj pro život. Navíc máme naprosto fantastickou kabinu. Můžete mít nejlepší hráče nebo zázemí, ale bez fungujících mezilidských vztahů je vám to na nic.
Jinými slovy, občas se přijedete na svůj bývalý klub podívat?
Jednoznačně. Vyrůstal jsem sice v Bratislavě a dá se říct, že jsem městský člověk, ale za ty dva roky tady jsem si tak zvykl, že jak mám volnou chvíli, vyrážím poznávat další a další místa Vysočiny, kde pak čerpám energii. Vůbec nejvíc jsem si oblíbil Třebíč a její židovskou čtvrť. Ta je naprosto úžasná.
